Od druhé třetiny jsem byli lepším týmem, těší Miloslava Hořavu po výhře nad Kanadou

Druhé lítá bitva o všechno během necelých čtyřiadvaceti hodin a druhá výhra. Národní tým na závěr osmifinálové skupiny zdolal Lotyšsko i Kanadu a v případě vítězství Švýcarska nad Švédskem může do čtvrtfinále postoupit i z druhého místa díky lepšímu vzájemnému zápasu s hráči Tre Kronor. Výkon proti zástupcům kolébky nejrychlejší kolektivní hry světa se Miloslavu Hořavovi (na snímku) velmi zamlouval. „Z naší strany jsem viděl větší úsilí a chtění, i proto tomuto zbytečně podceňovanému týmu přeji, aby uspěl i ve čtvrtfinále,“ zmiňuje mimo jiné někdejší kouč reprezentační dvacítky, Znojma, Ústí nad Labem a naposledy švédského MoDo ve svém hodnocení.

„Kanada začala první třetinu velmi dobře a brzy se dostala do vedení. Jenže my jsme v oslabení vyrovnali a od druhé třetiny jsme byli lepším týmem. Kanada ztrácela puky na obou modrých čarách, v poslední části hry jsme ji předčili i takticky. Kromě gólu po ataku Tomáše Vokouna si soupeř v této třetině v podstatě nevytvořil šanci.

Líbilo se, jak naši hráči chtěli. Právě v tomhle a v úsilí jsme Kanadu převýšili, i proto věřím, že tohle mužstvo půjde dál, i když je v novinách zbytečně podceňované a srážené. Nechci se pouštět do toho, jestli Kanada měla podvědomě v hlavách, že už má jistý postup. Nemá ve zvyku zápasy vypouštět.

Spíš si myslím, že tu nemá až tak hvězdné hráče a není tak silným soupeřem. Není náhoda, že kanadský tým prohrál už tři zápasy, čímž však rozhodně nechci srážet výkon našeho národního týmu ve vzájemném duelu.

Zlomový moment vidím ve vyrovnávacím gólu, po němž jsme byli lepší. Otáčet případné vedení Kanady 2:0 už by bylo náročné, zatímco stav 1:0 považuji na mistrovství světa za normální. Skórovali jsme v oslabení, pro které máme vhodné typy hráčů a dobře zvolený systém.

Bránící útočníci i beci se nebojí a využívají chyby soupeře. Jen přesilovky musíme před čtvrtfinále trochu vylepšit. Hodně se o nich mluví i během sezony. Jde o skladbu hráčů a jejich formu. Vliv mají i momentální rozhodnutí na ledě. Věřím však, že ve čtvrtfinále se to zlomí.

Závěr byl hodně vypjatý, ale tohle bývá u Kanaďanů občas normální. Dlouho něco takového nepředvedli, teď to znovu vytáhli. Možná i proto, že mají na šampionátu spíše průměrné hráče, i když se jich nechci nijak dotknout.

K jejich stylu to patří, naši hráči se jich nelekli a žádnou potyčku neprohráli. Nakonec mě osobně je podobná reakce příjemnější, než když mužstvo odejde z ledu jako ovce se svěšenými hlavami.

Nerad vynáším jednoho hráče, ovšem u brankářů se to tolik nebere. Tomáš Vokoun pochytal dost šancí a navíc ještě dokázal zastavovat a rozehrávat nastřelené puky za brankou. Tím ohromně pomáhal obraně, aby se soupeř nedostal do tlaku.

Jak už jsem zmínil, na mistrovství světa nepovažuji za nic zvláštního otočit utkání ze stavu 0:1. Na druhou stranu český tým bude mít ve čtvrtfinále psychickou výhodu v tom, že téměř pořád teď hrál s nožem na krku.

Naši hokejisté si zvykli na tlak, jelikož zvládli tři čtyři důležité zápasy. Ze čtvrtfinále se tak nepodělají. Už vědí, co to obnáší a jak se připravit, aby takové utkání zvládli. I proto věřím, že přejdou přes čtvrtfinále dál.“