Na oslavné tanečky mě moc neužije, směje se brněnský fantom Jiří Trvaj

Hokejisté brněnské Komety mají tajnou zbraň, se kterou drtí soupeře. Jmenuje se Jiří Trvaj. Pro šestatřicetiletého gólmana totiž v poslední době platí, že když už dostane od trenéra Vladimíra Jeřábka šanci a postaví se mezi tři tyče, vylámou si na něm soupeřovi útočníci zuby a Trvaj odchází po závěrečném hvizdu z ledu s čistým kontem. Přesně takový scénář včera napsal duel Komety s Kladnem, přičemž brněnský gólman drží neprůstřelnost už 180 minut a 35 vteřin. „Náhoda to asi není, ale já to nijak zvlášť neprožívám,“ usmíval se po utkání brněnský brankářský mág.

V poslední době kdykoli nastoupíte do brány, je z toho čisté konto, jak to děláte?
„No, proti Kladnu jsme znovu stejně jako minulý zápas odehráli velmi dobrý zápas. Nedělali jsme žádné velké chyby, podařilo se nám dát gól a potom ještě jeden uklidňující navrch. Dlouho jsme to takhle drželi, Kladno jsme ani nepustili do nějakého velkého tlaku, hráli jsme prostě dobře celou dobu až do konce.“

Jak vnímáte to, že chytáte skvěle, nedostáváte góly, ale jedničkou v týmu je váš kolega Sasu Hovi?
„Jak to vnímám… Takhle to prostě je, dlouho jsem seděl, teď jsem dostal šanci jít do brány, snažil jsem se nedostat gól a zase se to povedlo, navíc doma. Nic víc k tomu nemůžu říct.“

Uvědomujete si, jak dlouho už jste nedostal branku a to, že můžete vytvořit nový rekord extraligy?
„Takhle to určitě nevnímám. Ale paměť mám tak dobrou, že si dokonce pamatuju, že jsem dva zápasy předtím nedostal gól. No a protože jsem teď chytal po dlouhé době, použil jsem to pro sebe jako takovou motivaci nebo jak to mám říct… prostě abych se do toho zase dostal. Snažil jsem se dostat do hlavy představu, že ty dva zápasy bez gólu byly včera. Určitě mi to pomohlo, nebo aspoň myslím, že jsem se dobře připravil. Ale pokud dostanu šanci v dalším zápase, ten bude začínat zase od nuly a já se budu zase snažit zachytat co nejlíp.“

Jak funguje v tomto ohledu domluva s trenéry, kdy se vlastně dozvídáte, že budete chytat?
„Většinou je to tak, že se to dozvíme den předem.“ Připravujete se potom nějak jinak, když víte, že půjdete do brány? „Ani ne, ono je to pro nás gólmany pořád stejné. Možná si dám jednu nebo dvě střelby po tréninku navíc, ale jinak se to neliší. Připravený musím být prostě pořád stejně.“

Pamatujete si ještě, kdy jste naposledy dostal gól?
„To si bohužel taky pamatuju, to bylo v utkání s Karlovými Vary, 0:7 jsme dostali. Nuly i debakly se pamatují dobře. Navíc nám to tam soupeř nasypal až někdy v poslední třetině, na to se fakt nedá zapomenout.“

Je pro vás dobře, že jste si vybral takovýhle zápas vcelku brzo v sezoně?
„To jo, o to byl ale pak zase jiný ten zápas po Varech, kdy jsem nastupoval do brány s tím, že jsem předtím dostal sedm gólů, tam moc nebylo v hlavě co použít. Říkal jsem si jen, aby se zase nestal nějaký průser.“

Zažil jste někdy takhle bláznivou sezonu, v níž sedíte na střídačce, pak dostanete sedm gólů, potom nastoupíte do brány a třikrát vychytáte v utkání nulu?
„Já nad tím takhle nepřemýšlím, ani nemůžu. Samozřejmě, že takovou sezonu jsem ještě nezažil, ale všechno je jednou poprvé a život je plný překvapení, tak uvidíme, co přijde dál.“

Přes sto osmdesát minut bez gólu, cítíte se už neprůstřelný?
„Bylo by velmi ošidné, tohle si myslet. Ale jak jsem říkal, dá se to určitě použít pro motivaci, nasadit si to do hlavy. Může to zvednout sebevědomí, když člověk dlouho nedostane gól, je pak klidnější a věří si víc než normálně.“

Bavili jste se se spoluhráči před utkáním o tom, že vám chtějí pomoct udržet neprůstřelnost, nebo na to není čas?
„Před zápasem určitě ne, to myslíme spíš na to, že chceme vyhrát. V závěru utkání už to asi každého napadne, že nechceme dostat zbytečně gól. Ale v podvědomí je to určitě od začátku utkání, protože každý ví, že když dostaneme nějakou branku, může se ten zápas pěkně zvrtnout, třeba jako se nám to stalo s Plzní. Proti Kladnu bylo dobře, že jsme neinkasovali a nepustili soupeře zpět do utkání, kluci to dohráli bez nějakého průšvihu.“

Můžete si vůbec po zápase s nulou na kontě něco vyčítat?
„Ale jo, ono se vždycky něco najde, nějaké momenty, které jsem mohl řešit jinak, teď třeba ve druhé třetině. Ale že bych to večer rozebíral doma, to zase ne, to už je většinou dávno za mnou. V dalším zápase budou zase jiné takové momenty, v tom utkání se rozhodujete během vteřiny nebo ještě míň a já se vždycky snažím vyřešit to dobře.“

Jak vidíte svoje šance pro utkání na Slavii, dají vám trenéři zase důvěru?
„To já vůbec nevím, opravdu ne.“

Vaše jméno se teď halou Rondo nese častěji, ale vy na takové ovace asi moc nejste, že?
„Určitě je to pro mě příjemné, lhal bych, kdybych řekl, že ne. Lepší, než když na vás fanoušci pískají, takže jsem teď za jejich přízeň velmi rád.“

Bude nějaký vítězný taneček?
„Kdepak, já nejsem žádný tanečník ani v baru, natož na stadionu.“