Neměli jsme superstar, ale hráli jako tým, hodnotí kouč Přerost. Ve dvacítce je podle něj potenciál

(MALMÖ, od našeho zpravodaje) K reprezentační dvacítce přišel v létě 2010, Miroslav Přerost letos absolvoval čtvrtý šampionát v řadě. Třikrát hrál s týmem čtvrtfinále, třikrát neúspěšně. "Nevyšlo to ani tentokrát," povídá smutně. Jeho bojovníci byli zase hodně blízko. "Připomíná mi to výsledek s ročníkem 1992, prohráli jsme teď v podstatě stejně. Je to velká škoda, český hokej by semifinále posunulo dál," konstatuje.

Zápas hodnotí vyrovnaně, uvnitř logicky převládá smutek. S dvacítkou prožil hodně těžký turnaj, který probíhal v jakýchci vlnovkách. Nechybělo málo a mohl z toho vzejít boj o medaile. "V úvodu čtvrtfinále byla znát nervozita, neměli jsme hned takové tempo jako předtím proti Slovákům. Ale takticky jsme nepropadávali a do zápasu jsme se nakonec dostali," tvrdí.

Junioři zabrali, dokázali bleskově odpovědět na vedoucí finskou trefu. Pak přišly jejich velké chvíle. "Ve druhé třetině jsme si vypracovali náskok 3:1, byli jsme v těch momentech jasně lepší. Škoda, že jsme nepřidali další gól. Kdyby to bylo 4:1, už by nám to soupeř neobrátil," je přesvědčen.

Jenže v této věkové kategorii hraje roli mladá psychika. Něco podobného se stalo i jiným soupeřům. Čtvrtfinále je jeden jediný zápas, který může skončit jakkoli. "Bohužel, udělali jsme tam chyby, což se stane. Trošku nám docházely síly, snažili jsme se reagovat, ale nepovedlo se nám odpovědět na finské góly," reaguje.

Aby bylo mužstvo v plné polní, ordinoval hlavní kouč brzké ranní rozbruslení. Zápas začínal ve 14:30 hodin, Češi šli na led v osm ráno."Udělaly to všechny týmy, rozhodně nebylo naším záměrem, aby se hráči váleli do jedenácti v postelích. Do práce také mnozí chodí na šestou, snažili jsme se mužstvo nabudit," popisuje.

Vstup dvacítce vyšel, od konce druhé třetiny ale měli postupně převahu Finové. "Zápas se dlouho jevil dobře, v kritických momentech jsme chybovali. Gól na 2:3 nebyl rozhodující, měli jsme prostor reagovat, bohužel to nevyšlo. Od 50. minuty jsme stáhli sestavu a začaly ubývat síly.Soupeř se dostal do euforie, nám odskakovaly puky," doplňuje. Nadějně rozehraná partie se proměnila v slzavé údolí. "Teď to bolí, hráči jsou strašně zklamaní," potvrzuje.

Letošní výběr bezpochyby nezklamal, v mnoha ohledech příjemné překvapil. "Ambice týmu nebyly valné, moc se nám nevěřilo. Ale my chtěli hrát hokej, co funguje a je konkurence schopný. Mužstvo tvořily ročníky, jež neuspěly na mistrovství světa osmnáctiletých. Neměli jsme extra lídra, ti se objevili až na turnaji, ani žádnou superstar. Ale hráli jsme jako tým!" pochvaluje si.

Češi předvedli na turnaji kvalitní zápasy, výjimkou budíž nešťastné klání s Německem. "Porazili jsme Kanadu a pak Slovensko, s Finy jsme sehráli jednoznačně kvalitní čtvrtfinále. Mužstvo jsme skládali za pochodu, dohromady jsme ho dali až pět dní před turnajem. Ale tým měl charakter, to nás posouvalo dál. Máme z toho pozitivní dojmy," cení si trenér. V kádru dvacítky je osm hokejistů, kteří mohou hrát šampionát i za rok - na české poměry velmi vysoké číslo.

"Potenciál tu je. Ale bude záležet, jak na sobě budou hráči dál pracovat. Ti mladší ještě nejsou na potřebné kondiční a fyzické výši. Pastrňák, Vrána, Kämpf, Kaše prokázali velké zlepšení, musejí v tom pokračovat," upozorňuje Přerost. Dvacítka má na kom stavět, podle kouče je však důležitý ještě jeden předpoklad. "Každé mužstvo potřebuje mít silný vnitřní duch, to naše ho mělo díky tomu, co ve prospěch celku udělali Faksa, Šidlík, Plutnar, Simon a další. Osobní ambice podřídili kolektivu," chválí.

Jedna etapa reprezentační dvacítky končí, šampionát dopadl solidně. Ročník 1994 se na domácím mistrovství světa osmnáctek v Brně, Znojmě a Břeclavi horko těžko zachraňoval, teď junioři předvedli úplně jiné výkony i výsledky. Už brzy do kategorie povýší skupina hráčů z ročníku 1995, bude ji mít na povel znovu Miroslav Přerost? "Loni jsem říkal, že končím, teď k tomu raději nic říkat nebudu," poví nejprve. Na dotaz, zda má chuť, kývne hlavou. "Myslím, že jsme turnaj zvládli poměrně úspěšně. Když bude zájem, pokračoval bych," doplní na závěr.