Mužstvo mě přesvědčilo, že má sílu hrát na hranici svých možností, ohlíží se Pavel Hynek

Ve velmi svízelné situaci vstupoval národní tým do svého předposledního utkání v osmifinálové skupině F na mistrovství světa v Německu. Vzhledem k předešlému vítězství Norska, museli svěřenci Vladimíra Růžičky staršího nutně zdolat Lotyšsko, aby si uchovali naději na postup do čtvrtfinále šampionátu konaného v Kolíně nad Rýnem a Mannheimu. Reprezentace důležitý a vyrovnaný duel zvládla, k úspěchu jí výrazně pomohly dva zásahy Tomáše Rolinka v oslabení. Právě tento moment považuje za jeden z klíčových Pavel Hynek. „Od začátku byl cítit význam tohoto střetnutí, mužstvo mě přesvědčilo, že má sílu hrát na hranici svých možností,“ konstatuje trenér, který v uplynulé klubové sezoně vedl Spartu i Karlovy Vary a přechází do bratislavského Slovanu.

„Národní tým odehrál aktivní první třetinu, když i obránci Rozsíval nebo Blaťák podporovali útočné výpady. Hráči si vytvořili převahu, kterou však zatím nedokážou vyjádřit gólově. V prostředním dějství přišly dva důležité momenty, dvakrát jsme skórovali v oslabení, což týmu hodně pomohlo.

Taková situace se nestává každý den, nicméně Tomáši Rolinkovi bych nějakou gloriolu nepřisuzoval, neboť vím, že i on sám upřednostňuje tým. V reprezentaci se postupně posunul z nižších formací, kde především makal, výš. A tentokrát vyjádřil svou zarputilost i góly. Sešlo se mu to všechno perfektně v důležitém momentu.

Potěšilo mě, že hráči podali v rámci možností dobrý, trpělivý a zodpovědný výkon. Čišela z nich snaha a bojovnost. Přiznám se, že jsem měl trochu obavy, co s mužstvem udělá nepovedený zápas se Švýcarskem, ale ukázalo se, jak důležitou roli hraje pro tento tým první vstřelený gól.

Když dostane mužstvo rychlý gól a následně druhý po vyšachování obrany jako proti Švýcarsku, sráží to sebevědomí. Proto bylo moc důležité otevřít skóre. V tomhle kontextu mě rozesmálo, když Martin Hosták mluvil o uklidňujícím prvním gólu, jako kdyby nečekal, že přijdou ještě nějaké další. Nicméně pro kluky, kteří toho ještě tolik neodehráli, je vedení nesmírně pozitivní.

Nakonec jsme se přehoupli přes ty magické dva góly, což dodá hráčům klid, stejně jako výhra v téhle důležité bitvě. Zní to možná hloupě takhle nazývat duel s Lotyšskem, ale předchozí průběh šampionátu ukázal, že není radno někoho na tomto turnaji podceňovat.

Chci být pozitivní a mám dobrý pocit z toho, jak se hráči semkli. Když to vezmu z pohledu diváka, udělali maximum, aby uspěli, takže pak se lidé tolik nezlobí, když to nevyjde. Na druhou stranu jsem si všiml okének v naší defenzivě, která by lepší soupeř mohl mnohem víc využít a potrestat.

Nejde jen o naše obranné pásmo. Jako tým musíme zlepšit přechod z útoku k bránění, ať už aktivnímu nebo staženému. Kdybychom si v této činnosti počínali efektivněji, předešli bychom řadě ošemetných situací v našem obranném pásmu.

Trenéři před zápasem upravili složení jednotlivých formací, což považuji za správné. Vyzkoušeli si další varianty, aby se pak pro utkání pravdy mohli pro jednu možnost rozhodnout. Po jednom střetnutí je těžké hodnotit, ale Vampola se snažil být aktivní. Červenka vstřelil gól.

Už jsem mluvil o Tomáši Rolinkovi, ale líbil se mi i pohyb Petra Hubáčka či již zmíněné zapojování obránců do útoku. Smeknout však musím před Jardou Jágrem, jak bojuje a odvádí i černou práci. Přestože by to měli být ostatní, kdo mu vytvoří šance, je to on, kdo dělá spoluhráče ve formaci a vytváří jim příležitosti. Klobouk dolů, jak i tuhle roli přijal, když se na něj soupeři víc soustředí.

Další klíčové utkání sehraje reprezentace za necelých čtyřiadvacet hodin. Vítězství nad Lotyšskem však hráče povzbudí, bude se jim lépe regenerovat. Šrámy a zranění nebudou tolik bolet. Výsledek dodá sílu a sebevědomí, ovšem Kanada bude hrát jiným stylem a s jiným důrazem. Hráči nesmí být zakřiknutí a zalezlí. Když se vyvarují zbytečných faulů, mohou uspět.“