Necítím se dobře a moc mi to nejezdí, tvrdí nejlepší střelec úvodních bitev Antonín Honejsek

Útočník Antonín Honejsek se stal hrdinou druhého čtvrtfinálového střetnutí v sérii Zlína s Vítkovicemi. Jednadvacetiletý zlínský talent dvěma góly otočil skóre zápasu, který se pro domácí nevyvíjel dobře. V součtu úvodních dvou duelů nasbíral čtyři kanadské body a zastiňuje i své zkušenější spoluhráče.

První gól, jímž srovnal stav zápasu na 1:1, dal v polovině utkání po překrásné spolupráci s Petrem Čajánkem. Puk na vítěznou trefu mu naservíroval ve třetí třetině po parádním úniku Petr Holík a Honejskovi už jen stačilo trefit prázdnou branku.

Bylo druhé utkání o poznání těžší než to první?
„Věděli jsme, že to bude obtížnější, takže jsme rádi, že to vyšlo. Po dvou domácích zápasech jsme chtěli vést 2:0 a to se nám povedlo, ale série ještě nekončí, takže to bude ještě hrozně těžké.“

Vypadalo to, že vítkovičtí hráči přitvrdili.
„Nijak nás to nepřekvapilo. Čekali jsme to. Na poměry play-off by to mohlo být ještě ostřejší. Zatím to není nijak zvlášť vyhrocené.“

Je vidět, že přibylo i slovních výměn mezi během střídání a při nejrůznějších potyčkách.
„K play off to patří a nikdo z nás si na to nestěžuje. Bavíme se s protihráči víc než v základní části a každá strana se snaží tu druhou rozhodit.“

Stejně jako v prvním zápase hosté hodně faulovali. Sice jste tentokrát nedali góly v přesilových hrách, ale asi to hrálo podstatnou roli.
„Vítkovičtí za námi bruslařsky zaostávali a z toho pramenily jejich fauly. Zbytečně se pak bavili s rozhodčími, protože si mysleli, že to fauly nejsou a pak se nesoustředili na hru. Ale ony to fauly fakt byly. V obou zápasech to hrálo roli.“

Očekáváte, že na domácím ledě budou hrát Vítkovice jinak?
„Myslím, že herní styl nezmění. Hrají náročný hokej a pro nás je to strašně těžké. Hlavně v prvním zápase na nás budou chtít vletět. Ve Vítkovicích je větší hřiště, takže se bude hrát trochu jiný hokej. Domácí budou mít výhodu, protože jsou na něj zvyklí, my se budeme muset přizpůsobit. Nesmíme se hnát do útoku, ale musíme myslet víc na obranu.“

S čím chcete z Vítkovic v pátek odjíždět? S jednou výhrou, nebo rovnou s postupem do semifinále?
„Celou sezonu se snažíme soustředit vždycky na nejbližší zápas. Nechci říkat, že si tam jedeme pro jedno vítězství. Prostě jedeme vyhrát třetí zápas série a ten čtvrtý ještě v hlavě nemáme.“

V čem je zatím největší síla Zlína?
„V tom, že hrajeme jako jeden tým. Snažíme se tak hrát celou sezonu, hodně se o tom bavíme v šatně a zatím nám to vychází. Že jsem dal dneska dva góly, na tom nezáleží, protože příště je dá někdo jiný, ale jako celek jsme výborná parta, která jde za stejným cílem,“

Vypadá to, že si na ledě hodně rozumíte s Petrem Holíkem. Každý ale nastupujete v jiném útoku a potkáváte se jen málo. Nechtěli byste hrát spolu?
„O tom, kdo s kým bude hrát, rozhoduje trenér. Myslím si, že nám to sedí tak, jak to je. S Holasem jsme na ledě, když hrajeme čtyři na čtyři. Třeba jednou v budoucnu ale budeme ve stejné lajně.“

Podle počtu kanadských se zdá, že vás play-off zastihlo v perfektní formě.
„Abych se přiznal, připadám si hrozně. Nevím proč, ale strašně rychle se unavím. Asi je to tou dlouhou pauzou. Takže můj osobní pocit je zatím takový, že se necítím dobře a moc mi to nejezdí. Ale aspoň dávám góly. Doufám, že se to už bude jen zlepšovat.“