Oslavy nového roku? Snad si je necháme až s medailí, přeje si Hertl. Gólu se dočkal v pravou chvíli

(UFA, od našeho zpravodaje) Na mistrovství světa juniorů patří k nejlepším českým hráčům. Tomáš Hertl udivuje přednostmi, které ho dostaly do dospělé reprezentace i prvního kola draftu NHL. Tedy prací s kotoučem, hrou v situacích jeden na jednoho, předvídavostí, perfektním uvolněním u mantinelu. Chyběly ale branky. Šikula ze Slavie už z toho byl místy nešťastný, jenže trápení ne a ne prolomit. Stalo se až v prodloužení velké bitvy se Švýcary. "Přišlo to v pravý čas," tvrdí spokojeně autor postupové trefy.

V minulých utkáních byl Hertl několikrát hodně blízko radosti, nicméně zastavily ho tyče, zákroky brankářů nebo obyčejná smůla. Štěštíčko se usmálo až v posledním duelu základní části. "Konečně mi to tam spadlo," vydechne úlevou sympatický útočník. Z jeho hlasu je přesto cítit trocha smutku. Stačilo málo a český výběr mohl vydolovat ještě víc - tedy za předpokladu, že by Finové na závěr zdolali Švédy.

"Je škoda, že jsme proti Švýcarům ztratili dvoubrankové vedení a nezískali tři body. Na druhou stranu - máme jistý postup, jdeme do čtvrtfinále," konstatuje. Juniorská reprezentace napodobila loňský rok, kdy si vyřazovací boje zajistila na úkor Američanů. Ti teď budou stát Čechům v cestě do semifinále, vzájemný duel bude i vzhledem ke vzpomínkám na Edmonton 2011 pikantní.

Základní skupina A, v níž startovalo také naše národní mužstvo, byla velmi vyrovnaná a napínavá. Ještě že Češi v posledním souboji uspěli, také totiž nemuseli mít nic. Podobně jako na osmnáctkách v Drážďanech, kde se letošní parta dotýkala postupu. Jenže Finové v dubnu 2011 stihli ve vzájemném utkání velký obrat a do play off šli oni. "Teď se Švýcary jsem si na to nevzpomněl, ale poté v kabině ano. Tehdejší šampionát jsem raději hned hodil za hlavu. Bylo to jen tak tak, že jsme nespadli," vrací se proti proudu času.

Nyní naštěstí všechno dobře dopadlo, dvacítka se dokázala vymanit z těžké situace. Hokejisté pritom nastoupili nějakých 16 hodin poté, co v neděli večer místního času skončilo střetnutí proti Lotyšsku. "Bylo to náročné, ale zavařili jsme si to sami. Vedli jsme, nechali se zbytečně oslavit, při švýcarských přesilovkách nám to tam napadalo. Musíme se z toho poučit, něco podobného by se nám mohlo příště vymstít," upozorňuje.

Dílčí metu junioři zvládli, což je potřeba ocenit. V nedávné minulosti nebývalo pravidlem, že dvacítka hrála čtvrtfinále. Na semifinále čekáme už osm let, od bronzového šampionátu 2005 v americkém Grand Forks. Hertl má z cesty do medailových bojů radost. "Co jsem četl, dost lidí nás zatracovalo, že na to moc nemáme. Ale já jsem věřil. Ročník 1993 je hodně silný, potvrdit jsme to mohli už na osmnáctkách v Drážďanech, kde nám to ale nevyšlo. Ještě že teď to dopadlo jinak," uleví si.

Proti Švýcarům nakonec rozhodl právě Hertl, který společně s parťákem Dmitrijem Jaškinem převzal odpovědnost a v klíčovém momentu poslal národní tým dál. "Švýcaři tady sehráli výborné zápasy, se Švédy a Finy to dovedli do prodloužení nebo do nájezdů. Ale na konci toho měli také dost. Říkali jsme si, že na ně musíme vlítnout, najít v sobě sílu. A ten potřebný bod urvat," popisuje.

Základní skupina končila na Silvestra. Doma bylo v tu dobu teprve dopoledne, ale před dvacítkou v Ufě už do půlnoci zase tolik nezbývalo. Změnu letopočtu se sluší uvítat, nicméně s tím na reprezentanty nechoďte. Kdepak oslavy! "Asi si připijeme šampaňským, ale jen symbolicky. Čekají nás další zápasy," hlásí Hertl. Dvacítka bude na Nový rok po obědě místního času trénovat, hokejisté dobijí baterky, aby byli na velkou středeční bitvu v plné polní. "Snad si necháme oslavy až na konec turnaje. S nějakou medailí," přeje si závěrem slávistický talent.