Nějak zvláštně jsme se tam posráželi, shodli se Jakub Valský s Miroslavem Dubnem

Jsou "prohry" a pak jsou "prohry". Oba typy sice týmu shodně zaručují nulový přísun bodů, některé ale zkrátka bolí trochu víc. Pokud hráči odchází do kabiny s pocitem, že se tentokrát prostě v ničem nedařilo, je to o něco menší tragédie, než když mají v hlavách, že stačilo mít nejméně v deseti případech jen o kapku více štěstí a všechno mohlo vypadat jinak. Tak nějak se museli cítit Boleslavští. Kladno oproti tomu zažilo letos vůbec poprvé pocit euforie na soupeřově zimním stadionu – poprvé totiž zvítězilo. "Když jsme se dostali takhle dolů, musí to jít nějak i nahoru," věří v lepší zítřky Jakub Valský (na snímku).

Kladnu na to, aby získalo tři body, stačilo skutečně dobře odehrát pouhých pár minut. Do utkání totiž jednoznačně lépe vkročili Boleslavští, puk byl většinu času pevně přilepený na jejich holích a gólman hostujícího celku nejednou otáčel hlavou za kolem svištícím pukem. A pak přišel kuriózní gól číslo jedna. Vyhrané buly v pásmu domácích, nezvykle tečovaný kotouč putující za Schwarze podivným, ale jinak vlastně efektním, obloučkem.

"Už jsme vedli, tuším, že v Liberci," reagoval Jakub Valský na otázku, zda na sobě tentokrát Kladno cítilo mnohem menší tlak a tím pádem větší pohodu, když od začátku vedlo. "Ale samozřejmě máte pravdu, rozhodně se týmu hraje líp, když vede, než kdy sám během minuty dvakrát inkasuje, jako se nám to stalo posledně s Litvínovem," naznačil při neveselé vzpomínce. "Myslím, že pokud jsme v klidu a daří se, tak konečně hrajeme to své. Snažíme se hrát to, co jsme dostali od trenéra."

Sám Valský byl potom strůjcem druhého gólu svěřenců trenéra Vejvody. Taktéž poněkud nezvyklého. "Odrazilo se to tam nějak na toho boleslavského beka od mantinelu, chtěl vystřelit a já jsem mu to zblokoval," popisoval střet s Miroslavem Dubnem, ke kterému došlo na kladenské obranné modré čáře. "Trefil mě a ten puk se odrazil za něj. Možná jsem ho nějak zasáhl, když jsem se prodíral kolem něj, tak nějak podivně jsme se tam srazili," přiznal.

Duben se totiž poté, co Valský prohnal kolem, chytil za obličej. "Ale rozhodčí nic nepískl, takže to faul asi nebyl," naznačil. A co následovalo? Pozapomenutý Duben, mezera v domácí obraně a puk rozvlňující síť jen pár minut poté, co padla první kladenská branka. A i když to v ten moment ještě nikdo netušil, tak také definitivní úprava na konečné skóre.

Když pomineme zasaženého mladoboleslavského beka, byl Valského nájezd na Schwarze po pravém křídle poměrně efektivní. A ještě efektivněji byl zakončen. Něco takového se mladému střelci podařilo už v prvním letošním vzájemném střetu. "Nevím, jestli se dá říct, že se mi na Schwarze vyloženě daří," váhal dvaadvacetiletý útočník. "Spíš mám prostě štěstí. Určitě chytá velice dobře, navíc ještě v obráceném gardu. Dá se říct, že jsem to zkrátka zkusil, a že to vyšlo."

Jak už bylo řečeno, Kladno letos vůbec poprvé vyhrálo na soupeřově kluzišti. A Jakub Valský vnímal důležitost tohoto pokroku i přítomnost věrných fanoušků. "Fanouškům moc děkujeme, jejich podpora nás těší. A body zkrátka potřebujeme. Když jsme se dostali takhle dolů, musí to jít nějak i nahoru."

Miroslav Duben stál tentokrát na straně poraženého týmu. Štěstím rozhodně nezářil, přesto se ke svému střetu s Valským stavěl sportovně a vinu vzal částečně i na sebe. "K nějakému zásahu tam opravdu došlo, ale potíž byla už v tom, že jsem netrefil puk, který na mě šel od mantinelu," povzdychl si pětatřicetiletý bek. "Nějak mi to tam proskočilo, promáchl jsem. Pak jsem se snažil ještě na poslední chvíli zablokovat alespoň toho hráče, ale spíš jsme se tam tak nějak zvláštně posráželi. A byl z toho ten druhý gól."

Ale jak to tedy skutečně bylo? Vždyť Duben se po tom zvláštním tanečku, jaký společně s Valským předvedl na své útočné modré, chytil s bolestivou grimasou za hlavu. Jenže píšťalka rozhodčích zůstala němá. "Dostal jsem hokejkou do obličeje, to je fakt. Ale možná to byla moje vlastní. Opravdu nevím," váhal boleslavský obránce.

Celkový dojem ze zápasu měl Miroslav Duben stejný, asi jako každý ten večer ve ŠKO-ENERGO Aréně. "Řekl bych, že to byl takový typický zápas s Kladnem. Prostě boj. Bylo to hodně o štěstí. Šancí tam nakonec bylo, si myslím, dost, ale nepodařilo se nám je proměnit," zakončil.