Necítím se jako náhradník, ale chápu situaci, říká Dominik Hašek

Bylo by příjemné uvidět Dominika Haška (na snímku) v kleci Detroitu alespoň v jednom zápase finálové série s Pittsburghem, ale Red Wings nejspíš dotáhne ke Stanley Cupu Chris Osgood. Zástupce české brankářské školy se musí smířit s rolí dvojky, do které se sám pasoval po ne zcela vydařeném startu play off proti Nashvillu. Při pouti za jedenáctým titulem Rudých křídel musí jít osobní ambice stranou.

"Tak to prostě je. Samozřejmě jsem zklamaný, zvláště proto, že se cítím dobře. Už jsem řekl mnohokrát, že jsem připraven kdykoliv nastoupit, ale mužstvo hraje dobře, vyhráváme a Ozzie odvádí skvělou práci. Přál bych si chytat, ale trenéři mají pocit, že s Ozziem to bude lepší. Chápu situaci," snaží se působit smířeně pardubický rodák.

"S trenérem jsme se o tom bavili, ale nebylo moc co říkat. Pověděl jsem mu to samé, co říkám vám, že budu připraven, kdykoliv bude chtít. Naposledy to ale bylo na začátku vyřazovacích bojů. Na druhou stranu připouštím, že Chris si zaslouží hrát. Letos měl fantastickou základní část, má skvělé statistiky. Přál bych si zasáhnout víc do hry, ale musím uznat, že Chris chytá výborně celý rok a dělá dobrou práci i v play off."

Po dusnější atmosféře, kterou novináři rádi přisuzují jiným kabinám v souvislosti s problémem dvou vyrovnaných brankářů, byste u Rudých křídel pátrali marně. Haškův přátelský vztah s Osgoodem je všeobecně známý. Přehlédnout ho nemůžou ani jejich kolegové z mužstva.

"Když se Doma zeptáte, řekne vám, že ze všech brankářů, se kterými hrával, má k Ozziemu nejblíže. Jsou si vzájemně velkou oporou, bez ohledu na to, kdo je zrovna v brance," potvrzuje Darren McCarty. "Pro bojovníka, jako je Dom, je pochopitelně ubíjející, když nemůže chytat, ale Ozzieho stoprocentně podporuje. Sám pořád tvrdě trénuje, protože ví, jak je to důležité pro naši přípravu."

"Nevím, jak by se na stejnou situaci tvářil před pěti nebo deseti lety," vkládá do dalších vět otazník zkušený útočník Red Wings. "Asi to souvisí s jeho dozráváním a s tím, jak hodně pro nás znamená tým. Funguje tady silná chemie a Dom je její součástí."

Hašek s odpovědí spoluhráči dlouho neváhá. "To je dobrý dotaz, ale před deseti lety jsem chytal prakticky pořád, takže jsem o něčem takovém vůbec nepřemýšlel," říká s úsměvem na tváři. "Dvojkou jsem byl naposledy v roce 1993, při své první sezóně v Buffalu za Grantem Fuhrem. To už je hodně dávno, takže něco podobného mě potkalo naposledy před patnácti lety. Ale je pravda, že díky zkušenostem vím, co mužstvo potřebuje a lépe chápu současnou situaci."

"Neznamená to, že bych s ní byl spokojený. Necítím se jako náhradník, ale jsme v nejdůležitější fázi sezóny, takže to musím chápat. Pokračuji v tréninku a snažím se být připraven, to je nejlepší, co můžu udělat pro tým. Tohle je play off, není čas naříkat."

Vítězství je prioritou číslo jedna, to vám řekne v Hockeytownu každý od vrátného v tréninkovém komplexu Rudých křídel po trenéra Mikea Babcocka či generálního manažera Kena Hollanda.

"Máme na soupisce spoustu lidí, kteří budou uvedeni do Síně slávy v nejbližším možném termínu. Říkal jsem to už dříve, když jsme byli v St. Louis svědky vyvěšování dresu Bretta Hulla. Ta sláva mi otevřela oči, ukázala, kolik velkých hokejistů máme my. Potom vidíte končit Stevea Yzermana, brzy to udělá Shanahan, Chelios, Lidström i Hašek. Jsou to velmi, velmi dobří hráči, kteří si zaslouží váš respekt," začne uznale Babcock, jenže potom přidá jedno ALE.

"Důležitou součástí mentality Red Wings je vítězství. Ken Holland to zdůrazňuje pořád. Uděláme všechno proto, abychom vyhráli. Jsou to těžká rozhodnutí a i když hráče zasáhnou osobně, nejde o ně. Nejde o mě, jde o vítězství, proto je musíme udělat."

Když už kouč Detroitu nakousnul otázku konce kariéry největších hvězd svého celku, má Hašek odpověď i na tento rébus. Sami však po dřívějších zkušenostech s českým gólmanem tušíte, že bude neurčitá. "Rozhodnutí padne po sezóně. Samozřejmě, že o tom přemýšlím, ale během play off se o tom nechci bavit," uzavírá třiačtyřicetiletý brankář.