Pardubice udržely naději na předkolo. Vůbec jsme si nepřipouštěli, že prohrajeme, tvrdí Salfický

Už pomalu propadali zoufalství, ale znovu se nadechli. Naděje na záchranu sezony pořád žije. Pardubičtí hokejisté po kolapsu v Liberci, kde ztratili dobře rozehraný zápasy, zahnali černé myšlenky a v domácí dohrávce s Třincem udrželi šanci na předkolo play off. Postup do vyřazovací části sice nemají ve svých rukou, ale ztráta s Oceláři je mohla prakticky dostat mimo hru.

 „Měl jsem z kluků radost,“ prohlásil po zápase brankářský veterán Dušan Salfický. Ten nahradil v brankovišti Martina Růžičku, který sice v posledních zápasech pomalu objevoval svou někdejší formu, ale ani on nedokázal zázraky. „Snad jsem pro ty kluky jistota a u nás ve třetině si věří. Nechci ale vůbec říct, že by se jim před Růžou hrálo špatně. Doufám teda, že jim nevadí, že jsem v bráně,“ komentoval výměnu s mladším kolegou zkušený gólman, který posledních pět zápasů proseděl na střídačce.

Získat zpět ztracený kredit. Nic víc prý neměl pardubický soubor před duelem s Třincem na mysli. Propadák a ztráta bodů na severu Čech se uložila v hlavách hráčů hodně hluboko. „Před zápasem byla nálada pořádně bojovná a emotivní. Liberec nám vzal hodně kladných emocí, takže jsme potřebovali zdravě, slušně řečeno, naštvat. Šli jsme do zápasu s tím, že to prostě urveme,“ přiblížil Salfický rozpoložení v kabině.

Úvod duelu s Oceláři ale nebyl z pardubického pohledu podle představ a přání. Krátce po sobě byli vyloučeni dva hráči a takovou nabídkou Třinec málokdy pohrdne. „Klasika s nimi, snad pokaždé dostaneme rychlý gól. Věřil jsem však, že nás to nezlomí. Horší by bylo, kdybychom dostali další dva. To se naštěstí nestalo a pak jsme za tím šli. Vůbec jsme si nepřipouštěli, že by se nám to nepovedlo,“ pochvaloval si Salfický.

„Mohlo se to stát, ale v hlavách jsme měli jen vítězství a touhu odčinit prohru v Liberci. Body už nám to sice nevrátí, ale sami pro sebe jsme tu porážku chtěli odčinit. Kvůli morální pohodě do dalších zápasů,“ prohlásil pardubický gólman. Jeho spoluhráči v poli dokázali rychlou ztrátu brzy smazat. Během 157 vteřin vstřelili tři branky a do konce zápasu už vedení nepustili. Když už Třinec dokázal snížit, domácí hráči rychle odpověděli.

Pardubické hokejisty tak mohla po zápase mrzet jen opět zoufale sehraná přesilovka pět na tři. Dlouhou hru v dvojnásobné přesile promarnili v Liberci, další dvě minuty i proti Ocelářům. „Já byl v pohodě, stál jsem na druhé straně,“ snažil se odlehčit situaci Salfický. „V tu chvíli jsme vedli 3:1, mohli jsme přidat hřebík do rakve, ale je to prostě v hlavách, protože ti kluci nemohli zapomenout hrát hokej. Pak do toho fanoušci pískají…,“ krčil rameny.

Celkově ale převládala v pardubické kabině pozitivní nálada a naděje. Že ještě není vše ztraceno. „Je to na každém jednotlivci, jak dokáže unést tlak a zodpovědnost. Musíme se s tím poprat sami. Už den před zápasem jsme si něco pověděli a snad to padlo na úrodnou půdu. Musím říct, že jsem měl z kluků radost. Ani jsem nečekal, že se z toho někteří takto oklepou. Nebylo to nijak kritické, ale hodně upřímné. Prostě realita,“ nechtěl prozrazovat podrobnosti Salfický.