Osmnáctka polyká na letním kempu tvrdé dávky. Bez síly není rychlost, říká trenér Veber

Tvrdý nástup do nové sezony mají hokejisté reprezentační osmnáctky. Sveřenci trenéra Jiřího Vebra zahájili v Třemošné sérii letních kempů a polykají pořádné dávky. Dopoledne se hodinu mučí v posilovně nebo v okolí stadionu, poté jsou na ledě, odpoledne to samé - navíc hokejový trénink trvá dvě hodiny. "Svazu se podařilo najít finanční prostředky, proto jsme letos společně častěji pohromadě. Je to jenom dobře. Můžeme s hráči pořádně trénovat po kondiční i hokejové stránce. Neustále jim opakujeme, co je důležité, každý to musí dostat do krve," říká Jiří Veber.

Hlavnímu trenérovi v Třemošné sekundují asistenti Jakub Petr a Petr Studnička, gólmany má na povel Marek Novotný. Společný pobyt v tréninku by se měl osmnáctce osvědčit, během letních prázdnin ji čeká těžká akce. "Zúčastníme se Memoriálu Ivana Hlinky v Břeclavi, což je velmi náročný turnaj. Zatímco dvacítku čeká vrchol až v prosinci, pro nás bude hodně důležitý už srpen," konstatuje.

Hokejisté ročníku 1994 se sešli poprvé v neděli ráno, trénovat budou do středy. Pak následují ještě další tři soustředění. Na stadionu v Třemošné panuje čilý ruch, na novou sezonu se tam totiž chystá i starší výběr do 20 let. "Kempy zaměřujeme na komplexní sílu, zejména dolních končetin, ale posilujeme i břicho nebo záda. Bez síly není rychlost, pokud nemáte patřičný fyzický fond a nebruslíte, je to v mezinárodní konkurenci velký hendikep," připomíná mistr světa 1996.

Jídelníček? Kanaďané nebo Švédové mají víc svalové hmoty

Členové osmnáctky dřou naplno. Když se člověk z povzdálí dívá, jaké dávky polykají, neměnil by s nimi. "Dělají to pro své dobro. Jestli někdo podvádí, případně nejde naplno, v sezoně to pozná. Každý hráč si musí uvědomit, že fyzická kondice je základem všeho," upozorňuje trenér. Hokejisté bydlí v nedaleké Zruči, do Třemošné jezdí dvakrát denně autobusem. Mají to nějakých pět kilometrů, většinu dní tráví v hale.

"Budíček máme v půl osmé, za patnáct minut je snídaně. Pak následujě hodina práce na suchu a hodina ledu. Je tu s námi dvacítka, jelikož má méně obránců vzhledem k maturitám, domluvili jsme se s kolegou Mírou Přerostem, že na led půjdou před obědem společně obránci." Hra zadáků český mládežnický hokej trápí, nedostatek beků je zřejmý ve všech kategoriích. Společná průprava a pilování indoviduálních činností je určitě smysluplná.

Po první fázi čeká hráče krátký odpočinek. "Dbáme na kvalitní stravu, jestliže mají hokejisté vydávat energii a pracovat na kondici, potřebují pořádně jíst. Lékař Jiří Dvořák dopředu s vedením hotelu sestavil jídelníček, kluci mají k dispozici i druhé večeře nebo svačiny," reaguje. Stravovací návyky ale občas váznou. "Po prvním obědě jsem si třeba všiml, že kluci nechávali na talířích rýži. Prý byla dost suchá. Místo toho si kupují proteiny," kroutí hlavou.

Ne zcela kvalitní stravování režim má svůj vliv. "Když se podíváte na stejně mladé Kanaďany a Švédy, připadají vám v porovnání s našimi hráči fyzicky vyspělejší. Mají víc svalové hmoty, tohle hodně souvisí s jídelníčkem. Také v tomto ohledu je třeba se hlídat, návštěvy McDonalda ničemu nepomohou." Trenéři během kempů sledují i další oblasti, jež jsou z hlediska týmu hodně podstatné. Dochvilnost, zaujetí pro práci, nasazení, poctivý přístup.

Večerka na soustředění platí i pro realizační tým

Mladí hokejisté potřebují na akcích režim, během mistrovství světa se bez něj neobejdou. "Když třeba někdo přijde k odjezdu autobusu o pět minut později, jednou se to snad tolerovat dá. Ale pokud by se to mělo opakovat, je to pro nás signál. Něco takového si musí každý hráč uvědomit, v reprezentaci tohle nemůžeme řešit," reaguje Veber. Národní tým je pro hráče odměnou. Výzvou. Ctí! "Hráči by se neměli uspokojit, že jim přijde pozvánka na kemp. Nebo na akci. Jejich cíle musejí být vyšší," dodává Veber.

Někdy to bohužel vypadá opačně. "Ano, jsem v nároďáku, dobrý - tohle na hráčích občas vidíte. Stačí jim to! Ovšem je třeba, aby byli všichni hrdí, že jsou v reprezentaci, že mají na dresu lvíčka. Jejich úsilí musí směřovat dál!" Když se ale nezaujatý pozorovatel podívá na členy osmnáctky, kteří začínají v Třemošné novou sezonu, musí uznat, že do toho jdou naplno. Nebo aspoň drtivá většina z nich. Na ledě i v posilovně. Po celodenním zápřahu toho mají dost, večer padnou do postelí. A ráno všechno začne nanovo.

Místo dřiny v klubech se hokejisté potí s reprezentací, všichni stejně trénují. Pracují pod dohledem reprezentačních koučů, všichni se ještě lépe poznají. Vzniknou vazby, které během jediného soustředění nevytvoříte. "Kromě tréninku s hráči také mluvíme. Máme pohovory, zajímá nás spousta věcí. Příprava, plány do budoucna, studium. Pokud někdo nechodí do školy, těžko mu můžete vysvětlovat podrobnosti o organizaci hry, o našich představách. Takový hráč to nerespektuje," připomíná.

Jestliže má jít tým jedním směrem, musejí platit pravidla pro každého. V osmnáctce to funguje třeba s večerkou. "Máme ji striktně stanovenou, týká se hráčů i realizačního týmu," říká Veber. Při tréninkovém cyklu bedlivě pozoruje ovečky, trenéry budou později zajímat výsledky zátěžových testů. "My si uděláme výstupní, ale hráče sledujeme neustále. Jezdíme do klubů, odtud dostáváme k dispozici testy a hodnocení. Je to pro nás důležité."

O vůli svěřenců mají přehled už v Třemošné. "Na suchu kluci pracují s medicinbaly, nestabilními podložkami, balančními deskami. Jsou tam další prvky. Hodně času trávíme na ledě. Fyzickou kondici považujeme za klíčovou. Pokud ji budeme mít, jsme schopni konkurovat pohybem a tím pádem pak můžeme čelit i nejlepším týmům světa. Jsem přesvědčen, že čeští hráči v sobě pořád mají chytrost, je k ní třeba přidat sílu, odhodlání. A také ochotu akceptovat herní styl. Levé křídlo přesně musí vědět, co má dělat. To samé centr, pravé křídlo, obránce," uzavírá Jiří Veber.