Teprve devatenáctiletý královéhradecký odchovanec Jaroslav Pavelka (na snímku) působil poslední dvě sezony v zámořské juniorské Ontario Hockey League, ale nyní se přes velkou konkurenci dalších tří gólmanů pokouší probojovat mezi tři tyče extraligového Mountfieldu. Neúspěch si rozhodně nepřipouští a věří, že na zkoušce v mateřském klubu uspěje. „Šanci určitě mám. Doufám, že to vyjde,“ říká odhodlaně v rozhovoru pro hokej.cz.
Pavelka poslední dva ročníky sbíral zkušenosti v zámoří, kde oblékal dres juniorských týmů Niagara IceDogs a Windsor Spitfires. Nyní se ovšem devatenáctiletý gólman vrací na českou scénu a bojuje o základní sestavu Mountfieldu. „Když se do Hradce Králové dostala extraliga, tak se mi ozvali generální manažer Aleš Kmoníček a trenér brankářů Robert Horyna, jestli bych tam nechtěl jít chytat a já na nabídku kývnul,“ popisuje přesun na východ Čech.
Na zkoušce by samozřejmě rád uspěl, ale konkurence v královéhradeckém brankovišti je velká. Kromě něj bojují o základní sestavu Vladislav Koutský, Ondřej Kacetl a Pavel Kantor. „Šanci určitě mám, všichni začínáme na stejné čáře,“ hlásí Pavelka, který si zachytal už ve čtvrtečním střetnutí na ledě Znojma a další šanci by měl dostat v jednom z blížících se duelů European Trophy. „Pak se uvidí, jestli si mě trenéři nechají nebo ne,“ hlásí.
Na jihu Moravy se postavil do branky v polovině zápasu, kdy měl Mountfield k dispozici nejtěsnější možný náskok. Předvedl několik slušných zákroků, přesto porážce 1:2 nezabránil. „Byla to trošku změna, ale popral jsem se s tím dobře. Chytat druhou polovinu utkání bylo asi trošku náročnější, protože jsem šel do branky studený, ale vyrovnal jsem se s tím a ani jsem necítil žádnou nervozitu,“ přiznává pravidelný mládežnický reprezentant.
Pokud od trenéra Petera Draisaitla dostane šanci, bude si muset zvykat i na zcela odlišný styl hokeje. „Jakmile někdo v Kanadě dostane puk, tak jde okamžitě do brány a vznikne velká skrumáž. Kamkoliv puk vyrazíte, tak hned následuje dorážka. Takže stále musíte být ve střehu, kdežto v extralize jsou starší, chytřejší a zkušenější hráči, kteří jdou více do kombinace a musíte více sledovat, co bude následovat,“ nachází hlavní rozdíly mezi oběma soutěžemi.
„Snad si na nové prostředí a nový herní styl brzy zvyknu,“ doplňuje. Připraven však musí být i na horší variantu, že se s ním klub v průběhu přípravy rozloučí. „Připraven samozřejmě musíte být na všechno, ale pevně věřím, že to vyjde a do užšího kádru se probojuji,“ říká odhodlaně. „Snad se to vyřeší v co nejbližší době, abych měl nějakou jistotu, kde budu působit a mohl se soustředit na začátek další sezony,“ pokračuje Pavelka.
V zámoří nasbíral nemalé zkušenosti, které by mohl právě v Mountfieldu zúročit. „Ty dva roky mi daly skutečně hodně, je to obrovská zkušenost do osobního i hokejového života,“ přiznává Pavelka, který měl v těžkých začátcích oporu v rodině a přítelkyni. „Když jsem přiletěl a neuměl říct anglicky téměř ani slovo, tak to jednoduché nebylo, ale měl jsem velkou podporu od rodičů, celé rodiny i přítelkyně, za což jim zpětně moc děkuji,“ uvědomuje si.
Zámořskou štaci si ale jinak nemůže vynachválit. „Bylo toho hodně pozitivního, poznal jsem nové lidi, odlišný přístup všech hráčů a hokejových činovníků ke sportu a samozřejmě se naučil jazyk, což je hodně důležité,“ pokyvuje hlavou odchovanec královéhradeckého hokeje, který ještě před startem přípravy na východě Čech stihl vcelku exotickou dovolenou na severu Afriky. „Byl jsem s přítelkyní týden v Tunisku,“ hlásí Jaroslav Pavelka.
A jak se většina hráčů z aktuálního kádru Mountfieldu smířila s přesunem do Hradce Králové? „Myslím si, že mladší hráči se s tím srovnávají o něco lépe než starší, kteří už mají své rodiny a domovy. Na druhou stranu je to jejich práce a takto to v hokejovém životě prostě chodí. Kluci mají platné smlouvy a musí to akceptovat,“ přibližuje Pavelka. „Většina z nich začíná prakticky odznova a je to pro ně nová výzva a nová šance,“ myslí si mladý talentovaný gólman.
© Copyright 1998 - 2014 BPA a.s., Všechna práva vyhrazena. ISSN 1214-5718