Od druhého gólu jsme v duelu dominovali, hra obrany se mi ale moc nelíbila, říká Leo Gudas

Čeští hokejisté splnili povinnost, po sobotní výhře nad Lotyšskem přehráli v pondělním utkání základní skupiny D i Dánsko. Severskému soupeři nastříleli svěřenci trenéra Aloise Hadamczika šest branek, duel dovedli k jednoznačnému triufmu. Úspěch se však nerodil lehce, hned pět branek národního týmu však padlo ve druhé polovině utkání. V té první byli Dánové českému týmu vyrovnaným soupeřem, v úvodu druhé části promarnili dlouhou přesilovku pět na tři. "Od druhé branky jsme utkání jednoznačně ovládli," hodnotí někdejší vynikající obránce Leo Gudas (na snímku).

"Národní tým vstoupil do utkání výborně, od prvních minut byl aktivní, brzy vstřelil branku. Je škoda, že jsme z dalších dobrých šancí nepřidali další góly. Úvodních deset minut bylo z naší strany výborných, potom jsme najednou ubrali a Dánové se dostali více do hry. Řekl bych, že v první polovině utkání byli naší reprezentaci rovnocenným soupeřem. Důležité bylo, že jsme ubránili dlouhou přesilovku soupeře pět na tři.

Od poloviny utkání Češi opět přidali, všechno změnilo jedno střídání prvního útoku, kdy Jágr s Plekancem a Červenkou vytvořili na soupeře velký tlak. Poté už se všechny útoky dokázaly prosazovat, Dánové se dostali do defenzivy a my jsme v utkání dominovali. Druhých deset minut prostřední části bylo z pohledu našeho týmu výborných. Ve třetí části už se o tolik nehrálo, o výsledku bylo rozhodnuto.

Líbilo se mi, že jsme nadále byli aktivní a tlačili se do zakončení, v některých situacích jsme ale možná volili zbytečně komplikované řešení. Dobrým signálem je, že jsme dokázali vstřelit šest branek, útočníci si při zakončení počínali velice sebevědomě. Několik dalších velkých možností jsme navíc ještě nevyužili, přesto můžeme být s útočnou hrou spokojení. Mě se však příliš nelíbila obranná fáze.

Dopustili jsme se několika zbytečných chyb. Tou největší bylo, když nikdo nedokázal vystřídat Petra Čáslavu při dvojnásobném oslabení. Stalo se to navíc dokonce dvakrát. Čáslava pak byl na ledě hrozně dlouho, viditelně už neměl síly. Bylo štěstí, že Dánové z této situace nevstřelili vyrovnávací branku. Celkově bych řekl, že útočníci obráncům moc nepomohli.

Po zranění Martínka máme k dispozici šest obránců, všichni na ledě stráví hodně času. Byla na nich znát únava z utkání s Lotyšskem, kdy jsme hráli jenom na pět beků. Je to pro ně fyzicky hodně náročné, v nadcházejících zápasech proti těžším soupeřům budou určitě potřebovat větší pomoc útočníků, jinak by mohlo být zle. Osobně jsem zastáncem toho, aby se ve hře točilo co nejvíce obránců.

Pokud bychom spoléhali jen na pár beků, mohlo by se nám to v dalším průběhu turnaje nevyplatit. Z obránce totiž uděláte útočníka relativně snadno, to není takový problém. Naopak je to však horší, ne každý hráč je schopen tuhle změnu vstřebat. První útok, do kterého se k Jágrovi a Červenkovi připojil Plekanec, se mi velice líbil.

Potvrdilo se, že spolu nastupují tři výborní hokejisté a velké osobnosti. Hráli velice dobře, neustále tlačili soupeře do defenzivy a vytvářeli si šance. Škoda, že vstřelili pouze jednu branku. Na druhou stranu je třeba říct, že zejména z Jágra a Plekance měli Dánové velký respekt. Na tuhle pětku se při obraně zaměřili mnohem více než na ostatní útoky."