Nenič nám stadion! smějí se spoluhráči. Vítězné oslavy brankáře Tomáše Vošvrdy odneslo plexisklo

Hokejisté Olomouce měli po středečním vysokém vítězství nad českobudějovickým Motorem další důvod k radosti. Po závěrečné siréně to tradičně potvrzoval především Tomáš Vošvrda (na snímku), který si navíc opět vylepšil už tak skvělé brankářské statistiky. A trpělivým fanouškům přidal navrch zcela neplánovaně vysypané plexisklo! „Jsou to střepy štěstí, tak snad nám pomohou do závěrečné části sezony,“ říká s úsměvem čtyřiadvacetiletý gólman.

Ačkoliv Hanáci zdolali trápící se Motor hladce 6:1, výsledek až tak neodpovídá dění na ledové ploše. „Nebylo to tak jednoznačné. České Budějovice mají skvělý útok v čele s Alešem Kotalíkem. Měly šance a kdyby první třetina skončila 3:3, nikdo by se asi moc nemohl divit. Dvakrát nastřelily tyč a několikrát v dobré příležitosti netrefily branku. Bylo to dost o štěstí,“ přiznává aktuálně nejlepší gólman druhé nejvyšší soutěže.

Jeho statistiky zdobí úctyhodná čísla. Průměr 1,42 inkasovaných branek na zápas a úspěšnost takřka na pětadevadesáti procentech jsou jasným důkazem! A podobně si vede i jeho kolega Tomáš Halász. „Samozřejmě nás to moc těší, ale hned se to může otočit proti nám. Nevyjdou nám dvě, tři utkání a lidé se tím začnou zabývat,“ hlásí. Oba gólmani dostávají prakticky stejně prostoru, jakákoliv rivalita však jde stranou.

„V šatně sedíme naproti sobě, komunikujeme spolu, probíráme soupeře nebo konzultujeme různé herní akce, takže to je spíše naopak a vzájemně se podporujeme,“ prozrazuje čtyřiadvacetiletý strážce olomoucké svatyně, která se může s trochou nadsázky jevit jako málo opotřebovaná. Kohouti totiž inkasují suverénně nejméně gólů ze všech čtrnácti účastníků soutěže. „Musím pochválit kluky, kteří dozadu odvádí skvělou práci.“

Z výborných výkonů obou gólmanů musí mít celkem těžkou hlavu také olomoucký hlavní trenér Petr Fiala. „Moc se nepídíme po tom, kdo bude chytat,“ prozrazuje odchovanec vítkovického hokeje. Právě Tomáš Vošvrda by měl být jedničkou, ale zbrzdilo jej trošku nedávné zranění. „Zpočátku jsme to měli tak, že jsem odchytal čtyři utkání a Tomáš dvě, ale pak jsem byl mimo hru a Tomáš mě v počtu zápasů dotáhl,“ říká oblíbenec tribun.

„Olomoučtí fanoušci mě mile překvapili už tím, jak mě tady přivítali. Fandí nám i v době, kdy se úplně nedaří, za což jsme jim moc vděční,“ pokyvuje uznale hlavou mladý gólman, který si pravidelně užívá tradiční pozápasové děkovačky. Ne vždy však dopadnou bez nějakého excesu. „Vždycky naskakuji na plexisklo, které se tentokrát vysypalo. Fanoušci byli rádi, ale ledaři s tím měli dost práce,“ poodkrývá s úsměvem.

„Ale naštvaní nebyli, spíše se smáli a nechápali, jak se to mohlo stát. S mou vahou se tomu ani upřímně moc nedivím,“ pokračuje pobaveně. A nějaké tradiční vtípky samozřejmě musel snášet i v dobře naladěné olomoucké kabině. „Říkali, že mi přijde faktura a pak mě upozorňovali, ať neničím stadion. Pořád se mluví o nějaké rekonstrukci olomouckého zimáku, tak jsem to chtěl urychlit,“ usmívá se.

Z jeho „kousku“ samozřejmě vzniklo pořádné množství střepů. A jeden z nich má dokonce už své místo v kabině aktuálně druhého celku prvoligové tabulky. „Hned mi jej přinesli do šatny, tak ho mám na místě. Jsou to střepy štěstí, tak snad nám pomohou do závěrečné části sezony,“ uzavírá sympatický gólman.