Nesmíme hrát zaražený hokej. Druhá polovina už byla lepší, shodují se Eliáš s Plekancem

(SOČI, od našeho zpravodaje) Dvě tváře ukázali čeští hokejisté v prvním utkání olympijského turnaje. Proti silným a nebezpečným Švédům začali nedůsledně, soupeř dobře pracoval v brankovišti a dával góly, naopak reprezentanti nedokázali odpovědět důraznější obranou ani větší efektivitou směrem dopředu. Od 27.minuty ale bylo najednou všechno jinak. Možná i tím, že borci Tre Kronor trošku ubrali plyn. Národní tým však především vsadil na jiné pojetí, které fungovalo mnohem lépe.

Start duelu bylo ovšem nepovedený, v jednu chvíli to vypadalo na pořádný debakl. "První třetinu jsme jen stáli, byli pasivní a nenapadali. Takovým hokejistům, jako jsou Švédové, nesmíte dát prostor. Okamžitě poznáte, čeho jsou schopní. Dostali jsme se do vyloučení a inkasovali," rozebírá Patrik Eliáš.

Pasivita na českých hokejkách k ničemu nevedla. "Mluvili jsme o tom, že budeme hrát trpělivě bez puku, ale tohle bylo až moc. Všichni jsme byli zaražení, čekali jsme, jakým způsobem budou hrát oni a co přesně vlastně máme na ledě dělat. Když už jsme hru začali konečně číst, navzájem se doplňovat, bylo to mnohem lepší," pokračuje útočník Ne Jersey.

Proměna spočívala ve výrazně vyšší aktivitě, českých hráčů bylo najednou plné kluziště. Henrik Lundqvist čelil hromadě střel, protivník znejistěl, byť měl na první pohled jasný náskok. Kde hledat příčinu takové okamžité proměny? "Z ničeho nic jsme začali hrát do těla, byli agresivní. Otočili jsme děj zápas a druhou půlku utkání si dokázali, že můžeme hrát s kýmkoli. Akorát už bylo pozdě," pokračuje Eliáš.

K restartu patrně přispěla i první přestávka, v české kabině během ní určitě nebyl klid. "Řekli jsme si, že takhle to dál nejde. Nesměli jsme panikařit, být zaražení a pasivní. Nakonec se ukázalo, že se Švédy můžeme hrát vyrovnanou hru. To je důležité! Měli jsme pocit, že jsme druhou půlku byli lepší,“ přidává ještě.

Plyne z toho velké poučení. "Potřebujeme být tím týmem, který bude diktovat tempo hry. V první třetině jsme snad neměli jediný fyzický souboj. Naše napadání kolikrát spočívalo jen v tom, že jsme po soupeři šli pouze hokejkami. Nedohrávali jsme je, obránci Karlssonovi jsme dávali až moc prostoru. To byla chyba," konstatuje.

Podobně zápas vidí Tomáš Plekanec. Centr první české formace odmakal dobré utkání, naznačil, že spolupráce s Jaromírem Jágrem zase bude fungovat. Také hvězdu Montrealu mrzelo, jakým způsobem se národní tým vypořádal s první polovinou utkání. "Nevím, jestli na nás Švédové vlétli, ale my jsme nebruslili. Tam to všechno začalo, tam nám to uteklo," reaguje.

Elitní výběr šel do bitvy s tím, že start turnaje je vždycky důležitý. Nešlo jen o body do tabulky, v sázce byl i test souhry a přísun správné pohody do dalších bojů. "Těžko říci, zda jsme neměli moc respektu. Každopádně musíme hrát jako pak ve druhé polovině zápasů. Pak to bude dobré," velí Plekanec.

Po gólech Židlického a Jágra reprezentanti zabrali a naznačili možnosti, v klání s mistry světa až nečekaně. "Když po první třetině prohráváte 0:2, není to jednoduché - zvlášť se Švédy. Pak jsme se zvedli, mnohem lépe jsme bruslili. Od té druhé půlky se určitě můžeme odrazit. Odpočineme si, něco si k tomu řekneme, pak na to musíme v dalším utkání navázat," připomíná vicemistr světa 2006.

Zároveň upozorňuje, že je nutné poučit se z mizerného vstupu do duelu. "Začátek byl opravdu špatný, těžko to nějak dál hodnotit," pokrčí rameny. Jedna z velkých rezerv se týkala bránění útočníků soupeře před brankovištěm. "Je vidět, že nám to dělá problémy. Ani nešlo o nějakou střelu - a skončila v bráně," poví. Hlavní rozdíl ve výkonu českého výběru spočíval v nasazení a energii. Nejdřív byla pasivita, pak útočný hokej s patřičnou dávkou agresivity. "Přestali jsme se bát a najednou neměli respekt. Hned to bylo lepší," uzavírá Plekanec.