Na trestné lavici jsem se zapotil, přiznal brněnský Káňa. Během třetí třetiny tam putoval čtyřikrát

Ve třetí třetině zápasu mezi brněnskou Kometou a Pardubicemi se dveře na trestnou lavici otevřely jen ve čtyřech případech, vždy jimi ovšem prošel mladý brněnský útočník Jan Káňa (na snímku). Faulem se však Káňa provinil jen ve dvou případech, dvakrát musel pykat za brněnskou střídačku. I přesto se Pardubickým nepodařilo žádnou početní výhodu využít a z Brna tak odjeli bez bodu. Kometa tentokrát zvládla dramatickou koncovku a zvítězila doma 5:4.

Pardubičtí si v závěrečných minutách vytvářeli velký tlak, napomáhaly jim k tomu i přesilové hry, které musel mladík Káňa sledovat jen z trestné lavice. „Pořádně jsem se zapotil. Za takhle vyrovnaného stavu se tam moc dobře nesedí, naštěstí jsme to zvládli a mohu to teď všechno brát s humorem,“ praví útočník, který za svůj faul pykal na trestné lavici jen ve dvou ze čtyř případů.

„Moc příjemné to nebylo. Hlavně jsem se cítil špatně po mých faulech, takhle jsem klukům v závěru rozhodně nepomohl. Ty další dva tresty byly už za celou střídačku,“ dodává. Odpykání dvou dvouminutových trestů za špatné střídání ovšem padlo znovu na jeho vrub. „Moje chyba to ale ani jednou nebyla,“ brání se Káňa.

„Trenér tam vždy posílá hráče, kteří oslabení nehrají, a kteří mu v ten moment na střídačce nechybí,“ pokračuje. Kdo však z brněnského týmu špatně střídal, neví. „Sleduji vždy svého hráče, kterého mám střídat. Jednou to ale bylo docela o smůle, vracel jsem se z trestné lavice, lajny byly nějaké rozházené a tak to vzniklo,“ vysvětluje jedenadvacetiletý forvard.

Jeho jméno se však v duelu s Pardubicemi neobjevovalo na kostce jenom v souvislosti s trestnými minutami, diváky na sebe upozornil gólovou asistencí a hlavně důležitou srovnávací trefou na 3:3. „Najížděl jsem si do pásma zespodu a viděl jsem, že Michal Kempný rozehrává Tomáši Svobodovi na dlouhou nahrávku. Čekal jsem, že mi to Tomáš sklepne, puk se ale odrazil od něčí brusle přímo ke mně, já měl navíc rychlost, pardubický bek stál, tak jsem se zkusil natlačit před bránu. Podobné zakončení jsem již zkoušel párkrát na tréninku, tak jsem rád, že mi to vyšlo,“ popisuje Káňa, který brankáře Hudáčka překonal parádní stahovačkou zakončenou střelou pod víko.

Zároveň se jednalo o jeho čtvrtý zásah v letošní sezóně. Do role střelce se přesto zatím nestaví. „Je to spíš jen takový záchvěv. Jestli to ale jenom záchvěv není, a bude mi to tam padat i nadále, budu jen rád,“ přeje si rodák ze Zlína, kterého, stejně jako spoustu dalších, překvapilo, kolik branek bylo v bitvě předloňských finalistů k vidění. „Chtěli jsme ho hrát opatrně, nakonec ale padlo docela hodně branek. Pardubice dobře bránily, snažili jsme se je proto zatlačit, jenže oni nám ujížděli docela hodně z brejků,“ všímal si útočník, který byl zároveň vyhlášen nejlepším hráčem modrobílého výběru.

Za svůj nejlepší extraligový zápas v kariéře však duel s Pardubicemi nepovažuje. „Neřekl bych, třetí třetina za to moc totiž nestála. První dvě třetiny jsem sice odehrál skvěle, ale celkově to asi můj nejlepší zápas nebyl, byl jsem navíc u dvou inkasovaných gólů,“ přiznává se Káňa, kterého si před sezónou 2010/2011 vyhlédli trenéři brněnské juniorky. Jednalo se rozhodně o dobrý tak pro brněnskou Kometu.