Nominace na šampionát? Zvláštní pocit. Člověk si připomene, čím také musel projít, tvrdí Jiří Sekáč

Pod trenérem Růžičkou dosud nesehrál jediný zápas za národní tým, přesto hlavní kouč nepochyboval a Jiřího Sekáče zařadil do sestavy pro mistrovství světa. "Upoutal mě hrou ve Lvu, kde patřil k nejlepším," vysvětlil trenér na nominační tiskové konferenci. Talentovaný útočník původem z Kladna se v neděli dočkal krásné zprávy. "Moji agenti byli s panem Růžičkou v kontaktu, ale dlouho jsme hráli a já si nebyl jistý, jestli šanci skutečně dostanu. Když jsem se to dozvěděl, samozřejmě jsem měl obrovskou radost," říká.

Dravý útočník válel v KHL skutečně na jedničku. Bojoval, doloval kotouče, neúnavně podstupoval jeden osobní souboj za druhým. Během mimořádné sezony si vysloužil nabídky od několika klubů NHL i zájem ze strany reprezentačního kouče. "Myslel jsem si, že nastoupím do přípravy. S tím jsem počítal. Ale jak jsme pokračovali v play off KHL, říkal jsem si, jestli mi dá pan Růžička šanci. Sice mě viděl hrát, ale v týmu jsem pod ním nebyl," hlásí.

Dopředu vnímal náznaky, že by se mohl v nominaci objevit. Ostatně - Sekáč dostal pokyn, aby se od neděle chystal s dalšími hráči Lva a s Janem Kovářem individuálně v pražských Letňanech. Ovšem definitivně jasno měl až v neděli. "Dozvěděl jsem se to od kluků, kteří byli ve Švédsku. Volal mi Kuba Klepiš, že prý v mužstvu jsem. Je to nádhera, mám strašnou radost za sebe i za celou rodinu. Hlavně pro tátu je to odměna, aspoň takhle mu mohu vrátit to, jak mě v hokeji podporoval," vzkazuje.

O startu na šampionátu snil už jako kluk. Dnešní mladí hráči mají na prvním místě NHL, tuhle metu si Sekáč ještě může splnit. Každého ale samozřejmě láká i mistrovství světa. "Poprvé jsem šampionát zaznamenal, když mi bylo zhruba šest let. Někdy kolem Nagana. To bylo nejvíc, hodně mě chytly ale i tři mistrovství světa v řadě, které jsme vyhráli," vypráví. Teď má šanci sám si turnaj vyzkoušet, Sekáč se prosadil mezi řadu hvězd českého hokeje.

Netají, že je šťastný. "Když mi to Kuba Klepiš řekl, akorát jsem byl v autě. Na cestě domů. Zastavit jsem sice nemusel, ale je to zvláštní pocit. Člověk si připomene, čím také musel projít, že to někdy nebylo jednoduché. V takové chvíli ani nemáte slov. Já jen přemýšlel o tom, že se mi něco hezkého splnilo," konstatuje.

Samotnou účastí na hokejovém svátku se ovšem nemíní uspokojit. Když už pojede do Minsku, chce být co nejvíc platný. Všechno přitom bylo původně s otazníkem, Sekáč totiž se Lvem neabsolvoval rozhodující sedmé finále Gagarinova poháru, jelikož se v šestém duelu zranil. "Dostal jsem pukem a měl pak problémy udržet se na nohách. Na kosti jsem měl velký otok, navíc se k tomu přidala viróza. Do Magnitogorsku jsem neletěl, abych to nepřenesl na kluky," říká.

Jenže Sekáč má sedm životů. S bolestí se umí popasovat, překonává překážky a bojuje! Už je zase fit, v neděli a pondělí bruslil s několika dalšími hráči v pražských Letňanech. "Sil mám dost. Když to spočtu s vynechaným zápasem a následnou pauzou, byl tam skoro týden na zotavenou," hlásí s nadhledem. Od úterý se přidá k ostatním reprezentantům, poprvé bude v jednom mužstvu s Jaromírem Jágrem. "V Kladně jsem ho vídal, ale neznáme se. Teď se na to těším, i na další kluky. Je to super," opakuje.

V reprezentaci dostal Sekáč prostor poprvé už v minulé sezoně, za trenéra Hadamczika. Teď je předtím první velký turnaj. "Jsem rád, že mě pan Růžička vzal, i když jsem pod ním ještě nemohl nastoupit," povídá. Ví, že pozvánce vděčí za parádní výkony ve Lvu. "Ale není to jen moje zásluha. Celou sezonu jsem hrál s klukama ze Švédska, rozuměli jsme si, herně si sedli. V nároďáku jsem i díky nim," dodává skromně.

Od nedělního večera ví, že ho čeká zatím největší výzva kariéry. Co pro blízké i spoustu známých znamená start na mistrovství světa, to Sekáč záhy poznal ve svém telefonu. "Během play off mi chodilo dost gratulací. Ale kolik jich dorazilo po nedělní nominaci, to jsem nečekal. Překvapilo mě to," přiznává závěrem.