Nejsou to kuželky, říká k emotivnímu závěru Martin Ševc. Trenér Keenan žádá jeho potrestání

Hokejisté pražského Lva a Magnitogorsku servírovali rekordní divácké kulise další skvělou podívanou. Jediný český zástupce prestižní KHL dvakrát vedl, ale nezachytil vstup do závěrečného dějství a především nedokázal pohlídat údernou elitní formaci Metallurgu, který si zkušeně pohlídal dvoubrankový náskok a v emotivním závěru slavil druhé vítězství mimořádně vyrovnané série. „Minimálně tři góly jsme jim darovali,“ přiznává obránce Martin Ševc (na snímku), jenž byl jedním z aktérů závěrečného rozruchu.

Po závěrečné siréně totiž mezi oběma tábory výrazně plály emoce. „Mozjakin vyjel ze střídačky, začal se radovat a zkusil mě trefit tělem. Viděl jsem ho, ale neuhnul jsem mu. Narazil do mě a pak už tam přijeli další hráči,“ popisuje celou situaci z úplného závěru. „Ale myslím si, že se nestalo nic velkého. Prostě jsme se srazili, je to hokej a ne kuželky,“ doplňuje s naprostým klidem obránce s pětapadesátkou na dresu.

Právě toto číslo po zápase několikrát vyšlo z úst uznávaného trenéra Mika Keenana, jenž bude žádat jeho disciplinární postih. „Magnitogorsk potřebuje pořád více mluvit než hrát. Necháme je mluvit, ale my chceme hrát hokej. Trenér ať si dělá, co chce. Myslím si, že by měl hlavně trénovat,“ zdůrazňuje dvaatřicetiletý zadák, jenž po zápase hledal příčiny divoké porážky. Lev se zkrátka ve čtvrtém finálovém duelu nevyvaroval chyb.

„Od nás tam bylo několik zbytečných chyb, minimálně tři góly jsme jim darovali. Magnitogorsk je natolik dobrý tým, že toho dokáže využít. Musíme se z toho do příštího zápasu poučit a snažit se chyby eliminovat,“ uvědomuje si Martin Ševc. Především ubránit údernou elitní formaci byl při čtvrtečním večeru hodně těžký oříšek. Čtyři kanadské body útočníka Sergeje Mozjakina jsou pak jasným důkazem.

„Vidíme to celou sezonu, že rozhodují zápasy. Víme, jak na ně hrát, ale musíme být precizní a nesmíme jim nabízet góly našimi chybami. Je potřeba jim to čistě znepříjemnit, to nemá žádný dobrý hráč rád. Chceme je rozhodit, ale při hře pět na pět a v řádné hrací době,“ pokračuje zkušený obránce pražského Lva, který se může pyšnit parádní kulisou. Fanoušci ostatně opět posunuli hranici nového diváckého rekordu!

„Je to super, jsme za to moc rádi. Snažíme se hrát co nejlepší hokej a trošku jim ukázat nějakou podívanou. Myslím si, že se všeho nabaží,“ říká k rekordní návštěvě 17 073 diváků. Metallurg může něco takového jen tiše závidět. „Kdyby tam fanoušci neměli tleskátka, tak ani nevíme, že tam jsou. Tady to je regulérní fandění,“ poukazuje na své příznivce, kteří v závěru sledovali lví nápor a několik slibných přesilovek.

Ty ale svěřenci finského trenéra Kariho Jalonena využít nedokázali a neuspěli ani při závěrečné hře bez brankáře. Metallurg si už zkrátka výsledek zkušeně pohlídal a výsledek 3:5 si nenechal vzít. I díky mírné nervozitě, která se lepila na domácí hole. „Neřekl bych, že to byla nervozita. Je tady dost teplo, led se rychle kazí a je hrbolatý. Měli jsme to víc zjednodušit a nevymýšlet nahrávky do prázdné,“ hlásí na závěr.