(STOCKHOLM, od našeho zpravodaje) V národním týmu už sehrál přes dvacet utkání, ale dosud nikdy se nedostal na velký turnaj typu mistrovství světa. Milan Gulaš o sobě dal vědět v barvách českých Budějovic,Kladna či Plzně, velký vzestup prodělal během letošní sezony. Začal ji v ruském Magnitogorsku a dokončil ve švédském Färjestadu. "Nezačalo to úplně optimálně, v Metallurgu jsem moc nehrál. Ale po odchodu do Švédska to bylo super. S Färjestadem jsme hráli finále European Trophy i domácího play off, byl jsem tam moc spokojený," konstatuje.
Výtečný bruslař a bojovník konečně našel ideální destinaci. A Färjestad kvalitní posilu, však také vedení švédského klubu Gulaše rychle podepsalo na další dva roky. Dravý Jihočech je nyní v přípravě národního týmu a po odmlce se může připomenout českým hokejovým fanouškům. "Do reprezentace jsem se moc těšil. Od kempu před loňským šampionátem jsem se do ní nepodíval, teď mám velkou radost, že zase obléknu nejcennější dres. A že si také prodloužím sezonu," připomíná.
K elitnímu výběru se připojil v úterý, trošku stranou hlavního zájmu, který vyvolali především Jaromír Jágr a Jiří Hudler. Ale Gulaš má co nabídnout, ve Švédsku si vedl znamenitě. "Fantazie, prožil jsem tady skvělou druhou část sezony, nemohu říci vůbec nic špatného. Už teď se těším, až zase znovu všechno začne," vykládá. Je trochu pikantní, že někdejší českobudějovický útočník záhy po skončení klubových povinností vyrazil znovu směr Skandinávie.
Tyhle končiny jsou Gulašovi zřejmě souzené, právě ve Švédsku si může vybojovat letenku na mistrovství světa. Jednou byl už blízko, v roce 2010 odjížděl z německého Mannheimu ve skupince posledních hráčů, kteří se nevešli na soupisku pozdějších zlatých medailistů. "Ale já na to vzpomínám rád, vůbec ne ve zlém," hlásí. Tehdy získal velké zkušenosti. "Jasně, přesně tak. Je to takové klišé, říká to každý - ale od té doby nemám strach hrát proti velkým hokejistům. Po tom všem jsem si začal víc věřit."
Teď jsou čtyři roky pryč a Milan už není žádným hokejovým zelenáčem. Tak trochu vstoupil do stejné řeky, v národním mužstvu totiž kupodivu dost věcí připomíná dění před šampionátem 2010. Na střídačce znovu stojí Vladimír Růžička s Ondřejem Weissmannem, v kabině sedí Jaromír Jágr, Tomáš Rolinek. Opět proběhlo dost omluvenek hráčů z NHL. Ovšem na kmenového hráče Färjestadu s historickou paralelou nechoďte! "Na šampionát teď nemyslím, ani na to, jaké mám šance. Beru to zápas od zápasu. Budu se snažit hrát svoji hru, tedy agresivní a tvrdou. Pak uvidíme, zda to vyjde," říká.
Před čtyřmi lety se snažil o totéž, ale byl ryzím nováčkem. V reprezentaci se Gulaš objevil společně s klubovým parťákem Květoněm, start na MS by byl v jeho případě velkým překvapením. Letos určitě ne, ovšem Milan ví, že nemá nic jistého. "Pokud to vyjde, bude to fantazie. Ale já si to chci hlavně užít, protože reprezentace je za odměnu. Jsem fakt moc rád, že jsem tu šanci dostal," opakuje.
Když vypráví, je na něm vidět veliké odhodlání. Kdo ví, trenér Růžička možná v hlavě nosí myšlenku na to, že by mohl oprášit někdejší plzeňskou spolupráci s Janem Kovářem, jsou tu i jiné varianty. Gulaš v národním týmu dosud nedostal nikterak velký prostor, i zde je třeba hledat odpověď na skutečnost, že během 23 utkání nestihl jediný reprezentační gól. "Doufám, že to čekání teď protrhnu. Stoprocentně bych si to přál," reaguje. "A kdyby se to povedlo hned se Švédy, bylo by to úplně perfektní!"
V zemi na severu Evropy už pobývá nějaký ten měsíc, zvykl si a zdomácněl. "Ve Stockholmu mám pár známých, doufám, že na ledě bude klubový spoluhráč Magnus Nygrén. Je to dobrý chlap a výborný bek, musíme si na něj dát pozor. Má střelu, jako když kopne kůň! Když jsme byli na Utkání hvězd AHL, Magnusovi naměřili 106.9 kilometrů za hodinu. Skoro jako Chárovi," připomíná. Utkání s Tre Kronor bude podle Gulaše podobné jako ta předchozí. "Čekám rychlý zápas, hodně o bruslení. Budeme hrát tak, co řekne Vláďa Růžička. Důležitá je samozřejmě také defenziva," doplňuje závěrem.
© Copyright 1998 - 2014 BPA a.s., Všechna práva vyhrazena. ISSN 1214-5718