Naděje na olympiádu se nevzdávám, ujišťuje Jan Hejda

Před sezonou změnil po dvou letech klub. Z CSKA Moskva přesídlil do Chimiku Voskresensk. A na začátku nového angažmá se trápil. V září přestupu litoval. Teď už je obránce Jan Hejda zase ve své kůži. Pod trenérem Milošem Říhou se mu v Rusku daří, na led chodí skoro ob střídání. A nyní se chystá na další porci zápasů v dresu národního týmu. Turnaj Karjala bere jako příležitost ukázat se trenéru Hadamczikovi, jenž bude za měsíc skládat konečnou nominaci pro olympiádu v Turíně.

Šance je jedna ku deseti

Z hráčů, kteří startují na turnajích Euro Hockey Tour, je Hejda jedním z mála, který může reálně uvažovat o účasti na olympijských hrách. Sedmadvacetiletý bek patří momentálně k nejvíce vytěžovaným reprezentačním obráncům, startoval na posledních třech světových šampionátech. Do konečné nominace se vešel jak při „nabitém“ mistrovství světa v Praze, tak letos, kdy byla v týmu rovněž obrovská konkurence vzhledem k výluce v NHL.

Společně s Karlem Rachůnkem je Hejda jediným obráncem z evropských soutěží, který figuruje v širší nominaci pro olympijské hry. Zbylých šestnáct borců brázdí led v arénách NHL. Jakou má tedy naději, že se v týmu udrží? „Z nominace vypadne asi polovina obránců. S některými už trenér napevno počítá. Zbývá asi jedno nebo dvě volná místa. Takže šance je zhruba jedna ku deseti, ne?“ uvažuje.

Ještě před pěti lety vypomáhal v prvoligové Kadani. V pražské Slavii pak postupně vyrostl v elitního obránce a v roce 2003 si poprvé zahrál na mistrovství světa. Tehdy také doufal, že se na šampionát probojuje a nakonec to vyšlo. Nyní věří ve splnění dalšího snu. „Bylo by to skvělé.. Na druhou stranu si říkám, že jsem toho štěstí měl dost a jestli jsem si ho už nevyplýtval,“ přemýšlí.

Alois Hadamczik odhalí převážnou část konečné nominace už 22. prosince, v půlce ledna příštího roku pak bude oznámeno definitivní složení týmu. Do té doby může Hejda doufat. „Dokud není nominace uzavřená, mám šanci a tou šancí žiji,“ přiznává.

A turnaj Karjala považuje za vhodnou příležitost přesvědčit trenéra o svých kvalitách. „Kde jinde se může člověk ukázat? Do Ruska se na mě kouč asi podívat nepojede,“ tuší Hejda. Navíc si uvědomuje, že sezona má ještě jeden vrchol, mistrovství světa v Lotyšsku. „Olympiáda je jednou za čtyři roky, takže je čtyřikrát lepší než mistrovství světa. Ale i to je úžasné!“

Na konci září jsem měl strach

O olympijskou naději bojuje Hejda také v ruské superlize. Připouští, že na začátku sezony prožíval slabší období. „Trápil jsem se, byl jsem na ledě u hodně obdržených gólů.“ Důvody? Najde se jich prý víc. „Pořád jsem hrál s někým jiným. Možná to bylo také tím, že jsem ze začátku hrál skoro ob střídání ve dvou lajnách. Zatavil jsem se.“

Nedařilo se nejen Hejdovi, ale celému mužstvu. Chimik má podle počtu obdržených gólů stále druhou nejhorší obranu v lize. „Chvíli trvalo, než si hráči uvědomili, co máme hrát a co po nich chce trenér. Útočníci si mysleli, že jsou jenom od toho, aby útočili. Přitom ruská liga je hlavně o bránění,“ připomíná Hejda.

Špatné výsledky nezůstaly bez odezvy. Spekulovalo se o výměně hráčů, nejistou pozici měl i kouč Miloš Říha. „Na konci září jsem měl docela strach, jestli mě nevyhodí. A asi bych se ani nebránil, kdybychom se s vedením klubu domluvili. Byla to krize,“ vybavuje si český bek.

Nyní se situace uklidnila. Tým sice nedávno dostal výprask 0:8 od CSKA Moskva, ale z posledních sedmi zápasů šest vyhrál. „Už je to dobrý, jsem spokojený. Zase hraji ob střídání,“ usmívá se Hejda. Nicméně ke změnám v kádru podle něho stejně dojde. Ruská média píší o příchodu osmi hráčů z Lady Toglitatti. „Je těžké nyní vyhazovat hráče, ale někteří už asi v mužstvu zůstat nemůžou.“

Zato kouč Říha si oddechl. „Myslím, že i on měl tehdy strach. Ale navenek to nedával znát. Vystupuje hodně suverénně.“

Hejda se před sezonou těšil, jak se pod českým trenérem bude v Rusku lépe dýchat. Jenže když nebyly výsledky, musel i Říha přistoupit na rázná opatření a zavést nepopulární pobyty na báze. „Byli jsme na ní tak často, že jsem to ještě nezažil. Navíc v té době zrovna přijela manželka, takže jsme se moc neviděli.“

Výplata? Člověk se musí třikrát připomenout

Po zlepšených výsledcích by měl v mužstvu zavládnout znovu volnější režim. Klub se navíc stěhuje z Voskresensku do nové moderní arény na moskevském předměstí Mitišče. „Už jsme tam trénovali před utkáním s Jaroslavlí. Je to jeden z nejlepších stadionů v Rusku. Akorát jsem si všiml, že chybí místo na bazén nebo vířivku. Regenerace je trochu nedomyšlená. Ale třeba se to ještě nějak vychytá.“

Otázkou zůstává, zda na Chimik budou do nové arény chodit fanoušci. Se stěhováním klubu se stále nevyrovnali, navíc do nového působiště je to z Voskresensku pěkný kus cesty. „Fanoušci se na nás vykašlali už na začátku sezony, stejně jako řada lidí kolem týmu. Nikdo nám nepomáhal, lidé se chodili koukat na béčko, které ve Voskresensku zůstává,“ popisuje Hejda.

Zřejmě i proto ho zaskočily rozdíly mezi Chimikem a dřívějším působištěm CSKA Moskva. „Od Chimiku jsem čekal víc. Klub má sice větší finanční možnosti, ale organizace tam docela vázne. Na začátku sezony nechodily výplaty. Ne, že by nebyly peníze, ale lidé z klubu prostě nebyli schopni je poslat. Nevěděli jak. Člověk se musel třikrát připomenout...“