Obětavost vynesla Hanáky do čela baráže. Soupeři tolik nelehají do střel, všímá si Michal Vodný

Na čele extraligové baráže se po čtvrtém kole překvapivě vyhřívají hokejisté Olomouce, kteří rozhodně nepatřili k favoritům na postup do nejvyšší soutěže. Svěřenci trenérů Petra Fialy a Jiřího Dopity vyhráli už třikrát v řadě, dostali se do ohromné psychické pohody a dál hodlají trápit trio pronásledovatelů svými typickými zbraněmi - týmovým výkonem, nesmírnou bojovností a obětavostí. Ostatně hned šestka olomouckých hokejistů figuruje v elitní desítce statistiky Radegast Index. „To asi nebude náhoda,“ culí se agilní útočník Michal Vodný (na snímku) v rozhovoru pro hokej.cz.

Kdyby někdo Hanákům před startem důležitých bojů řekl, že po třetině baráže budou figurovat na čele tabulky, asi by si klepali na čelo. „Nejen my, ale i všichni, kdo hokej trošku sledují,“ potvrzuje dvaadvacetiletý útočník. Atmosféra v olomoucké kabině je po třech výhrách za sebou pochopitelně parádní. „Není důvod být nervózní, takže panuje pohoda. Pořád ale musíme nastupovat k zápasům zodpovědně a nesmíme polevit,“ zdůrazňuje Vodný.

Aktuální lídr barážové tabulky si moc dobře uvědomuje, že soupeře hokejově nepřehrává, ale vkládá do hry mimořádnou bojovnost a hokejové srdce. „Kladno, Chomutov i Mladá Boleslav mají papírově silnější mužstva. Vyhráváme jen díky tomu, že hrajeme týmově a obětavě,“ hlásí olomoucký forvard. A potvrzuje to i statistika Radegast Index, která má za úkol sledovat právě bojovnost a obětavost hráčů. V elitní desítce najdeme hned šestici Kohoutů.

„To asi nebude náhoda,“ hlásí Michal Vodný, jenž patří k důležitým hráčům olomouckého celku. Kromě plnění útočných povinností často vypomůže obraně a občas i obětavě skočí do střely. A právě v tom je markantní rozdíl mezi jeho týmem a dalšími barážovými soky. „Sice jsem během utkání v podstatě zahleděný do svého výkonu, ale určitě pozoruji, že tolik hráčů soupeře nelehá do střel,“ prozrazuje sympatický odchovanec zlínského hokeje.

Hlavně ve své plechárně je Olomouc prakticky neporazitelná, poznávali to během sezony už prvoligoví soupeři. „Celý rok doma vyhráváme, uteklo nám jen pár zápasů, do nichž jsme vstoupili špatně. Hodně nám pomáhají diváci. Když pějí nějaké chorály, tak se to stadionem krásně ozývá,“ chválí své příznivce Michal Vodný, jenž zároveň věří v ještě vyšší návštěvy. „Daří se nám, má být pěkně, tak není důvod, proč by lidi neměli dojít,“ domnívá se.

Sérii tří domácích klání parta okolo trenérů Petra Fialy a Jiřího Dopity uzavře soubojem s Mladou Boleslaví, kterou v prvním vzájemném utkání dokázala přetlačit. „Snad nebudeme mít tolik vyloučení. V Boleslavi jsme šli na trestnou lavici devětkrát, takže jsme v podstatě celou třetinu hráli v oslabení.“ V případě vítězství by se Hanáci zase o krůček posunuli k nečekanému postupu. „Je to krásné, ale ještě nás čeká dlouhá cesta,“ ví Vodný.

Představa, že by už v příští sezoně přijela do plechárny kupříkladu pražská Sparta, je pro příznivce olomouckého celku zajisté velice lákavá. „Určitě si to dovedu představit,“ vyhrkne sympatický útočník. Hodně se v hokejovém prostředí řeší, jestli by Olomouc nejvyšší soutěž vůbec hrála. „Taky se mě na to už ptalo hodně lidí. To jde skutečně úplně mimo nás, moc do toho nevidíme. Věřím, že kdybychom to uhráli na ledě, tak by to vedení nepustilo.“

Do konce baráže ale schází ještě dlouhých osm kol, ve hře je dost bodů a leccos se může ještě změnit. Záležet bude třeba i na tom, zda Kohoutům při jejich fyzicky náročné hře vydrží síly. „Doufám, že ano. Měli jsme dva dny na regeneraci, odpočinuli jsme si. Akorát mě trošku straší cestování, máme to ze všech soupeřů nejdál,“ hlásí student Vodný, jenž ještě nedávno bojoval s anatomií. „Už jsem ji vyválčil, teď nastoupila fyziologie,“ uzavírá s úsměvem.