Nervózní premiéru už mám naštěstí za sebou, usmíval se Petr Hubáček

Po prohře v předchozím kole s Plzní se hokejisté Komety Brno znovu vrátili na vítěznou vlnu. Před nabitými tribunami haly Rondo porazila Kometa Litvínov 3:2. Závěr celého duelu provázely šarvátky mezi hráči obou týmů, které odstartoval Pilařův likvidační faul kolenem, po kterém domácímu kapitánovi Kamilu Brabencovi museli do kabiny pomoct kustodi.

 Brněnští hokejoví fanoušci ale celý zápas upírali oči víceméně k jediné postavě v dresu Komety – navrátilci Petru Hubáčkovi. Před úvodním buly jej zpět v rodném městě přivítal obří transparent s kresbou jeho obličeje a nápis „Všude dobře, doma nejlíp.“ A samozřejmě hromový potlesk vestoje. „Bylo to nádherné, díky všem!“ vzkazoval dojatý Hubáček fanouškům po zápase.

Petře, po kolika letech se vlastně vracíte do Brna?
„No, jedenáct nebo dvanáct let to je. Poslední zápase jsem tu hrál myslím v devětadevadesátém, baráž o první ligu. Už jsem sice byl hráč Vítkovic, ale sem jsem přišel hrát závěr sezony. Takže jedenáct nebo dvanáct roků – každopádně to je dlouhá doba.“

Návrat to zato byl vítězný.
„To sice ano, ale utkání to bylo těžké. Jak pro mě, tak pro mančaft. Podstatné je to vítězství 3:2 a bojovnost, kterou jsme předvedli. Ta Kometu zdobí a vždycky zdobila. I teď to bylo místy spíš o velkém nasazení než o nějaké kvalitě hry, ale nejdůležitější je, že jsme vyhráli a tři body jsou doma. Co se týká mě osobně, pro mě to vážně nebylo jednoduché. Byl to první domácí zápas, před těmi tisíci lidí tady, kdy očekávání bylo opravdu velké. Nebylo snadné se s tím vyrovnat, ta tréma mě trochu pohltila, v podstatě jsem se s tím srovnával celý zápas.“

Škoda, že Kladno vyhrálo nad Plzní, mohli jste se na něj už konečně bodově dotáhnout.
„Hm, slyšeli jsme, že vyhráli, škoda no. Co k tomu říct… no, raději nic. Kladno je nevyzpytatelné a zvlášť na domácím ledě je nebezpečným soupeřem. Důležité pro nás je, že nevyhráli jen oni, ale také my, a ten odstup zůstává stejný, že nenarostl třeba zase na těch šest bodů. Teď hrajeme na Spartě, a pokud předvedeme dobrý výkon jako třeba v Plzni, můžeme odtamtud odvézt všechny body. A v pátek tu máme Kladno… to bude náboj!“

Všiml jste si chorea, které pro vás připravili fanoušci před začátkem zápasu?
„Jojo, všiml. Krásný, vážně moc krásný. Jim všem patří můj obrovský dík. Stalo se mi něco takového poprvé, hodně lidí mi říkalo, že se něco chystá, byl jsem na to zvědavý. A když jsem pak stál u brány před začátkem utkání a celý stadion skandoval moje jméno a ještě připravili to choreo, dostalo mě to. Kluci v kabině to na mě viděli a snažili se mi trochu pomoct, ale já se s tím pral celý zápas. Jen doufám, že tu nervózní premiéru už mám za sebou a že teď už mi to půjde jenom líp.“

Pro vás asi nebylo úplně jednoduché přejít z týmu, který bojuje o přední příčky tabulky, do toho, který je na jejím chvostu.
"Tak jednoduché to nebylo, ale já jsem si proti sobě dal pro a proti – a pozitiva odchodu do Brna jednoznačně převážily to, že bych měl zůstat ve Vítkovicích. Já jsem rád, že jsem tuhle změnu udělal. Jenom jak jsem měl dobrý pocit ze svého výkonu v Plzni, ale bylo to trochu zakalené tou prohrou, tak teď zase nemám dobrý pocit ze sebe, ale je moc dobře, že jsme dokázali nad Litvínovem vyhrát. A co se týče toho přechodu do posledního celku tabulky, Kometa měla sice špatný start, ale poslední dobou hraje velmi slušně a sbírá body. Tabulkově jsme sice poslední, ale kvalitou kádru a stylem hry to není mančaft na poslední flek, patří někam doprostřed. Podstatné je dohnat to manko, které Brno nasbíralo na začátku sezony, a vyhnout se baráži.“

Litvínov se vám podařilo dostat pod tlak až v závěrečné třetině, proč jste na něj hledali recept tak dlouho?
„On celý ten zápas byl narušený vyloučeními na obou stranách. A když se neustále hraje v početní výhodě nebo v oslabení, je těžké chytnout nějaký pravidelný rytmus, abyste dostali soupeře pod tlak nebo tak něco. Poslední třetina byla s výjimkou toho závěru už bez nějakých vyloučení, což nám v té parádní atmosféře vyhovovalo daleko líp. Třetí třetinu jsme podle mě odehráli velice slušně, i když jsme dostali vyrovnávací branku na 2:2, ale nakonec přišel ten náš krásný gól na 3:2 ze samostatné akce a vítězství.“

Byly zápasy s Litvínovem takhle vyhecované i ve Vítkovicích, nebo jste něco takového zažil poprvé tady?
„Ve Vítkovicích to bylo vždycky na pohodu, žádné takovéhle vypjaté zápasy. Ale podle mě je to i v tom, že Kometa hraje hodně bojovně a nadoraz. Navíc lidi to tu hodně ženou dopředu a dávají najevo svoji nevoli vůči soupeřovu mužstvu, což se mně osobně strašně líbí. Když za někoho hraju, tak tomu týmu taky fandím a mám v sobě takovou tu správnou „nenávist“ vůči soupeři. Možná tomu podléhají i rozhodčí a vylučuje se víc, než jak jsem byl zvyklý ve Vítkovicích.“