Musíme přestat remcat a začít pracovat na zlepšení, apeluje Matthias Trattnig

Před rokem zjitřila jeho slova o neodpovídajícím zajištění chodu reprezentace atmosféru v rakouském národním týmu, letos po návratu do elitní divize mistrovství světa se Matthias Trattnig (na snímku) raduje, ale zároveň upozorňuje, že nastal nejvyšší čas pro změny, které by zachránily budoucnost nejrychlejší kolektivní hry v zemi našich jižních sousedů. „Je super, že jsem postoupili zpátky mezi nejlepší, ale zase tolik se toho nezměnilo, protože stejná věc se nám povedla už v předešlých třech případech,“ hlásí univerzál schopný nastupovat v obraně i útoku v rozhovoru pro server laola1.at. „Teď považuji za důležité, abychom se příští rok udrželi,“ vyhlíží už turnaj elitní divize v roce 2013.

Matthias Trattnig se těší z úspěchu i z jiného důvodu. „Přece jen se tím trochu zvedne kredit naší ligy i hokeje v rámci rakouského sportovního prostředí,“ soudí, avšak jedním dechem přidává poněkud skeptický výhled do budoucnosti.

„V následujících deset patnácti letech příliš velké změny nenastanou,“ prorokuje. „Na druhou stranu si možná odpovědní lidé konečně uvědomí, že už je na čase přestat o všem jen mluvit a začít konat,“ přeje si dvaatřicetiletý hráč Salcburku.

Rodák ze Štýrského Hradce sice ze sebe chrlí poněkud kritická slova, ale zároveň jasně uvádí, co by mělo nastat, aby se Rakušané udrželi mezi nejlepšími národními týmy déle než jeden rok. „Pokud se okamžitě zaměříme na mládež a vložíme do ní víc prostředků i opravdového zápalu, výsledky budou vidět nejdřív za dobou, o které už jsem mluvil,“ hlásí.

„Potřebujeme víc stadionů. Jejich výstavbu by měl podpořit i stát, ale je nutné úsilí všech – svazu, klubů i trocha tlaku ze strany novinářů,“ pokračuje. „Chce to zkrátka přestat remcat a začít pracovat na zlepšení. A to platí i o nás hráčích,“ nevyjímá sebe a své parťáky z reprezentace.

Ti se před rokem bouřili proti řadě věcí, které se jim nelíbily. Jako první se ozval někdejší člen sestavy švédského Djurgaardenu, německého Kasselu či celku Syracuse Crunch v AHL. „Leccos se zlepšilo, trenéři i celý realizační tým se o nás letos starali opravdu dobře,“ vnímá Matthias Trattnig posun.

„Teď bychom se měli zaměřit na mládež. Právě do této oblasti by mělo směřovat nejvíc prostředků.,“ domnívá se. „Bylo by krásné, kdybychom se podobně jako Švýcarsko postupně proměnili i v hokejovou zemi. Máme úspěšnou ligu i dost lidí, kteří by na tom měli mít zájem,“ přibližuje.

Svěřenci Billa Gilligana úkol v podobě návratu mezi elitu i přes zakolísání s Japonskem, jemuž podlehli po nájezdech, a porážku se Slovinskem zvládli, ovšem neustálé postupy a sestupy značně zatěžují psychiku.

„Na druhou stranu je to lepší, než kdyby nám konfrontace s těmi nejlepšími chyběla úplně,“ upozorňuje Matthias Trattnig. „Nováčci v reprezentaci získávají v elitní divizi spoustu zkušeností, které mohou později zúročit,“ doplňuje ještě.

Jedna z opor Red Bulls, jejichž dres obléká od svého návratu ze zahraničí v létě 2005, se nechce fatálním způsobem vyjadřovat k vlastní reprezentační kariéře, přestože se blíží doba, kdy bude uvažovat o konci v národním týmu. „Každý rok si to chci v klidu promyslet,“ reaguje.

„Dokud budu mít dostatek motivace a trenéři budou o mé služby stát, rád kdykoliv přijedu,“ říká jasně. „Záleží taky na situaci v soukromém životě. Rozumím hráčům, kteří nechtějí osm týdnů po konci klubové sezony trénovat a další dva být na mistrovství světa až do druhé půlky května. Já osobně respektuji rozhodnutí kohokoliv z nich,“ uzavírá Matthias Trattnig.