Napětí povolilo, hokej teď hrajeme s větší chutí, těší brněnského gólmana Sasu Hoviho

Jakoby domácí prostředí haly Rondo vždy polilo hokejisty Komety Brno živou vodou. Předchozí tři duely v Kladně, Mladé Boleslavi a na Spartě svěřenci trenéra Ladislava Lubiny prohráli, a to s nelichotivým skóre 4:12. Včera ale před zraky necelých tří tisícovek domácích diváků zabrali, ustáli první třetinu, v níž mělo Kladno více ze hry, a udeřili. V 39. minutě šli do vedení gólem Procházky, branky Baleje a Stehlíka si Kometa schovala až do závěru zápasu. Brankář Sasu Hovi (na snímku) si v play out připsal první nulu. „Dobrý,“ zhodnotil tento úspěch brněnský sympaťák lakonicky.

To ani nemáte z vychytané nuly opravdovou radost?
„Ale jo. Je to určitě lepší, než dostat hodně gólů, jako jsme to zažili v těch posledních třech zápasech. Je fajn, že jsme konečně zase vyhráli, do pátku můžeme mít klidný týden. Utkání s Kladnem jsme odehráli vážně dobře.“

Vypadá to, že vám svědčí domácí prostředí – jak jste říkal, předchozí tři duely na ledě soupeřů jste prohráli, před zraky domácích fanoušků jste se ale zahanbit nenechali.
„On je to trochu rozdíl, jestli hrajeme doma nebo venku. Když jedeme na soupeřův led, je mezi námi uvolněnější atmosféra a nemáme takovou koncentraci na zápas. Chceme hrát třeba dobře, ale nejde nám to. Tady doma máme super atmosféru, i když nechodí tolik lidí jako předtím v sezoně. Ale i tak před domácími fanoušky hraju rád.“

V čem ještě kromě domácího prostředí byl ten zápas jiný než ty tři, které jste předtím prohráli? Hlavně na Spartě se vám to vůbec nepovedlo.
„Doma je to prostě jiné. Kladno sem přijelo a chtělo bránit, stejně tak jako my. Myslím, že obrana byla tentokrát výraznější než normálně. Byl to hodně vyrovnaný zápas, ale na rozdíl od soupeře jsme my ještě měli v závěru sílu a dali jsme góly. V tom to bylo odlišné od zápasu na Kladně, který jsme prohráli.“

Přesně tak, vedení 1:0 jste si v závěru ještě pojistili dalšími dvěma brankami, co to, že jste se rozstříleli až těsně před koncem?
„Sám nevím, proč to tak bylo. Nějak nám asi ještě zbylo hodně sil. V posledních kolech jsme bývali ke konci zápasu už unavení a dělali jsme chyby. Teď začínáme utkání v pomalejším tempu, pak nám zbývají síly i do závěru, dáváme góly a vyhráváme.“

Jak se vám stojí v bráně, když máte před sebou juniory, kteří teď oblékají dres áčka?
„Kluci bojují naplno a to je pro mě nejdůležitější věc, že na nich jde vidět, že chtějí hrát naplno a agresivně, což se pak přenáší i na mě. Myslím, že dnes hráli na sto procent, bez chyby.“

Můžou být tihle kluci i přínosem pro kabinu v tom smyslu, že do ní vnesli čerstvý vítr, nezatížený nepostoupením do play off?
„To je těžké říct, ale je tam určitě trochu jiná atmosféra než těsně po skončení základní části. Je to takové volnější, máme teď hokej raději než ty poslední zápasy, kdy se rozhodovalo o účasti v play off. Tehdy jsme byli pod obrovským tlakem a nálada byla strašně negativní, na ledě i v kabině. Nevěděli jsme, kde je problém. To teď zmizelo, napětí povolilo a zase jsme se naučili hrát hokej s chutí.“

Myslíte si, že někteří z těchto juniorů mají šanci prosadit se třeba do letní přípravy s A-týmem nebo potom přímo do kádru?
„Určitě. I když je pro mě těžké sledovat, jak hrají útočníci, to si netroufám hodnotit, ale beci hráli bezchybně a to je to, co já osobně dokážu ocenit.“

Platí gólman i v play out něco za vychytanou nulu, nebo už se na takové „formality“ nehledí?
„No, to nevím. Něco asi budu muset zaplatit, ale ještě uvidíme.“