Moje branky? To byla smetánka, směje se hodonínský Vladimír Kýhos

Hokejový rod Kýhosů se přestěhoval na Moravu a zakotvil v brněnské Kometě. Zatím nejmladší pokračovatel rodinné tradice sedí momentálně na dvou židlích. Kromě startů za Kometu vypomáhá i týmu Hodonína. V nedělním zápase proti Vsetínu byl náležitě vidět. Díky jemu dokázali domácí dvakrát vyrovnat jednogólový náskok hostí, kteří předvedli proti lídrovi tabulky nečekaně dobrý výkon. Téměř zcela zaplněná hala viděla kromě sedmi branek i dva tresty do konce utkání a 13 neproměnených samostatných nájezdů.

Vladimíre, ještě proměněná penalta a byl by to váš zápas…
„No, ta penalta mi nevyšla. Udělal jsem to dobře, myslím si, že mi na to golman skočil, šel na druhou stranu. Ale nakonec jsem ho trefil do betonu.“

Zdálo se mi, že jste si byl jistý a ten konec trochu podcenil?
„Já to dělám všechno rychle. Kdybych chvilku počkal, tak mi brankář odjel a dal jsem to do prázdné…“

Měl jsem pocit, že v nájezdech už toho nešlo s kotoučem moc vymýšlet?
„To ne, led byl dobře upravený. Já jsem udělal přesně to, co jsem chtěl, ale nevyšlo to.“

Vaše branky byly jako přes kopírák. Bylo to nacvičené, nebo to vyplynulo ze situace?
„První, to mi Hoza krásně přihrál, jenom jsem nastavil hokejku. To je smetánka. Druhá taky, tam jsem to prorval. Bouchnul jsem do toho a spadlo to tam.“

Čekali jste, že vás Vsetín tak potrápí?
„Rozdíl v tabulce tam je, ale neřekl bych, že jsme k zápasu podle toho přistoupili, že bysme je podcenili. Věděli jsme, že budou hrát agresivně, že na ná budou čekat. První třetinu ale ovládli, na rozdíl od nás výborně bruslili. Hráli jsme na čtyři pětky, nemohli jsme se dostat do tempa. Ve druhé jsme dostali první trest do konce, trenér to stáhl na tři lajny a pak už to šlo. Hosté byli nebezpeční už jenom v přesilovkách, jinak si šance nevypracovali.“

Přetahujete se o první místo s Valašským Meziříčím. Kdo ještě patří mezi největší soupeře?
„My jsme ztratili body s mužstvy, které jsou dole. S těmi nahoře jsme vyhráli. V Opavě jsme vyhráli 2:0, doma přestřelku s Valašským Meziříčím 6:5. Ztratili jsme body vlastní nekoncentrovaností se slabšími týmy. Mysleli jsme si, že to bude lehčí. Oni se na nás vyhecují, chtějí porazit prvního. No a hrají chytře; nechodí do nás, nehrají moc hokej. Snaží se bourat hru, spoléhat na brejky a občas jim to vyjde.“

V play off můžete myslet znovu hodně vysoko?
„To je ještě hodně daleko. Do play off se ještě budou měnit hráči, přichází kluci z 1.ligy. Myslím, že máme dobrý tým a že se můžeme dostat daleko.“

To ano. Jeden útok z Komety, jeden z navrátilců z ciziny no a ještě domácí…
„Přesně tak. Jsou to dříči. Když to trenér stáhl na tři lajny, šel jsem k Michalům Rapantovi a Hozovi. Oni dřou, bojují, makají. Hrálo se mi s nimi perfektně, dal jsem dva góly…“

Věřili jste si, že v nájezdech vyhrajete?
„Ano, ale chtěli jsme vyhrát už v prodloužení. Bylo to opatrné, dávali jsme pozor, aby nám neujeli. Tak máte ještě minimálně tři šance v penaltách.“

Je to pro vás dneska zisk, nebo ztráta bodu?
„Já si myslím, že jsme dva body získali. Asi tak – pro ty, co to viděli, je to zisk. Dostali jsme dva tresty do konce utkání, druhou třetinu jsme hráli snad 12 minut ve čtyřech, třikrát jsme prohrávali… Ale když jsme vyrovnali na 3:3, měli jsme šance rozhodnout ještě v normální hrací době.“

Druhá liga se píská přece jen trochu jinak, než první, ale co řekne hráč, když je vyloučen za zákrok, který by jinde prošel?
„Hraju za Kometu, takže to můžu porovnávat. Michal Rapant dostal trest do konce utkání za bodnutí koncem hole. On chtěl jenom protihráče přitáhnout. Tak, jak se to dělá normálně.“

Kometa má hodně hráčů rozpůjčovaných po okolí. Jak je to s vámi?
„Já jsem v Hodoníně na hostování z Litvínova. Na severu se mi zavřely dveře. Vloni jsem hrál 1.ligu za Kadaň a ta je spojená s Chomutovem. Táta odtamtud musel před play off odejít a mně řekli, že už se mnou nepočítají. Táta mě vytáhl na Moravu. Zkoušel jsem to v Třebíči; v prvním utkání jsem nastřílel hattrick, ale řekli mi, že mě nechtějí, že preferují domácí hráče. Asi jsem pro ně byl moc drahý, ale jinak mi Litvínov nedělá vůbec žádné problémy, jsou vstřícní. Nakonec jsem skončil tady v Hodoníně a mám střídavé starty od Komety. Teď se v Brně zranilo pár hráčů – Ivan Padělek, Petr Polodna, Franta Bakrlík, tak si nás táta vytáhl zase zpátky. Podařilo se mi udělat asi šest bodů v osmi zápasech a zatím hraju stabilně. Ve středu bych měl nastoupit zase za Kometu.“

Stíháte to?
„No, třeba naposledy jsem si moc nezahrál. Byly tam samé přesilovky a oslabení a tam nastupují dvě speciální formace. Takže jsem se cítil v pohodě?

Je pro vás lepší hrát třeba v Třebíči spodek první ligy, nebo tady v Hodoníně špici ligy druhé?
„Je to o zkušenostech. Když budete stabilně hrát třeba i spodek 1.ligy, to znamená přesilovky i oslabení, je to samozřejmě lepší. Vyhrajete se. Ve 2.lize hrají buď matadoři, nebo junioři. V 1.lize je to jiný hokej, techničtější, všechno musíte dělat rychleji. Ale jak říkám – než hrát nepravidelně nahoře, to je lepší zahrát si pořádně 2.ligu.“