Tápání Komety Brno nadále pokračuje. Nepomohla změna na postu hlavního trenéra, nepomohl návrat uzdravených hráčů do sestavy, dokonce nepomohlo ani angažmá lotyšského centra Aleksejse Širokovse. Brňané nevyhráli v základní hrací době už dvanáct zápasů, ze kterých vydolovali pouze dva body, a reálně je tak začala v tabulce ohrožovat mužstva, která jsou aktuálně v pomyslné skupině o udržení. „Spadla na nás deka a ta se nás drží,“ smutnil po prohraném duelu s Mladou Boleslaví brněnský útočník Radek Procházka.
Radku, vy jste sice dal v utkání s Boleslaví branku, vzhledem k prohře 1:2 vás asi ale ani moc těšit nemůže. Co se s týmem děje?
„Padla na nás velká deka a bohužel nejsme asi z obrovských šancí schopni ten puk do brány dotlačit. Prostě nám to tam nepadá. Teď už to můžeme zvrátit asi jen poctivou prací a srdíčkem to dotlačit do play off.“
Je teď vaše krize spíše otázkou psychiky než herního projevu a taktiky?
„Já si myslím, že jsme bojovali a bojujeme, jenže z té přemíry snahy, kde všichni hrozně chceme, kupíme zbytečné chyby. Soupeř nás bohužel vždycky potrestá a my jeho ne, tak jako se nám to stalo v Třinci nebo teď s Boleslaví. Nedáváme góly a od toho se to všechno odvíjí.“
V utkání s Boleslaví jste měli tristní bilanci šesti nevyužitích přesilovek, věnujete se nácviku přesilových her na tréninku intenzivněji?
„Určitě ano, věnujeme, jenže to se nedá zlomit během jednoho nebo dvou tréninků. Je to otázka nějaké psychiky, kdy si na ledě vyhovíme a padne nám tam nějaká šmudla. Já věřím, že se to zlomí a ještě to uhrajeme.“
Tlak na vás teď bude o to větší, že na vás dotírají týmy ze spodku tabulky, máte nějaký recept na to, jak se proti tomu obrnit?
„Nesledovat. Nic a nikoho a soustředit se sami na sebe. Taky tvrdě pracovat, a myslím, že když tohle dodržíme, do play-off dojdeme.“
Říkali jste si před utkáním v Boleslaví, koho jiného byste už měli porazit, když ne právě ji?
„Neříkali jsme si to, ale každý to ví. Měli jsme doma Kladno, teď Boleslav, a koho jiného by už měl člověk porážet. V kabině jsme si ale nevykládali, jestli je to takový nebo makový mančaft nebo kolik má bodů. Ale každý ví, jaká je situace a co je potřeba pro její zlepšení udělat.“
Po druhém inkasovaném gólu jste vypadali hodně odevzdaně.
„Já doufám, že to tak jen vypadalo. Osobně jsem se snažil kluky povzbudit a dodat jim trochu sebedůvěry ve druhé přestávce. Je to pořád dokola – psychika, psychika, psychika.“
Chodí za vámi do kabiny třeba majitel klubu nebo manažeři?
„Za trenéry asi ano, ale za námi do kabiny zatím nikdo nebyl.“
V případě špatných výsledků se někdy sahá třeba k finančním postihům hráčů, nastalo něco takového v Kometě?
„Ne, zatím jsme nic takového nepocítili, musím to zaklepat.“
Co vám teď ve hře nejvíc chybí kromě branek?
„Jednoduchost. Kdybychom v první třetině dali z toho ohromného množství šancí dva góly, každého by to nakoplo a dovolili bychom si jiné věci, než když jsme pak prohrávali 0:2. Je to o psychice každého z nás, a tu máme teď všichni strašně nízko.“
Je pro vás šok, kam až jste spadli ze druhého místa v tabulce?
„Šok… to asi není to správné slovo, ale příjemné to není. Každý vidí, jak se ta série neúspěchů natahuje a nám se nedaří to zlomit.“
Podepisuje se současná situace třeba na vztazích mezi vámi hráči v kabině?
„To mi ani nepřijde. Samozřejmě každý z nás občas vylítne, ale myslím, že obecně ta atmosféra je v šatně ještě pořád relativně dobrá. Kdybychom se začali hádat, byl by to úplný rozklad mančaftu. Nemůžeme svalovat vinu jeden na druhého, je nás tam pětadvacet a hokej je kolektivní sport, takže to musíme brát tak, že hrajeme jeden za všechny a všichni za jednoho.“
© Copyright 1998 - 2014 BPA a.s., Všechna práva vyhrazena. ISSN 1214-5718