Nové způsoby v KHL? Kluby chtějí zvýšit limit pro cizince, podle ministra sportu rozhodne Putin

Starý reglement končí, na tom novém se pracuje. Ruskou Kontinentální ligu čekají před novou sezonou změny, některé mohou být docela významné. Jedná se o počtu zápasů, startovním poli, o detailech hráčských smluv a dalších otázkách. Jedno téma je ale aktuálně zřejmě nejpalčivější, ve velké východní zemi se vedou debaty o tom, kolik cizinců bude moci nadále nastupovat za ruské kluby. Zástupci týmů ve středu jednali v Moskvě, z hlasování vzešel návrh na sedm krajánků. Jenže s tím ostře nesouhlasí ministr sportu Vitalij Mutko ani zástupci hokejového svazu.

Situace se zdá být až lehce schizofrenní, protože KHL je samostatný subjekt, který sice podléhá pravidlům Mezinárodní hokejové federace, nicméně domácí svaz má podle vyjádření vedení KHL pouze poradní hlas. Soutěž chce být nezávislá, zajímá ji ekonomická a sportovní prosperita, její představy jsou legitimní. S tím však evidentně nesouhlasí politické špičky země.

Kluby KHL si ve středu odhlasovaly, že pro ruské týmy chtějí od nového ročníku možnost využití sedmi hokejistů s cizím občanstvím. Ne jen pět jako dosud. Jakmile tahle informace vešla ve známost, spustil ministr sportu solidní kanonádu. "Myslím, že kluby zbytečně spěchaly. Každý ví, že KHL je samostatná liga, ale musí k tomu být vyšší principy," řekl Vitalij Mutko rozhlasové stanici R-Sport.

Hlasování oddílů posléze podpořila Rada KHL (výhledově se dokonce mluví o úplném otevření na způsob NHL), nicméně ministr sportu se záměrem otevřít dveře většímu počtu hokejových krajánků nesouhlasí. "Všechny ligy a kluby jsme po olympiádě požádali, aby počkaly na zasedání rady pro sport, na němž prezident Vladimír Putin vše podstatné shrne. Musíme si sednout za stůl a dohodnout se na nějaké koncepci, ne přijímat okamžitá rozhodnutí," uvedl Mutko.

Pomiňme, že ruský prezident má v těchto dnech určitě víc jiných starostí, než jestli bude hrát KHL pět či sedm krajánků. Podivný je především způsob, jakým Mutko diktuje nezávislé soutěži, jak si upravit jedno ze sportovních pravidel. Kdyby ruská sborná postoupila do finále olympijského turnaje, ve východních končinách by se všichni plácali po ramenou a do Kontinentální ligy by třeba pustili cizinců deset.

Jenže výběr kouče Biljaletdinova zklamal, v Rusku se tedy okamžitě začalo řešit, jaké kroky podniknout, aby byl místní hokej jako dřív. Ministr sportu velí počkat na Putinův názor, což je asi stejně podivná zpráva, jako kdyby kupříkladu Barack Obama měl mít vliv na počet týmů v NHL. Slova ministra nechápe například uznávaný televizní komentátor Sergej Fedotov. "Rozhodnutí o počtu cizinců potvrdila Rada KHL, což jsou lidé, kteří se hokejem a soutěží dlouhodobě zabývají," reaguje na stránkách sports.ru.

Také jemu přijde zvláštní, že o sportovních otázkách mají rozhodovat politici, kteří nejsou a ani nemohou být detailně znalí problematiky. "Kluby si něco odhlasovaly, je to důležitější fakt než názor Mutka, jenž se v tématu určitě orientuje hůř. Sním o tom, aby byla liga absolutně nezávislá na Mezinárodní hokejové federaci i na ministerstvu sportu. Máme svá specifika, nicméně pokud Mutko hovoří o tom, co má či nemá dělat KHL, pak to absolutně není jeho věc," připomíná.

Momentální situace není rozhodně klidná. Neúspěch v Soči vede některé činovníky k potřebě prosazovat svá přání bez ohledu na znalost problematiky. Kritici upozorňují, že zvýšení počtu cizinců povede k dalšímu ústupu ruského hokeje, ale to není vůbec jasné. "Je třeba doplnit, že v ruských klubech sice chceme maximálně sedm krajánků, ale také musíme dodat, že podle nového návrhu nebudou v zahraničních týmech KHL považováni za cizince ruští hokejisté. Navíc do soutěže přistoupí Soči a Togliatti, takže naši hokejisté dostanou spoustu prostoru, jak se uplatnit," zmiňuje Viktor Levickij, generální manažer Nižněkamsku.

Nemluvě o tom, že menší počet zahraničních hokejistů sám o sobě kvalitu domácích borců nezvýší. Několik agentů nezávisle na sobě upozornilo na rizika vyplývající z vyšších mzdových nároků hvězd. Pokud se uvolní místa v kádrech, a kluby bodou chtít patřičně kvalitní Rusy, musely by tím pádem pořádně zaplatit. "Naším hlavním úkolem je otázka systému, od nejmenších hráčů po KHL. Za osm let jsme například nevychovali skutečně světového obránce, nemáme výsledky na mezinárodních turnajích, ubývají nám špičkoví hráči. Problém je širší," upozorňuje legendární Vjačeslav Fetisov.

Ruské hokejové pole momentálně zrovna neladí, vliv na to má debakl na olympiádě, ale i nejistota ohledně financování KHL či možné kroky v souvislosti s politickou situací. V tuto chvíli není jasné, zda v soutěži zůstane ukrajinský Doněck, jestli při pokračujícím napětí na Krymu vydrží v KHL kluby ze zemí Evropské unie. Na tohle všechno odpoví budoucnost. Pokud ale příslušné ruské ministerstvo bude řešit všechny otazníky podobně jako návrh na zvýšení počtu cizinců z pěti na sedm, má se Kontinentální liga na co těšit...