Nafackovat si, nebo se plácat po zádech? Povedl se nám husarský kousek, těší Jaroslava Kudrnu

Hradečtí hráči a fanoušci na ten zápas budou asi ještě dlouho vzpomínat. Pod Ještědem ztráceli v polovině utkání čtyři branky a zavánělo to skutečně pořádným debaklem, jenže místo něj přišel vskutku nevídaný obrat. Mountfield začal stahovat manko, v závěru dokonce srovnal krok a svou pohádku zakončil hned zkraje prodloužení. „Libereckých kluků mi bylo dost líto, protože se do nich dokážu vcítit a vím, jak to působí na psychiku,“ hlásí Jaroslav Kudrna, který ještě vloni hájil barvy Bílých Tygrů.

Když liberecký útočník Michal Bulíř zvyšoval těsně před polovinou nedělního utkání už na hrozivých 6:2, nevypadalo to s Mountfieldem vůbec dobře. „Většina z nás asi měla v hlavě, abychom nedostali nějakou velkou nálož a nebyla z toho ostuda, protože to k tomu směřovalo,“ přiznává Kudrna. „Ale zároveň jsme věděli, že je před námi ještě polovina zápasu,“ doplňuje. A v té už měli hosté navrch, postupně stahovali náskok a nakonec v prodloužení dovršili zázračný obrat.

„Dali jsme nějaké šťastné góly a bojovností to tam dotlačili,“ hodnotí málo vídaný hokejový úkaz. A v kabině Mountfieldu bude v následujících dnech rozhodně veselo. „Myslím, že se stále bude probírat, co se nám povedlo za husarský kousek. Budeme si o tom povídat a plácat se po zádech, i když za první polovinu utkání bychom spíše potřebovali nafackovat,“ uvědomuje si Jaroslav Kudrna, který poslední tři sezony působil právě v Liberci, jenže tentokrát už stál na druhé straně střídačky.

„Abych pravdu řekl, tak jsem si myslel, že už v to Liberci dohraju, ale nebyl o mě zájem. Nakonec jsem rád, že jsem skončil doma v Hradci Králové,“ pochvaluje si angažmá na východě Čech. Ačkoliv mohl slavit vydřené vítězství, bylo mu zároveň líto svých bývalých spoluhráčů, kteří se v úvodu sezony nenacházejí v optimální pohodě, což jasně dokumentoval tento zápas. „Bylo mi kluků líto, protože se do nich dokážu vcítit a vím, jak to působí na psychiku,“ přiznává tříbodový Kudrna.

Naopak Hradec Králové může být v naprosté pohodě. „Při takovém obratu jde psychika týmu samozřejmě nahoru,“ pokyvuje hlavou. Ostatně Mountfield nedokázal bodovat pouze v úvodním kole na ledě Sparty, od té doby pravidelně boduje a jeho série se už natáhla na slušných deset utkání. „Je to moc příjemné, že se nám tak daří. Ale asi bychom byli rádi, kdybychom častěji získávali tři body. Po bodu, po dvou to není úplně ono,“ myslí si zkušený sedmatřicetiletý forvard.

Hradečtí ztrácí na vedoucí Pardubice pouhý bod a to mají ještě k dobru utkání ve Vítkovicích. Přitom před startem sezony se s nimi příliš nepočítalo a ve všemožných prognózách figurovali spíše jako adept na baráž. „Tady ty prognózy moc nesledujeme, jdeme zápas od zápasu a hrajeme hlavně pro lidi a abychom klubu udělali dobré jméno,“ hlásí razantně. „Liga je nesmírně vyrovnaná. Litvínov se trápí, přitom má dobrý tým a měl hrát nahoře. Naopak třeba Karlovy Vary se chytly,“ všímá si.

V následujících dvou zápasech se tým trenéra Petera Draisaitla představí na domácí půdě, kde hostí v atraktivních soubojích Plzeň a pražskou Spartu. „Myslím, že by mohla přijít slušná návštěva, pět tisíc by bylo dobrých, ale třeba se podaří hradecký stadion vyprodat,“ zasní se. A fanoušky si ostatně velice chválí. „V Liberci byli naprosto skvělí, opravdu klobouk dolů před nimi. I pro ně to musel být velký zážitek, kvůli tomu se přece na hokej chodí,“ uvědomuje si.

„Je super, když i za stavu 2:6 zní arénou "Okolo Hradce", bavili jsme se o tom i v kabině, že byli úžasní,“ chválí své příznivce. Přitom po přesunu do Hradce Králové panovaly určité obavy, zda si fanoušci najdou cestu na stadion. A odpověď zní jasně – ano! „Jsem hlavně moc rád, že diváci vzali všechny kluky z Českých Budějovic za své,“ uzavírá spokojeně bývalý reprezentant, který v minulosti působil dokonce v ruském Magnitogorsku.