Nakopnout nás může třeba jen správná muzika, myslí si Jiří Heš

V zajímavých vlnách se pohybují výsledky znojemských hokejistů v letošní sezoně. Nejdříve šňůra deseti zápasů bez porážky, poté plynulé zhoupnutí do série devíti utkání bez vítězství. V úterý se Orli nezvedli ani v souboji s posledním týmem tabulky. Horko těžko zachránili remízu 2:2. „Samozřejmě bychom brali raději vítězství, ale v dané situaci je pro nás i jeden bod dobrý,“ přiznává obránce Jiří Heš.

Znojmo chřadne. Bilance posledních devíti zápasů je výmluvná: žádná výhra, pět remíz, jedna prohra v prodloužení, tři prohry v normální hrací době. „Každý tým si vybere v sezoně slabší chvilky. Teď jsme to my. Ale alespoň bodujeme,“ připomíná zkušený bek.

Hlavním problémem Orlů je slabá produktivita. „Nedáváme góly,“ konstatuje Heš. Na druhé straně s menším počtem vstřelených branek se svěřenci trenéra Hořavy potýkají od začátku sezony. Většinu vyhraných zápasů získali rozdílem jednoho, maximálně dvou gólů.

„Naše hra je založená na kvalitní a propracované defenzivě. Snažíme se hlavně neinkasovat a vyhrávat na málo gólů. Branek dáváme pořád stejně. Ale zatímco předtím jsme to většinou nějak uhráli, teď nám to na vítězství nestačí,“ uvědomuje si Heš, jenž se do Znojma v létě vrátil po třech sezonách v Dukle Trenčín.

Třiatřicetiletý bek přiznává, že jak se prodlužuje čekání na výhru, tak se zvyšuje napětí ve znojemské kabině. „To, že nevyhráváme, nás samozřejmě znervózňuje. Má to vliv na naší hru. Člověk si na ledě méně dovolí, místo riskantní kličky nebo přihrávky raději zvolí jistější, ale méně účinnou variantu.“

Pohoda z úvodu sezony se vytratila. „Na druhou stranu neprožíváme žádný stres. Podobnou situaci už většina z nás v kariéře někdy zažila. Jde o to, že momentálně nemá člověk z hokeje a odvedené práce takovou radost. Náš cíl se ale nemění, pořád chceme uspět.“

Heš přiznává, že hráči začínají pociťovat zvýšený tlak okolí. „Asi by bylo špatné, kdyby se skutečnost, že jsme devětkrát za sebou nevyhráli, přešla mávnutím ruky. Ale ve Znojmě vždy panovala rodinná atmosféra. Vedení klubu i mužstvo prožívají úspěchy i nezdary společně. Nuž na krk si dáváme my hráči sami, nikdo jiný,“ ujišťuje.

Navzdory sérii bez vítězství se Znojmo stále drží na předních příčkách tabulky. Díky posledním remízám s Třincem a Vsetínem postoupili Orli z šesté příčky na pátou. „Je to docela paradox,“ směje se Heš. „Ale to, že jsme pátí, nás moc neuklidňuje. Tabulka je velice vyrovnaná. Stačí dvě porážky a můžeme být mnohem níž.“

Jak tomu předejít? Kudy vede cesta ze současné mizérie? „Nedá se to vyřešit tak, že začneme třeba víc trénovat střelbu nebo nájezdy. Hlavní je najít vnitřní klid, sebevědomí, začít si zase věřit. Z vlastních zkušeností vím, že to nejde přímo ovlivnit. Člověk se ale musí pokusit dostat do pohody, získat náladu a chuť. Pak to přijde.“

Znojmo čeká na impulz, který by mužstvo znovu nakopl. „Může to být cokoliv. Šťastné vítězství, povedená akce nebo jen úplná blbost. Třeba když jsem hrál v Trenčíně, pustili jsme si před zápasem v šatně jednu správnou skladbu. Utkání jsme vyhráli a pak jsme si ten song pouštěli po celé play off,“ vybavuje si Heš.

Šťastnou ruku diskžokeje by Znojemští potřebovali jako živou vodu. Před reprezentační pauzou je čekají ještě dva zápasy. V pátek nastoupí na ledě pražské Sparty. „Sparta je těžký soupeř, ale nám je teď jedno, proti komu hrajeme. Chceme vyhrát každý zápas a nezáleží na tom, zda proti nám stojí Sparta nebo Vsetín.“