Nemůžeme mít kopec štěstí každý zápas, uvědomuje si Libor Procházka

Přestože „nové“ Kladno přijelo do Ostravy jako lídr tabulky, respektu se mu od soupeře nedostalo žádného. Zejména první třetina byla jednoznačně v rukou domácích Vítkovic, které ukořistily tři body a od Kladna přebírají průběžné vedení. Obránce kladenských Rytířů Libor Procházka však odmítá dramatizovat postavení jednotlivých mužstev v tabulce.

„Po třech kolech se o lídru tabulky nemá smysl bavit. Možná až po třiceti. Ale z pohledu dnešního zápasu byly Vítkovice lepší než my. Po našem gólu na 2:1 jsme byli již vyrovnaným soupeřem, jenže je těžké jezdit hrát do Ostravy. Stejně velké hřiště jako ve Vítkovicích už má snad jen Sparta a soupeři trvá, než si na odlišné rozměry zvykne.“

Hosté přitom nakonec mohli přibalit do bagáže alespoň jeden bod . Strhující závěrečná pětiminutovka nabídla několik gólových příležitostí na obou koncích kluziště, a stejně jako se Ujčík dostal ke gólu do prázdné branky na 3:1, mohl Kafka skórovat do zívající klece přes již překonaného Málka o chvíli dříve a výsledek mohl být vyrovnaný.

Sedmatřicetiletý rodák z Vlašimi Procházka je ovšem v pohledu na věc střízlivý. „Zisk bodu nebyl daleko, ale se štěstím jsme již získali body proti Spartě a Zlínu, nemůžeme chtít kopec štěstí každý zápas, přestože by to bylo fajn,“ pověděl zlatý medailista z naganské olympiády 1998.

Szturc s Málkem slavili narozeniny zápisy do kanadského bodování

Štěstí si pochvalovali svěřenci jiného rytíře, než toho kladenského: rytíře Vítka. Podepsáno bylo pod prvním gólem Romana Szturce, jenž propasíroval kotouč přes Cikánka z těžkého úhlu do branky, přestože jen na maličkou chvíli, než byl odpálen z klece ven obráncem. Pochybnosti o gólu rozehnala porada s videorozhodčím, která Szturcovi přiklepla sladký dárek k dvaadvacátým narozeninám.

„Narozeniny se mi vyvinuly nakonec hezky, i když z rána to na velkou slávu nevypadalo,“ vykládal Roman Szturc s čerstvě zašitým spodním rtem, „na rozbruslení mi Viktor Ujčík totiž pukem rozsekl ret. Na konci zápasu při nájezdu Ujčíka na prázdnou branku jsem trochu doufal, že mi Viktor bude chtít přihrávkou vynahradit dnešní ráno, ale hlavně jsem rád, že teď to alespoň vydržely všechny zuby.“

Přestože má Szturc teprve dvaadvacet let, strach o zuby je u něj již na místě. Hokejová služba Vítkovicím jej dosud stála již pět zubů, naposledy jeden ve spodní řadě během utkání s Litvínovem. Dnes jeho vizáž upravily „pouze“ čtyři stehy. V den zápasu s Kladnem nebyl Szturc jediným oslavencem v týmu. Na pětadvacáté září připadá také výročí narození jiného Romana, brankáře Ostravanů Málka. K čtyřiatřicátým narozeninám si Málek sice nepřipsal čisté konto, jako před třemi dny v Liberci, okořenil si je jiným statistickým zápisem: brankovou asistencí.

Stál na počátku Ujčíkovy gólové akce půl minuty před závěrečným hvizdem. „Na oslavy ale není čas,“ krotí radost Málek, „máme nahuštěný program, třeba v říjnu se nezastavíme, máme odehrát dvanáct utkání. Svačinu klukům v týdnu zajistím, nic většího neplánuju.“ Skromný gólman navíc připomenul, že hranice mezi úspěchem a neúspěchem je příliš malá, že nezbývalo mnoho a nálada k oslavám by se hledala hůře. „Karol Sloboda mě zachránil při Kafkově střele do prázdné branky. Tam jsem puk špatně vyrazil,“ pověděl vicemistr loňského ročníku tuzemské nejvyšší soutěže.