Musel jsem nějak odčinit tu chybu v přesilovce, prohlásil nevesele Jaroslav Kasík

Na Mladou Boleslav nečekal lehký úkol. V rámci patnáctého kola hostila na svém ledě v ten moment ještě první tým tabulky. Ačkoliv je zatím extraliga opravdu hodně vyrovnaná, i tak Zlín přijížděl do města automobilů v roli favorita. Kdyby Středočechům někdo před zápasem řekl, že z něj vytěží bod, nejspíš by byli rádi. Po tomto vypjatém duelu, ale moc radostí nehýřili. Kdyby nebylo jejich hrůzostrašné přesilovky, možná by to všechno vypadalo úplně jinak. "Vůbec nechápu, jak se to mohlo stát," povzdychl si Jaroslav Kasík nad dvěma inkasovanými góly v jedné jediné přesilovce Boleslavi.

Bruslařský klub naskočil do zápasu plný energie a okamžitě tlačil soupeře do obranného pásma. Když navíc už v první minutě trefil puk přesně domácí Boháč, Metrostav Aréna byla vzrušením na nohou. Nedá se říct, že by Boleslav ze svého tempa nějakým zásadním způsobem vypadla, rozhodlo ale několik zásadních chyb. "Je to pochopitelně škoda, ale myslím, že nakonec asi můžeme být rádi i za ten jeden bod," odfoukl si po zápase šestadvacetiletý obránce.

Život se nepočítá na nějaké coby kdyby a hokej potom tím spíš ne. Jenže nejeden hráč Bruslařského klubu určitě pomyslel na to, jak by se asi zápas vyvíjel, kdyby nepřišla 33. minuta a s ním vyloučení zlínského Galvase. Protože: že se občas nějaký tým trefí ve vlastním oslabení? Ano, to se stává. Ale aby se někdo trefil dvakrát v jednom a tomtéž oslabení? To už je rarita. "V ten moment jsme si to hodně pokazili," povzdychl si Kasík.

Během vlastní přesilovky tak Středočeši ztratili až do té doby vyrovnané utkání, protože na branku Boháče odpovídal v páté minutě Galvas. Najednou byl ze stavu 1:1 stav 1:3 a taky očividně zdeptaná Mladá Boleslav. "Vůbec si to nedokážu vysvětlit, vážně nechápu, jak se nám něco takového mohlo stát," krčil rameny tvůrce první chyby, díky které se prosadil Čech. "Můžu k tomu říct snad jen to, že je to prostě sport, a že v něm se děje všechno."

"Asi jsme se soustředili až moc dopředu," pustil se do detailnější analýzy této těžko pochopitelné situace. "Chtěli jsme to všechno rozhodnout hned a teď, všechno honem, honem… Měli jsme si to víc podržet a zahrát víc takticky. Ne se jenom hrnout od útoku. Takže vážně díkybohu za ten jeden bod, protože od té přesilovky jsme vlastně pořád jen dotahovali," mračil se.

Jaroslav Kasík ale nakonec své pochybení, dá se říct, napravil. V 59. minutě totiž vyrovnával na 4:4. I když se jednalo spíš už o střelu z jakési nouze, prošla od Kasíkova stanoviště na modré čáře až za záda brankáře Sedláčka. "Spadlo to tam se štěstím, ale jsem za to rád. Aspoň díky tomu gólu máme ten jeden bod. Musel jsem nějak odčinit tu chybu při té osudné přesilovce," dodal nikterak veselým tónem.

Kdybyste se po zápase zeptali kteréhokoli fanouška Mladé Boleslavi na rozhodčí, asi by vám neřekl nic moc pěkného. Možná byste se ani ptát nemuseli, stačilo se rozhlédnout po ledové ploše, která byla zasypaná odpadky nejrůznějšího druhu. "Určitě se moc často nevidí, aby tým hrál v prodloužení hned dvakrát v oslabení," okomentoval Kasík asi tu nejvíc ošemetnou situaci, která nakonec stála Středočechy možné vítězství.

A o co vlastně šlo? Ani ne po půlminutě prodloužení byl vyloučen Pabiška, sotva se ale vrátil na led, vystřídal ho na trestné lavici právě smolař Kasík, kterému se při čištění prostoru před Schwarzem zachytil puk někde ve výstroji. A boleslavského obránce nenapadlo nic lepšího, než vzít puk a rukou ho vyhodit. "Jednou se nám to podařilo ubránit, no a podruhé… To sami víte, jak to dopadlo. Ale je to sport, musíme to brát tak, jak to je," uzavřel nevesele.

Pro Mladou Boleslav ale rozhodně hovoří fakt, že se ani po oné osudové přesilovce nesesypala. Spíš právě naopak. "My můžeme být hlavně rádi za to, že se nám tak povedl začátek sezóny," zmínil se obránce o psychice týmu. "Že jsme dokázali porazit i týmy, které jsou v tabulce většinou výš. Dokázali jsme si, že máme na kohokoliv a z toho bychom měli těžit," prohlásil na závěr.