Milan Hejduk zmlknul i na ledě, nezdary v koncovce se trápí

Před deseti lety přišel Milan Hejduk (na snímku) do Denveru sice jako vítěz olympijského turnaje v Naganu, ale jinak to byl vyjukaný zajíc. I když v premiérové sezóně za mořem získal čtyřicet osm bodů, tíha odpovědnosti za výsledky mužstva ležela na bedrech jiných – Petera Forsberga, Joe Sakice, Claudea Lemieuxe či Adama Footea.

Po ústeckém rodákovi nikdo nechtěl, aby jeho hlas zněl kabinou Lavin, aby poskytoval sáhodlouhé komentáře novinářům. Zvláště, když jeho znalosti angličtiny nebyly na úrovni, která by zaručovala přesné pochopení všech otázek a správnou formulaci odpovědí. Však se kvůli svým jazykovým "schopnostem" dostal také do konfliktu se spoluhráčem Ericem Lacroixem, synem tehdejšího generálního manažera týmu.

Hejduk přestál krizové první měsíce po svém. Raději se zaměřil na vlastní výkony. Nominaci na nejlepšího nováčka sezóny sice neproměnil, Calder Trophy získal jeho spoluhráč Chris Drury, ale v klubové tabulce produktivity mu patřilo šesté místo. Tehdy ještě v jeho statistikách výrazně převažovaly nahrávky nad vstřelenými brankami.

Spousta hektolitrů vody protekla od té doby korytem řeky Colorado a v notýsku pardubického odchovance se začala více plnit gólová okénka. Za nejpřesvědčivější důkaz může sloužit Maurice Richard Trophy určená nejlepšímu zakončovateli sezóny z roku 2003. Bilance branek a asistencí se pomalu srovnává, v jednom se ale Hejduk nezměnil.

Před očima diváků je nepřehlédnutelný, ale v útrobách stadiónů se mění v tichošlápka. "Snažím se jít příkladem na ledě. Na mluvení tady máme kluky jako Lappy (Ian Laperriere) a Bruno (Andrew Brunette). Já se snažím odvádět svoji práci na ledě," přiznává.

Zranění Joe Sakica a Ryana Smytha navalila na bedra českého olympionika řádnou váhu zodpovědnosti a když se na marodku ohlásil ještě jeho stálý parťák z útoku Paul Stastny, musel si Hejduk připadat jak pod sněžným příkrovem, jenž je přízviskem klubu z Denveru. Bohužel chybí statný bernardýn, který by ho z laviny průměrnosti vyhrabal. Na přelomu prosince a ledna se Hejduk v osmi zápasech vůbec nezapsal do statistik a v dalších střádal jen po bodu.

V tomto týdnu znovu vyšel naprázdno. "Prožívám těžké časy. Snažíte se na to nemyslet, ale někde v podvědomí to nesete. Děláte práci, za kterou jste dost slušně placení, takže když se vám nedaří, necítíte se dobře," přiznal Hejduk pár týdnů před třicátými druhými narozeninami listu Denver Post.

S reportérem z novin stál před velkým plakátem, který ho zobrazoval se Stanley Cupem nad hlavou. O to větší měl důvod srovnávat minulé úspěchy se současným postavením týmu, který tvrdě bojuje o udržení v postupových vodách Západní konference.

"Jak ten čas rychle letí, a s ním i celá kariéra. Pomalu se blíží ke konci a nikdo neví, co bude potom. Snažím se nemyslet na minulost, ale je to těžké. Chcete hrát co nejlépe a někdy to prostě nejde. Ale potom se podíváte na sebe s pohárem, vzpomenete si na dvě zdravé děti doma a pomyslíte si, že celkový obrázek je dobrý."

"Ale teď nejsem zrovna v nejlepší náladě. Patrick Roy mi ještě v době, kdy jsem byl zelenáč, říkal, ať jsem v pohodě, že hokej se přes noc nedá zapomenout. Snažím se na to v těžkých časech myslet, ale není to snadné," nechává nahlédnout do svého nitra držitel Stanleyova poháru z roku 2001.

Hejduk byl na cestě za prvenstvím se šestnácti asistencemi nejlepším nahrávačem vyřazovacích bojů, z jeho pasů nejvíce těžil Joe Sakic. "Nikdy nevypustil střídání. Je neuvěřitelně šikovný a chytrý," hodnotí spoluhráče nemocný kapitán Avalanche. "Zrovna teď ho puk neposlouchá, stejně jako většinu kluků v týmu, ale myslím, že je schopný to protrhnout. Moc rád s ním hraju, protože dokáže vždycky předvídat, jak se situace vyvine."

Bývalého kolegu chválil i nepřehlédnutelný malý muž Theoren Fleury, i když se s ním Coloradu potkal jen kratičce. "Byl to jeden z nejchytřejších hokejistů, se kterým jsem kdy nastupoval. Nehrál jsem s ním dlouho, ale byl skvělý. Byla to jeho nováčkovská sezóna, ale už tehdy jsem poznal, že je to hráč pro NHL," říká muž, který v nejslavnější soutěži světa zdolal tisícovku jak v počtu startů, tak v kanadském bodování a součtu trestných minut.