Pajič tušil, že nájezd pojede, Jeslínek viděl jako zlom série třetí duel

Ve drama se šťastným koncem pro Ústecké Lvy se proměnilo páté semifinálové utkání play off první ligy. Na domácím ledě potřebovali ústečtí hokejisté porazit Duklu Jihlava, aby postoupili do finále. O vítězství nakonec rozhodl proměněným samostatným nájezdem Rok Pajič (na snímku), který uspěl jako jediný v rozstřelu po sedmdesáti minutách hry. Ústecký tým zvítězil nad Duklou Jihlava 4:3 po samostatných nájezdech a celou sérii vyhrál 4:1 na zápasy.

„Respekt z Jihlavy jsme před pátým utkáním měli, stejně tak jsme ho ale měli u předešlých soupeřů. Chtěli jsme hrát jako v zápasech, které jsme předtím vyhráli - zodpovědně dozadu. Stalo se nám již několikrát, že jsme rychle propadli, když jsme chtěli na soupeře vlétnout,“ upozorňoval Rok Pajič.

„Věděli jsme, že Jihlava má dobré hráče, kteří se umí dostat do přečíslení a na to jsme si chtěli dát pozor. Snažili jsme se čekat na šance a věřili, že něco přijde. Šancí jsme měli docela hodně, ale trápila nás špatná produktivita,“ řekl po utkání slovinský útočník, který nepropadl panice ani za stavu 2:3 v 53. minutě.

„Věřil jsem, že vyrovnání přijde. Hodně jsme se po třetí jihlavské brance tlačili do brány. Byla otázka času, kdy nám to tam spadne. Měli jsme daleko více šancí než Dukla. Po nahození na bránu se nám podařilo i při troše štěstí a po chybě gólmana vyrovnat. V prodloužení jsme kladli důraz na to, abychom neudělali chybu při rozehrávce,“ prozradil hlavní pokyn trenéra.

„Mně osobně prodloužení vyhovuje více, protože je na ledě při hře čtyři na čtyři hodně prostoru. Vzadu jsme chtěli hlavně pomoct Vláďovi Koutskému a pokusit se dát gól, i když to nebylo prioritou,“ doplnil.

Stejně jako v Jihlavě ve třetím utkání rozhodl Rok Pajič pátý zápas brankou ze samostatného nájezdu . Vítězná trefa mohl reprezentant jedné z bývalých jugoslávských republik těšit o to více, že znamenala ukončení celé semifinálové série s Jihlavou. Samotný hráč tušil, že trenér Rosol mu dá důvěru.

„Řekl mi už v Jihlavě, že pojedu první. Počítal jsem s tím i tentokrát. Udělal jsem, co jsem si předsevzal, ale měl jsem i štěstí, protože led už byl hodně špatný a od červené čáry mi puk skákal,“ popisoval jediný proměněný nájezd v rozstřelu.

„ Důležitý byl i nájezd, který jsem proměnil v Jihlavě ve druhém střetnutí. Kdyby Jihlava vedla 2:1 na zápasy, nedýchalo by se nám dobře. Naštěstí to bylo 2:1 na zápasy pro nás a vyhrát se nám podařilo i třetí utkání. Každý gól je důležitý, takže nerozlišuji, která branka je nejcennější. Na tréninku nájezdy jezdíme, ale nechci říkat, že bych zůstával po tréninku patnáct minut na ledě a cvičil nájezdy,“ přemítal nad kouzlem, které v semifinálové sérii slavilo dvakrát úspěch.

Ústečtí Lvi vyhráli s Duklou Jihlava 4:1 na zápasy, ale na postup do finále se vítěz základní části nadřel. „Celá série s Jihlavou nebyla jednoduchá. Nevyšel nám první zápas, ale ve druhém jsme se zlepšili. Ve třetím utkání jsme byli horší a se štěstím jsme vyhráli. Poslední dvě střetnutí jsme byli, myslím, lepším týmem, a proto jsme postoupili,“ zhodnotil sérii s Duklou.

Soupeře ve finále Ústečtí Lvi ještě neznají. Ve druhém semifinále Chomutov prohrál pátý duel doma s Olomoucí a na zápasy vede 3:2. Olomouc si vynutila po dvou výhrách v řadě šesté utkání, která hraje v pátek doma. Rok Pajič by si ve finále rád zahrál po roce opět s Chomutovem.

„Budeme mít před finále více času na odpočinek než náš soupeř, ale s Jihlavou to znát nebylo. Myslím si, že Chomutov do finále nakonec postoupí a přál bych si ho. Takové finále by bylo atraktivní i pro diváky, kteří si asi přejí stejného soupeře. Bylo by to opět krásné vyvrcholení první ligy,“ završil ústecký centr své hodnocení.

Michal Jeslínek: Zlomovým zápas celého semifinále bylo třetí utkání

Šťastným hrdinou pátého semifinále mohl být útočník Dukly Jihlava Michal Jeslínek (na snímku). V Ústí nad Labem vstřelil dvě branky. Jeho zásluhou vedla Dukla sedm minut před koncem třetí třetiny o gól a byla blízko k vítězství. Ústeckým Lvům se podařilo vyrovnat a vynutit si prodloužení. V nastaveném čase se branky diváci nedočkali. V penaltovém rozstřelu ve třetí sérii musel Michal Jeslínek samostatný nájezd proměnit. To se nakonec nestalo a v kabině jihlavské Dukly zavládl velký smutek.

„Jeli jsme do Ústí s tím, že bychom rádi vrátili ještě sérii do Jihlavy. Snažili jsme se hrát rovnocennou partii. Dostali jsme se ve třetí třetině do vedení, které jsme neudrželi. Čekali jsme, že na nás Ústí od začátku vlétne, a to se nestalo. Překvapilo mě, že domácí hráli trochu ustrašeně a opatrně,“ pravil po utkání jihlavský útočník Michal Jeslínek.

Rychlonohý útočník ve třetí třetině po dvou úspěšných trefách zkomplikoval domácímu mužstvu situaci. „Vyrovnávací branka byla při přesilovce a při třetím gólu mi to dal Jirka Dobrovolný do brejku, při kterém jsem nezaváhal v souboji s Koutským,“ zavzpomínal na chvíle, kdy Dukla byla v zápase na koni.

O jednobrankový náskok přišla Dukla dvě minuty před koncem třetí třetiny. V prodloužení moc riskovat nechtěla. Osud týmu z Vysočiny měl v rukou při nájezdech Michal Jeslínek. Ve třetí sérii neproměnil, což znamenalo konec nadějí na případnou účast ve finále.

„Chtěli jsme v prodloužení se pokusit jít do protiútoku a hrát ze zabezpečené obrany. Prodloužení bylo opatrnější a na řadu musely přijít nájezdy. Před tím svým, který jsem musel dát, jsem se cítil normálně,“ přibližoval vlastní rozpoložení.

„Věděl jsem, že musím dát, ale bohužel to nevyšlo. Koutský mi nájezd chytil a soupeři mohu pogratulovat. Nájezdy jsou loterie a domácí byli nakonec šťastnější. Všechny zápasy byly vyrovnané a možná nám ubyly síly po druhém utkání. V každém střetnutí jsme byli Ústí rovnocenným soupeřem,“ ohlížel se Michal Jeslínek za celou sérií.

„Zlomovým zápasem bylo první střetnutí u nás, kdy jsme do toho dali hodně sil. Na nájezdy jsme bohužel prohráli a po další domácí prohře jsme věděli, že zvrátit sérii bude hodně těžké. Sezonu můžeme hodnotit nakonec jako úspěšnou, protože jsme vypadli s favoritem první ligy. Můžeme odcházet se vztyčenou hlavou,“ uzavřel následně.