Na Málka to musíme pořád zkoušet, tvrdil střelec František Ptáček

Jako správný kapitán vedl František Ptáček (na snímku) českobudějovický Mountfield za mečbolem ve čtvrtfinálové sérii Česká pojišťovna play off na ledě Vítkovic. Asistoval u otevírací branky utkání a později sám zvýšil dělovkou od modré na 2:1 z pohledu svého týmu. Nic platné to nebylo. HC Mountfield stejně z Ostravy odjížděl se svěšenými hlavami, neboť padl v samostatných nájezdech. Ale na dlouhé rozebírání porážky není příliš prostoru, už v neděli se na jihu Čech odehraje utkání číslo šest – poslední letošní čtvrtfinále v Budvar Aréně.

Páté utkání bylo nejlepší ze všech dosud sehraných v sérii, což dokazuje samotný výsledek i fakt, že musely rozhodnout až samostatné nájezdy. Tentokrát padlo pět gólů, čímž bylo vyrovnáno dosavadní maximum série z druhého zápasu, kdy České Budějovice zvítězily 5:0.

„Podle výsledku se dá určitě souhlasit s tím, že páté utkání bylo dosud nejdramatičtější,“ přikývl po zápase sám kapitán červených František Ptáček. „Každé utkání bylo jiné, ale až teď to konečně byl klasický zápas play off,“ doplnil.

Má tím na mysli neskutečný spád, který páteční měření sil nabralo zejména ve druhé polovině. I když po první třetině by napínavou zápletku jen tak někdo netipoval, protože Vítkovice se znovu předváděly matným výkonem se staticky napadající útočnou řadou, kterou hosté snadno překonávali přihrávkou o mantinel, čímž přečíslovali obranu Ostravanů.

Získali tím slušnou řádku brankových příležitostí, jenže každé z nich něco chybělo. Jednou kvalitnější finální nahrávka, příště chladnokrevnost v zakončení a delší klička do bekhendu. Podstatné je, že pokud by Jihočeši v první dvacetiminutovce skórovali vícekrát než jen jednou, mohli odjet jako vítězové.

Pětatřicetiletý obránce, se čtyřmi góly spolu s vítkovickým Ujčíkem nejlepší střelec série, však nechce mluvit v podmiňovacím způsobu. „Šance jsme měli i v prvním zápase, po první třetině jsme tehdy mohli vést 4:0, příležitosti byly i ve třetím utkání. Jenže to jsou všechno 'kdyby'. Šance jsme neproměnili a potvrdilo se heslo ‚nedáš – dostaneš‘,“ reagoval Ptáček.

Soupeř českobudějovických udělal během hry několik změn ve složení formací a zabral na plné obrátky. Téměř osm tisícovek diváků najednou mělo možnost vidět staré dobré Vítkovice, jak je znají z první poloviny základní části, tedy aktivní a agilní mužstvo, které není zvyklé doma prohrávat. Ostravané se pustili do velkého náporu, z kterého bylo jasně čitelné odhodlání vytěžit mečbol v sérii, a Rytíři bušili na Kovářovu branku v čím dál nebezpečnějších situacích.

Podle slov Františka Ptáčka jeho tým nápor Vítkovic očekával. „Vítkovice musely zkusit něco nového. Do teď moc dobře nehrály a prohrávaly. Očekávali jsme, že přijde nějaký nápor a snažili jsme se je unavit. Sice se to podařilo, ale v individuálních dovednostech nakonec vyhrály,“ řekl.

Z tribuny se mohlo zdát, že potíží ekipy z krajského města Jihočeského kraje je zbytečná pasivita v druhé půli střetnutí, to ovšem aktuální lídr mezi aktivními hokejisty v počtu odehraných extraligových střetnutí odmítal. „Nemyslím si, že bychom byli pasivní,“ pravil Ptáček. „Je ale fakt, že jsme si neplnili dobře své obranné povinnosti a z toho vyplynuly šance Vítkovic,“ připustil posléze.

Skóre mohlo opravdu být daleko jednoznačnější pro domácí celek, na nájezdy vůbec nemuselo dojít. Obzvláště když vezmeme v potaz, že hned sedm hokejistů z téměř stotisícového města na soutoku Vltavy a Malše šlo na lavici hanby a nabídlo tak soupeři přesilové hry. Ty se však domácím vůbec nedařily. „Co se přesilovek týče, myslím, že je to vzájemné a nemáme si vůbec co vyčítat,“ pronesl s ironií v hlase 178 centimetrů vysoký obránce v narážce na hru vlastního družstva v početních výhodách.

Budějovičtí je totiž nevyužívají zdaleka tak často, jak by si představovali, přestože tentokráte využili alespoň jednu přesilovou hru pouze oni. Konkrétně právě Ptáček byl autorem pumelice od modré čáry, která zaplula až do sítě, neboť Málek neměl nárok vidět puk přes skvěle clonícího Gulaše.

Černé svědomí ovšem ostravský brankář jistě má při vzpomínce na branku úvodní, u které je Ptáček uveden jako asistent. Ptáčkovo nahození ze středního pásma totiž letělo mimo branku, Málek se přesto rozhodl zasáhnout, jenže plachtící puk jej překvapil. Vyrazil jej před svou branku a ne příliš důrazný Rehák nedokázal ubránit svůj celek od Kašpařikova gólu.

Jak řekl českobudějovický kapitán, Málkova minela jej vůbec nepřekvapila. „Málek ukazuje takové zákroky celou sérii,“ pověděl. „Musíme to na něj pořád zkoušet,“ uzavřel.