Miloš Holaň: Někteří klíčoví hráči mě ve čtvrtfinále zklamali

Znovu po roce se český národní tým na mistrovství světa neprodral přes klíčový duel, který rozhoduje o úspěšných a neúspěšných. Ve čtvrtfinále ztroskotali svěřenci Vladimíra Růžičky staršího na Švédsku. Hokejisté Tre Kronor tak družinu z české kotliny vyřadili v prvním duelu play off podruhé v řadě, v bojích o medaile bude červenomodrobílá zástava scházet potřetí za sebou. Zápas pozorně sledoval i Miloš Holaň, který jej stručně zhodnotil velmi lakonicky. „Neměli jsme ten správný den. Skoro to vypadá, že začínáme mít ze Švédů ve čtvrtfinále komplex,“ pronesl někdejší vynikající obránce.

„Všem je jasné, že se hrálo o všechno, rozhodovalo se o bytí a nebytí. Mohu posuzovat jen tento zápas, protože ty předcházející jsem kvůli inspekční cestě v zámoří neviděl. Co k utkání říci? Napadá mě jediné. Švédové vyhráli zaslouženě.

Nevím, jestli našemu mužstvu neprospěla ta skoro třídenní pauza. Částečně výkon ovlivnit mohla, ale spíše hráčům uškodilo, že se kvůli přesilovkám, oslabením a hře čtyři na čtyři nemohli všichni dostat do tempa.

Pokud máte k dispozici čtrnáct útočníků a ti kvůli kouskování hry nenaskočí tolik na led, trvá jim, než se do zápasu dostanou. Není to o tom, že by jim chyběla kondice. Prostě v těch zmíněných situacích se střídají jen někteří vybraní.

I díky tomu byli Švédové dvě třetiny lepší. Zbytečnými fauly ve středním a útočném pásmu se český tým oslaboval, což ho stálo hodně sil, přestože vstřelil na takovéhle akci nevídaný gól ve třech proti pěti.

Vyloučení se osudově podepsala na výsledku, protože Švédové sehráli přesilovky výtečně. Dávali si to z první, často a nebezpečně stříleli. Naproti tomu naše přesilovky vypadaly hodně špatně.

Minimálně jsme využívali obránce, honili puk kolem branky. Bylo to statické a bez střelby. Trenéři míchali složení speciálních formací, což částečný efekt přineslo. Se dvěma beky na modré čáře se naše hra v početní výhodě zlepšila, ale stejně to nestačilo.

Ve třetím dějství zasáhli trenéři i do složení jednotlivých útoků, což se projevilo pozitivně. Hráči do toho šlápli, hra se zvedla. Jinak nás ale Švédové bohužel předčili i ve hře pět na pět. Byli silnější na puku, který si dokázali podržet, a lépe bruslili.

Musím konstatovat, že někteří klíčoví hráči mě ve čtvrtfinále zklamali. Jmenovat je ale samozřejmě nebudu. Mluvilo se o tom, že Švédové se hodně zaměří na Jaromíra Jágra. Nemyslím si, že by na něj hráli osobně, i když na led proti němu chodili stejní obránci.

Jakmile se dostal k puku, pohyb Švédů směrem k němu se zvýšil. Nicméně hráči Tre Kronor si propracovanou defenzivou pohlídali celé naše mužstvo. Před zápasem se často řešila otázka brankářů. Mnozí poukazovali, že Jakub Štěpánek je hodně mladý.

Těžko říct, jestli se mu dají ty přesilovkové góly soupeře vyčítat. V prvním případě šlo o klasický „teploměr“, ve druhém při dorážce trochu zaspali obránci. Myslím, že předvedl vynikající výkon a několikrát tým podržel.

Zejména v závěru za stavu 1:2 z našeho pohledu, kdy parádně chytil tutovku Weinhandla. Minutu před koncem jsem možná očekával hru bez brankáře, ale ta je často o náhodě. Navíc to hodnotím jako člověk od televize, který není vtažený do zápasu a nepracují mu emoce.“