Mužstvo ukázalo tvář a charakter, oceňuje Martin Prusek výkon proti Lotyšsku

Národní tým má za sebou premiéru na 75. mistrovství světa, které hostí slovenská města Bratislava a Košice. Svěřenci Aloise Hadamczika se ve vstupním duelu v metropoli našich východních sousedů popasovali s houževnatým Lotyšskem, s jehož hokejem byl sezonu a půl v úzkém kontaktu brankář Martin Prusek (na snímku). Mistr světa z roku 1999 totiž chytal za Dynamo Riga, jež tvoří základ reprezentačního výběru jedné z pobaltských republik. „Lotyši mají výhodu, že kostra jejich národního týmu hraje pohromadě už delší dobu. Ti kluci se znají, neboť vedle sebe nastupují dvě tři sezony. Trenéři navíc dokáží zapracovat i mladší hráče, kteří se začínali prosazovat, když jsem působil v Rize já,“ konstatuje pětatřicetiletý rodák z Ostravy s tím, že družina kouče Znarokse jej svým pojetím nepřekvapila.

„Už poslední zápasy s Lotyšskem na vrcholných akcích vypadaly podobně a byly hodně těžké. Soupeř očekával, že se budeme tlačit do útoku, proto spoléhal na brejkové situace, které umí. Navíc na ně má výborně rychlostně vybavené hráče, což našemu týmu dělalo problémy. Lotyši ukázali, že mohou favority zaskočit.

Pokud bych měl hledat zlomový moment, jednoznačně bych vybral lotyšskou přesilovku pět na tři za stavu 2:1. Pokud bychom inkasovali třetí gól, už by se do zápasu vracelo hodně složitě. Důležité bylo i vyrovnání ještě před druhou přestávkou. Mužstvo se tak mohlo přece jen trochu uklidnit a nemuselo se ve třetím dějství hnát za vyrovnáním.

Zejména v defenzivě se podle mého projevila psychika prvního utkání na turnaji, kdy plná hala českých fanoušků očekávala povinné vítězství. Z určité nervozity pramenilo docela dost okének v naší obraně. Na druhou stranu je nutné brát v potaz, že Lotyši mají opravdu rychlé borce, kteří dokáží nakopnout, když vyváží puk z obranné třetiny a mají prostor.

Obránci to měli po odstoupení Radka Martínka složitější, což zaznělo i o první přestávce. Museli si dávat mnohem větší pozor na fauly, protože při vyloučení některého z beků by hrozilo zatavení, protože v tu chvíli by měli trenéři k dispozici jen čtyři zadáky. Hráči to chvilku v hlavě, když se na ledě objevila nosítka, ale moc dlouho se na to myslet nedá, aby se člověk mohl soustředit na hru. Doufejme, že Radek bude v pořádku.

Pro Ondřeje Pavelce se první duel v pozici jedničky na mistrovství světa vyvíjel nevděčně. Neměl tolik práce, ale když se Lotyši dostali před branku, ocitli se ve velké příležitosti, což není jednoduché zejména po psychické stránce. Ale zápas zvládl a chytal spolehlivě.

Škoda, že se nepodařilo využít dlouhou přesilovku pět na tři. Obecně jsem si všiml, že v početních výhodách scházelo víc střelby. Předpokládám však, že kluci o tom vědí a něco si k tomu řeknou, aby se to v dalších zápasech zlepšilo.

Nebývá obvyklé, že mužstvo skóruje dvakrát de facto z brankové čáry, ale ty góly se lišily. Při prvním si puk do branky srazili Lotyši v podstatě sami. U toho druhého Patrik Eliáš prokázal chytrost, jestli úmyslně mířil na ruku s vyrážkou. Tu totiž mají brankáři vystrčenou trochu dopředu, takže šance, že se od ní puk odrazí do branky, je vyšší, než když se pokoušíte propasírovat ho na první tyči.

Jednotlivce bych po jednom střetnutí nechválil, to bych nechal až na klíčové zápasy. Ocenil bych především fakt, že mužstvo ukázalo, že dokáže hrát i za nepříznivého stavu. Když se vede, všechno vypadá jednodušeji. Ovšem k otáčení zápasů potřebujete, aby tým měl tvář a charakter, což kluci ukázali a může jim to v dalším průběhu turnaje hodně pomoct.“