Místo rozbruslení šlapání na kole, večer do arény autem. Náhradníci mají v den zápasu jiný režim

(MINSK, od našeho zpravodaje) Když má národní tým na mistrovství světa volný den, dělají všechno s ostatními. Ale pokud se večer chystá utkání, je program českých náhradníků v lecčem jiný. Při nedělním rozbruslení to bylo patrné na první pohled. Zatímco po ledě kroužila sestava pro duel se Švédy, hokejisty mimo oficiální soupisku byste mezi mantinely hledali marně. "Domluvili jsme se s trenérem Růžičkou, že půjdeme šlapat na kolo. Při tréninku bychom akorát seděli na střídačce a vystydli," říká Michal Vondrka.

Národní tým má v den utkání přípravu zkrácenou, hokejisté se potřebují jednak dostat do tempa, s větším počtem hráčů jednak není prostor ke konkrétním cvičením. "Kluci, co budou hrát, si chtěli nacvičit určité herní varianty. Na led bychom se moc nedostali," dodává útočník, který letošní sezonu strávil ve Slovanu Bratislava.

Vondrka musí přijmout úděl hráče, který čeká na šanci. "Jsme trpěliví, musíme doufat, že to přijde. Každopádně je potřeba, abychom byli připraveni. Kdyby se pak trenér rozhodl, abychom nebyli na ledě vyplesklí," potvrzuje. Ve stejné pozici jsou také další útočníci Martin Růžička, Lukáš Kašpar a Milan Gulaš - shodou okolností všechno zkušení bojovníci.

Jenže situace se vyvinula tak, že většina z nich bude mít smůlu. A možná všichni, pokud trenér Růžička zvolí doplnění týmu o dalšího obránce a pak o útočníka, jenž vypadne v sérii druhého kola Stanley Cupu mezi Bostonem a Montrealem. Národní tým by v tom případě mohl získat služby Davida Krejčího nebo Tomáš Plekance - samozřejmě za předpokladu, že dotyčný následně projde zdravotní prohlídkou a bude mít zájem.

Odlišný denní rozvrh náhradníků se promítá i v přesunech do arény. Mužstvo odjíždí z hotelu Renaissance tak, aby v hale bylo zhruba dvě hodinky před úvodním vhazováním. Cesta autobusem s policejním doprovodem trvá zhruba 25 minut, ovšem Vondrka a spol zůstanou v hotelu déle a na zápas vyrážejí autem od organizačního výboru. "Jenže před utkáním se Slováky dorazil řidič pozdě, v hale jsme byli, když běžela desátá nebo dvanáctá minuta. Takže jsme neviděli první gól," povídá Vondrka.

Ačkoli se organizátoři turnaje snaží, aby všechno klapalo jako na drátkách, pár komplikací reprezentanti našli. Třeba právě v hotelu, který byl slavnostně otevřen krátce před světovým šampionátem. A má občas nějaké mouchy. "Například nám nešly karty od pokojů. Šli jsme to tedy reklamovat. Které světýlko tam svítí? ptali se. Řekli jsme, že oranžové. Aha, tak to jsou baterky, dozveděli jsme se. Když to bylo druhý den stejné, člověk se musel obrnit. Tohle je klasické Rusko," připomíná.

Případné problémy se řeší v různých intervalech. A občas naskakují další. "Zrovna nám odešla televize. Nefunguje, nevím proč. Ale já to celkem chápu. Hotel je úplně nový, potřebují určité věci dodělat," připomene. Reprezentanti jsou v Minsku za hokejem, snaží se udělat maximum, aby pomohli k dobrým výsledkům. A ostatní tolik neřeší.

Jak ale upozorňuje Michal Vondrka, úplně optimální nejsou ani podmínky pro trénink. V aréně Čižovka je k dispozici druhá ledová plocha, jenže když se za den hrají tři zápasy a dalších šest mužstev potřebuje trénovat, je pak prostor k přípravě striktně omezen. "Když skončíme, nejde si udělat žádné svoje věci, na které jsme třeba zvyklí z klubu. Zahouká siréna, otevře se mantinel a na led vjede rolba. I tohle ale k turnaji patří," popisuje závěrem.