Pardubice nasadily na úvod laťku vysoko. Ideální výkon, liboval si Jakub Nakládal

Dlouhé čekání skončilo, extraligová kolbiště opět otevřela brány. Že úvodní zápasy nemusejí sloužit jen k oťukávání, předvedli názorně hokejisté Pardubic a Liberce. Žádné velké nepřesnosti a vyčkávání, soupeři se na sebe bez milosti vrhli. Jakoby se inspirovali v třaskavých duelech letního European Trophy. Pardubice po vyrovnaném úvodu nasměrovaly dvěma brankami zápas ke třem bodům a před nadšeným publikem ho dotáhly k jasnému vítězství. „Už toho čekání bylo dost,“ usmíval se po zápas pardubický zadák Jakub Nakládal (na snímku).

„Dlouho jsme nehráli, od posledního zápasu uplynulo snad čtrnáct dní. Zrušili nám jeden přátelák, pak se odložilo první kolo, což bylo správně, každopádně už jsme se hodně těšili,“ říkal reprezentační obránce po povedeném vystoupení, ke kterému přispěl úvodní brankou, kdy z prostoru u brankoviště proměnil kombinaci v přesilovce.

„Byla to čistá improvizace. Máme pár variant, jak tu přesilovku sehrát, ale tohle vyloženě vyplynulo ze hry. V těchto prostorech se většinou pohybuje Honza Starý. Teď jsme se různě protočili, Honza se vytahoval ke mně, tak jsem zajel za něj a dostal ideální přihrávku,“ popisoval svižnou akci Koukala s Kolářem, na kterou brankář Vošvrda nestihl reagovat. Nakládal už měl jednoduchou úlohu.

Ještě radostněji bylo na pardubické střídače za necelou minutu, kdy se poprvé v české extralize trefil americký útočník Corey Elkins. Domácí byli v laufu, Liberec po vyrovnaném úvodu najednou nevěděl co hrát. Klíčový okamžik utkání?

„Asi to nebyl úplně zlomový moment, ale byl velmi důležitý. Přece jen jsme hráli první zápas v sezóně, navíc doma. Ne, že bychom ho museli vyhrát, ale je to dobré, týmu to hodně pomůže,“ liboval si Jakub Nakládal.

Druhou pasáž zápasu rozjeli hokejisté Pardubic ve velkém stylu. Hráči se předháněli, kdo zahodí větší šanci a mohli litovat. Liberec totiž v závěru třetiny dvakrát stáhl tříbrankovou ztrátu a do kabin se šlo za stavu 4:2. Rozhodnuto tedy ještě zdaleka nebylo.

„Je to škoda, mohli jsme zápas dohrávat víc v klidu. Takhle Liberec pořád cítil šanci. Naštěstí jsme pak dokázali zase odskočit a dohrávali zápas v pohodě,“ vystihl Nakládal asi jediné negativum svého týmu. Pardubice totiž jinak duelu dominovaly.

„Nevím, jestli to bylo naším dobrým výkonem, nebo Liberec hrál tak špatně. Tím, že jsme vedli a viděli, že to jde, tak nám narostla křídla. Dovolili jsme si víc, zkusili kličku a hodně si v útočném pásmu nahrávali,“ pochvaloval si odchovanec Východočechů. Důkazem budiž častý aplaus zaplněných tribun, které čítaly 8642 hlav.

Podle Nákladala to byl příklad, jak by se Pardubice chtěly prezentovat i nadále. Ofenzivní hrou, která bude zvedat ze sedadel. Ne boj, defenzíva a strachování se o výhru 2:1. „Je vidět, že nás ten zápas bavil, hodně jsme si dovolili. I když třeba něco překombinujeme, tak diváci to ocení a zápas je pro ně atraktivnější,“ přemítal důrazný obránce. „Může se vyhrát o gól a lidi to nenadchne. Myslím, že radši uvidí, když budeme často střílet a hra se bude přelévat ze strany na stranu,“ uzavřel Jakub Nakládal.