Od prvního útočníka po gólmana jsme byli úplně hrozní, klopil oči Jakub Kovář

(VÍDEŇ, od našeho zpravodaje) První den finálové části European Trophy se stal pohřebištěm českých týmů. Zatímco Pardubice v Salcburku a Plzeň ve Vídni prohrály o jediný gól, českobudějovický Mountfield pod střechou vídeňské Albert Schultz Eishalle úplně shořel. Jihočeši dostali pořádnou hokejovou lekci od Jokeritu Helsinky. Mrzel je výsledek 2:7, ale hlavně rozdíl v počínání obou týmů na ledové ploše.

Rekordman v počtu odchytaných minut za jednu sezonu v české extralize Jakub Kovář inkasoval do 29. minuty pět gólů a všechny, jak se říká v hokejové hantýrce, pod víko. Odbruslil sklesle na střídačku, vyměnil masku za kšiltovku a své místo v brankovišti přepustil mladému Kantorovi. „Příliš se mi nechce ten zápas hodnotit, protože mám máslo na hlavě. Byl jsem v bráně trošku zbytečný,“ povídal sklesle.

Finští hráči se často zjevovali na kruzích zcela volní a měli dost času na střelu i matoucí přihrávku. „Byly to pro mě dost těžké situace a prostě jsem si nedokázal s nimi poradit,“ tvářil se Kovář nešťastně. „Většinou jsem byl v přesunu a Finové pálili do protipohybu nahoru. Dá se říct, že se s tím nedalo nic dělat. Jasně můj byl ale třetí gól. Přestože to byla těžká střela, měl jsem si to pohlídat,“ vrátil se k trefě Lahtiho z poměrně značného úhlu.

Debakl od Žolíků ale nepramenil z toho, že by Jakub Kovář neměl svůj den. „Od prvního útočníka po gólmana jsme byli úplně hrozní,“ vystihl situaci zcela přesně adept reprezentačního dresu. „Opticky jsme možná měli puk více na holích, ale o tom hokej dneska není. Soupeř se pečlivě soustředil na obranu a dobře bránil i způsobem útočení. Zato naše hra byla úplně bez systému. Útok byl špatný, strašně jsme propadali a mizerně bránili. Oni nás vyučili úplně ve všem,“ viděl Kovář rozdíl mezi soupeři.

Výkon Mountfieldu z pohledu diváka ovlivňovala rostoucí nervozita hokejistů. Vystřídaný brankář to však popřel. „Nervozita nebyla, ale asi měla být. Nechci mluvit za ostatní, ale možná jsme byli trošku moc v klidu a vypadalo to, že si jdeme jenom zahrát, což je škoda. Už kvůli tomu, kolik lidí nás přijelo povzbudit. Neměli jsme si jenom zahrát, ale taky padat po hubách,“ povzdechl si Kovář a zaháněl myšlenku na to, že jeho tým bude hrát o 5. až 8. místo v Rakousku s Plzní a možná i s Pardubicemi. „Bude to asi nejhorší víkend v sezoně,“ zatipoval.

„V sobotu se půjdu podívat alespoň na vídeňskou radnici, abych z toho alespoň něco měl, když se v neděli postěhujeme do Salcburku,“ nechtěl si představovat souboje s českými rivaly také Jiří Šimánek, jenž proti Jokeritu zařídil vyrovnání na 1:1. „Pavel Kašpařík jel sám na bránu a já jsem ho dojížděl, kdyby mu to náhodou nevyšlo. Finský brankář nepřikryl puk, tak jsem ho dorazil mezi jeho betony,“ popsal svůj gól.

„Na zápas jsme se těšili a myslím, že někteří hráči byli až přemotivovaní,“ promluvil shovívavě kouč František Výborný. „Někteří hráli takový zápas poprvé a dělali chyby v předržování kotouče, rychlosti myšlení, předvídání. V tom nás Finové předčili a každou osobní chybu potrestali gólem. To hráče sráží a začnou se bát, aby neudělali další chybu. Nevěří si a předávají zodpovědnost jeden na druhého. Teď je na nich, aby se chtěli zlepšovat v činnostech, ve kterých viděli, že zaostávají. Je to pro ně ohromná zkušenost,“ podtrhl.

Mužstvo Mountfieldu přijely do Vídně podpořit čtyři autobusy s fanoušky, další příznivci dorazili vlastními vozidly. „Chtěl bych přes média poděkovat našim divákům, kteří byli skvělí i za nepříznivého stavu. Byli korektní a slušní vůči našim hráčům, tím víc mě mrzí takový výsledek. Určitě jsme ho nečekali a věřili jsme, že se o to popereme. Finové ale mají zkušený tým a vyučili nás z jednoduchosti a zodpovědnosti,“ uzavřel Výborný.