Na Prahu nikdy nezapomenu, hlásí trenér Laviolette. Před deseti lety zničil jeho tým české naděje

(MINSK, od našeho zpravodaje) V NHL stihl pouhých dvanáct zápasů, v nichž nezískal ani bod. Peter Laviolette patřil spíš k průměrným obráncům, startoval sice na olympiádě v Calgary 1988, nicméně jeho profesionální kariéra evidovala především nižší zámořské soutěže. Ale když se dal na trenérskou dráhu, byla to najednou jiná káva. Chlapík, který v červenci oslavil padesátiny, vedl postupně New York Islanders, Carolinu a Philadelphii, kde skončil v úvodu letošní sezony. Od té další bude řídit pro změnu Nashville. "Měl jsem nabídky i z Ruska, ale NHL je pro mě pořád číslem jedna," říká v rozhovoru pro server championat.ru.

Urostlý elegán žije hokejem naplno. Poslední týdny a měsíce měl volné, na což není zvyklý. Laviolette proto souhlasil s nabídkou amerického svazu a převzal tamní reprezentaci pro mistrovství světa. "Máme hodně mladé mužstvo, což byl záměr. Jednak je olympijský rok, jednak musíme brát v úvahu, že borci z NHL cítí velikou únavu. Ne všichni mohou přijet. Ale to nevadí, mladí aspoň získají zkušenosti," vykládá.

V americké sestavě najdeme ostřílené borce NHL jako Petry, Abdelkader, Wingels, Craig Smith, čerstvou generací zase zastupují talenti Jones, Murphy, Kevin Hayes nebo třeba Johnson - jeden z trojice adeptů na Calder Cup pro nejlepšího nováčka NHL. Zároveň je v mužstvu ale také čtyřicetiletý brankář Tim Thomas. "Je tu s námi, protože Florida ukončila sezonu a Tim byl volný. Za druhé - Thomas byl nedávno nejlepším gólmanem NHL, získal Vezina Trophy, v Bostonu chytal jedinečně. Když takový brankář potvrdí účast na šampionátu, je to pro vás veliké plus," vysvětluje.

Před cestou do Minsku si americká reprezentace nekladla žádné konkrétní cíle. "Zajímal nás vždy nejbližší zápas. Začali jsme slušně, pak to nyblo takové. Ale zvládli jsme hlavně utkání proti Finsku, to bylo z naší strany výborné," hodnotí vystoupení v základní skupině. Po závěrečné přestřelce 5:4 s Německem bylo jasné, že Američané skončí druzí a půjdou na třetí tým z druhé části turnaje. Ve čtvrtfinále vyzvou na český tým! "Bude to velmi těžký zápas, ale to by platilo, i kdyby proti nám stál kdokoli jiný. Na šampionátech to takhle chodí. Samozřejmě chceme uspět," hlásí.

S Českou republikou má Laviolette spojené své první mistrovství světa v pozici hlavního trenéra."Ano, před deseti lety jsme získali bronz, také proto na Prahu nikdy nezapomenu. Hráli jsme velmi těžké čtvrtfinále s Čechy," zmiňuje duel, kde domácí hvězdy v nájezdech ztratily postup poté, co klíčový pokus proměnil Andy Roach. "Pak jsme nezvládli semifinále se Švédy, ovšem nakonec se nám podařilo porazit Slovensko, skončili jsme třetí. Měli jsme výborný tým, pro mě to byla skvělá zkušenost," rozplývá se.

Od té doby uteklo deset let, Laviolette už není mladým koučem, co má všechno před sebou. S Carolinou například na jaře 2006 vyhrál Stanley Cup. "To byla nádhera. Tvrdím, že úspěch přinese jedině týmová práce. Hráče je třeba poskládat do celku, každý musí hrát i myslet za druhého. Tehdy se nám to u Hurricanes povedlo," připomíná jízdu play off, při níž byli také František Kaberle a bohužel už zesnulý Josef Vašíček.

Loni na podzim zažil pro změnu bleskový vyhazov. Laviolette byl po pouhých třech zápasech odvolán v Philadelphii. "Na tom se těžko hledá něco pozitivního. Ale myslím, že si něčím podobným prošel každý trenér," mávne rukou. Brzy se do NHL vrátí, v Nashvillu střídá legendárního Barryho Trotze, jenž Predátory řídil od jejich vstupu do slavné ligy. "Ozvalo se mi několik ruských klubů, ale dal jsem přednost Nashvillu. To je pro mě nová výzva - udělat play off, zabojovat o Stanley Cup! Ovšem snažím se sledovat i evropský hokej, třeba KHL. Vím, že Gagarinův pohár letos vyhrál tým Mika Keenana. Moc jsem mu ten úspěch přál," potvrzuje.

Teď se nicméně plně soustředí na to, aby s americkým výběrem vybojoval co nejlepší výsledek v Minsku. "Byl bych moc rád, kdybychom uspěli lépe než na olympiádě," přeje si. V Soči byl Laviolette asistentem Dana Bylsmy, Američané ve čtvrtfinále vyřadili českou reprezentaci, poslední dva zápasy na turnaji s Kanadou a o bronz oproti Finům ovšem nezvládli. "Hráli jsme dobře všechna utkání, kromě semifinále a finále. Je to strašná škoda. Chtěli jsme zlato, chtěli jsme medaili. Čtvrté místo nikoho nemohlo uspokojit," uzavírá.