Museli jsme jít štěstí naproti, zdůrazňuje útočník Komety Brno Radek Dlouhý

Dvanáct kol. Přesně tak dlouho museli brněnští hokejisté čekat na premiérové vítězství v extralize po třinácti letech. V předchozích zápasech předváděla Kometa až na zápas se Slavií žalostný hokej s ještě žalostnějšími výsledky. Hrozivé skóre osmnácti vstřelených branek proti devětačtyřiceti obdrženým hovoří za své. Jenomže v neděli vyjela do utkání s Libercem na led úplně jiná Kometa. Vítězná. „Je to úžasná úleva,“ oddechl si zhluboka autor jedné ze sedmi brněnských branek, útočník Radek Dlouhý.

Dvanáct kol jste čekali na vítězství. Proč to najednou proti Liberci šlo, navíc se vstřelenými sedmi brankami oproti pouhým dvěma obdrženým?
„Proč to vyšlo? Protože jsme si řekli, ž už tuhletu šílenou šňůru musíme utnout. Úkoly byly jasné – hrát ze zabezpečené obrany, jednoduše na branku, snažit se nahazovat na brankáře puky, prostě přesně to, co jsme pak i předváděli na ledě. Měli jsme navíc štěstí, že se k nám puky odrážely, dali jsme hodně gólů už do poloviny zápasu, to nás hodně zvedlo. Doufám, že v takových výkonech budeme pokračovat a zlomíme tu černou sérii i v dalších zápasech.“

Mužstvo dnes nastoupilo v úplně jiné sestavě, než jak jste hráli předchozí utkání, může být i tohle faktor, který ovlivnil váš výkon?
„Určitě. Deset, jedenáct kol se nedařilo, takže jsme nějaký takový impuls potřebovali. Podle mě si složení pětek perfektně sedlo, všechny čtyři odehrály super zápas. Bezesporu, tohle nám rozhodně pomohlo.“

Po první třetině jste vedli 2:0, neměli jste trochu obavy, aby nakonec zápas nedopadl jako ten na Slavii?
„Nějaké obavy tam určitě byly, ale v kabině jsme si jasně řekli, že musíme předvádět i nadále to, co jsme hráli v první třetině, že nesmíme polevit. Nepustit soupeře do nějakého tlaku, do jakékoli šance. To jsme na sto procent splnili, proto jsme zaslouženě vyhráli.“

Mrzet vás může jen to, že jste v poslední třetině dovolili Liberci dvakrát skórovat – Nedvěd a po něm Hunkes zkazili Trvajovi čisté konto.
„Hm, to trochu mrzí. Určitě jsme chtěli Trvku podržet a pomoct mu k té nule, bohužel nám to nevyšlo. Ale myslím, že důležité je to vítězství a tři body do tabulky, doufám, že jsme tu smůlu konečně prolomili a budeme takhle vyhrávat dál.“

V Mladé Boleslavi jste v pátek prohráli 1:6, teď najednou vítězství 7:2. Co bylo v utkání s Libercem jinak kromě složení jednotlivých pětek?
„Já nevím. Nepřipadá mi, že by bylo herně něco moc jinak. Teď se k nám trochu přiklonilo štěstí, ale hlavně – my jsme mu šli konečně naproti. Štěstí bylo, že jsme konečně dali góly i to, že se k nám odrážely puky. V Boleslavi jsme chtěli tohle všechno, ale prostě jsme dělali zbytečné chyby.“

Jak moc jiná je teď atmosféra v kabině?
„Hodně. Když deset zápasů nevyhrajete a pak přijde takovýhle zápas, ze všech hráčů spadne nervozita a psychická deka, kterou jsme na sobě měli. Je to úžasná úleva, ale nesmíme se tím nechat uspokojit a i dál hrát tak jako teď s Libercem.“

Jakub Šindel před vámi zmiňoval, že polovina hráčů už asi zapomněla vítězný pokřik…
„No, to bych se ani nedivil. Tak hlavně kluci, kteří nově přišli, ho asi ještě neznají, ale pokud budeme hrát pořád tak jako proti Liberci, naučí se ho hodně, hodně brzo.“

Po těch prohraných zápasech se říkalo, že je to hlavně o psychice, bude to teď už tedy lepší?
„Určitě. Všechno jsme to měli v hlavě… Když člověk jedenáctkrát pohraje, jenom se mu ta špatná psychika stupňuje. Potřebovali jsme strašně moc tenhle zápas, který jsme ubojovali. Znovu ale opakuju – jedno vítězství ještě nic neznamená, musíme dál pokračovat v takových výkonech, jako byl ten proti Liberci.“

Bylo pro tým složité nepřestat si věřit a jít vždy do dalšího zápasu s čistou hlavou?
„To víte, že se to v nás kumulovalo. Ale my si řekli, že do každého zápasu musíme jít naplno a vydat se štěstí naproti. Když člověk nebo tým nebojuje a štěstí naproti nejde, tak k němu nikdy samo nepřijde. To bychom taky mohli na výhru čekat dalších patnáct zápasů. Proti Liberci jsme předváděli poctivou hru, teď na to musíme navázat.“

V předchozích zápasech se vám moc nedařily přesilovky, dneska jste je už dokázali využít, trénovali jste to nějak?
„To sice ano, ale ono to pak už je spíš o tom, že když vedete po první třetině 2:0, začnete si víc věřit a padá vám do brány i to, co by normálně šlo mimo nebo co by brankář chytnul. To se pak hraje úplně jinak.“