Návrat do Turku? Dobrá náhoda, říká švédský rekordman Salák. Z pozvánky měl velkou radost

Jakub Kovář je zraněný, Jakub Štěpánek v KHL dlouho nechytal. Už se zdálo, že česká reprezentace bude mít před turnajem Karjala potíže s gólmany, jenže česká brankářská škola produkuje spoustu osobností. Díky výluce v NHL je k dispozici Ondřej Pavelec, po návratu do Evropy si výtečně vede také Alexandr Salák. Odchovanec jihočeského hokeje znovu oblékl dres Färjestadu a ve statistikách válcuje všechny maskované muže elitserien. "Je to dobré. Daří se mně i týmu, hlavně to platilo v posledních zápasech," pochvaluje si.

Zatímco v minulosti nosíval delší vlasy, nyní dorazil se sestřihem, který mívají rádi právě mnozí Švédové. V soukromí Salák možné splyne s davem, na ledě ovšem nikoli. Tenhle pracovitý gólman se nenechal odradit dvěma mrzutými zkušenostmi v NHL a letos na severu Evropy znovu září. "Začátek sezony nebyl z pohledu týmu ideální, ale pak jsme udělali nějaké body a poskočili v tabulce výš. To je hned lepší pro mě i pro celé mužstvo," konstatuje.

Na první pohled poznáte, že je v pohodě. Při povídání ostatně tohle slovo několikrát zopakuje. Také je zřejmé, že má Alexander velkou radost z návratu do reprezentace. "Těším se moc," hlásí upřímně. V národním týmu se po dlouhé době potká s Ondřejem Pavelcem, oba spolu váleli v mládežnických kategoriích, byli třeba v týmu na mistrovství světa osmnáctiletých 2005.

Od turnaje v Plzni a Českých Budějovicích už utekla spousta vody, teď jsou z bývalých nadějí elitní brankáři, kteří budou český národní tým jistit na turnaji Karjala. "Ondra je super kluk, na spolupráci s ním jsem se moc těšil," přiznává. V dresu se lvíčkem se Salák naposledy objevil loni v únoru, při utkání Švédských her proti Finsku. Teď se mu naskýtá další šance. Sám tvrdí, že tuhle motivaci vnímal při letním návratu ze zámoří. "Reprezentace je vždycky za odměnu. Říkal jsem si, že když se mi bude dařit, bylo by to milé," líčí s úsměvem.

Na letošní sezoně prozatím nenajde jedinou vadu. Ve švédském Färjestadu už Salák strávil ročník 2010-11, teď se zase vrátil do známých míst. "Je to super organizace, také proto jsem se tam vracel. Líbí se mi, jak tam hokej dělají, tým máme skoro stejný jako předtím," hlásí. Kvalitními výkony znovu okouzlil fanoušky elitserien, přepsal také jeden cenný rekordní zápis.

Salák v elitserien udržel čisté konto víc než tři zápasy - konkrétně 204 minut a 47 minut, čímž překonal záznam Thomase Östlunda. "Ve Švédsku to dost sledovali. Já o rekordu veděl poměrně dopředu, a kecal bych, kdybych řekl, že jsem na něj nemyslel," líčí upřímně. Ve čtyřech posledních zápasech Färjestad pokaždé zvítězil, třikrát s nulou. Sobotní zápas v Linköpingu ukončil skvělou Salákovu sérii, ovšem rekord se podařil. "Potřeboval jsem dvě minuty a byl pak docela rád, jakmile uběhly. I když mě to nijak nesvazovalo."

Celkově se mimořádný počin narodil velmi rychle. "Bylo to ráz na ráz, hráli jsme v týdnu hodně utkání. Mám z toho samozřejmě radost, série bez gólu je i výsledkem pomoci spoluhráčů. Asi mě to bude něco stát, ale není to jen má odměna. Náš tým hraje poměrně defenzivním stylem. Kdyby to bylo nahoru a dolů, tak se k podobné šňůře vůbec nedostanu," připomíná chlapík, jenž ve statistikách elisterien momentálně vévodí gólmanům jak podle úspěšnosti zásahů, tak v hodnocení průměru inkasovaných branek.

Podobná série se nepodaří každému, záleží i na náhodě a na štěstí. "Stane se to výjimečně. Já sám nic podobného dosud nezažil," připouští. Ani v mládí. "To jsem chytal za Strakonice a tam se takové série opravdu nevedly," směje se. I podobný kousek přispívá k dobré pohodě, Salák potvrzuje, že se cítí výborně. Současné rozpolžení ostře kontrastuje s tím, co poznal loni v zámoří. O NHL bojoval v organizaci Chicaga, leč marně. Stejně jako předtím ve Floridě. Dojde ještě někdy na třetí pokus? "Nikdy neříkej nikdy, ale zkusil jsem to dvakrát a mé šance i priority už jsou někde jinde."

Kvalitní formou ve Färjestadu se znovu dostal do národního týmu, turnaj Karjala se letos koná poprvé v Turku, kde to Salák dobře zná. "Je to dobrá náhoda. V TPS jsem strávil dva krásné roky, v podstatě jsem tam začínal s profesionálním hokeje. Strašně se tam těším," říká. Pořád je v kontaktu s některými kamarády. "Plánuju, že jim zavolám, abychom šli někam na kafe. Ale uvidíme, kolik bude času. Soustředím se samozřejmě hlavně na hokej."

Mrzí ho vlastně jen skutečnost, že se v národním týmu nepotkal s Martinem Hanzalem. Tihle dva spolu kamarádí hodně dlouho, ale v dospělé reprezentaci se dosud nikdy nepotkali. Tentokrát k tomu byla ideální příležitost. "Těšil jsem se na Martina, on mi psal to samé. Bylo to ještě před zápasem na Spartě, kde se zranil. Asi jsme to přivolali. Ale takhle to chodí, to je život," doplňuje závěrem.