Miroslav Kopřiva: Po naší brance jsme přestali bránit a jen čekali, kdy nám to tam nasypou

Kladenská tvrz po čtyřech vítězných zápasech padla, Buldoci nestačili na třinecké Oceláře. Ujmuli se sice vedení, ale pak přenechali iniciativu hostům a bylo jen otázkou času, kdy toho třinečtí využijí. Gólman Miroslav Kopřiva dělal v bráně, co mohl, likvidoval jeden brejk Třince za druhým, ale dvěma dorážkám už zabránit nedokázal. A jelikož bylo Kladno dnes dopředu prachbídné, na tříbodový zisk to hostům stačilo.

Jak lze dnešní utkání zhodnotit?
„Je to trochu rozpačité, v první třetině jsme hráli výborně, jen jsme nedali gól. Pak asi prvních sedm minut ve druhé části. V té době jsme dali branku a ještě nějaké šance po ní následovaly. Pak se ale naše hra rapidně změnila, přestali jsme hrát dozadu a za nějakých třináct minut měl soupeř snad pět nebo šest brejků. Bylo to jen o čekání, kdy nám to tam nasypou. Dali z toho dva góly a ve třetí třetině už jsme to nedokázali otočit.“

Byla to z kladenské strany opravdu hluchá pasáž, zakřičel jste si třeba občas na hráče?
„To je těžké, to vyplyne vždycky ze situace, kdy útočníci musí pomoci obráncům. Dnes se to od poloviny utkání vůbec nedělo, Třinec čekal na brejky a přečísloval nás. Tím si vytvořil o hodně více šancí než my.“

Těch nájezdů na Vás bylo opravdu hodně, zachytal jste si asi požehnaně?
„Jsem rád, že mi to tam nenapadalo v první třetině jako na Spartě. I když v první části Třinec tolik šancí neměl.“

Při druhé brance Třince jste protestoval, nakonec ji rozhodčí potvrdili až pomocí videa. O co přesně šlo?
„Peterek objel branku, dával mi to pukem do příložníku. Pak se to odrazilo a dojíždějící hráč, jak byl puk ve výšce, tak mě píchnul hokejkou do masky. Rozhodčí to pak na videu asi viděl jinak, a je taky otázka, jestli se na videu vůbec zaobírali touto situací. Jestli jen nezkoumali, jestli nebyl gól kopnutý bruslí, nebo nepředcházel faul. Ale je třeba to respektovat.“

Po druhé brance jste jedno střídání strávil na střídačce, proč?
„To je kvůli pravidlu, kdy mimo komerční přestávku nemůžu přejet modrou čáru. A já při tom videu přejel až na druhou polovinu.“

Jede teď na dva zápasy ven, Litvínov se začíná rozjíždět, Karlovy Vary už také začaly vyhrávat. To při současné bídě venku asi nepřináší radostné vyhlídky?
„My už také venku musíme něco vyhrát, protože ty naše výsledky jsou kolikrát rozdílem dvou tříd. Já věřím, že teď máme příležitost se v některém z těch dvou zápasů chytit.“

Tyto dotazy dostáváte poslední dobou asi téměř neustále, přesto znovu: Co je potřeba do venkovních utkání změnit?
„Ono je to těžké, vždycky někam přijedeme, tam dostaneme dardu a pak se domů vracíme se jako zpráskaní psi. Před zápasem bývá pohoda, vše je jako obvykle, ale pak nechytneme začátek utkání a už se to s námi veze. Ale já pevně věřím, že v Litvínově se chytneme.“