Mila se chytla, na olympiádě chutnala i Jágrovi, říká Zdeněk Šmíd. Přípravu na MS začal před měsícem

Dnes s národním týmem vyrazil na své čtvrté mistrovství světa. Zdeněk Šmíd dělá u reprezentace kustoda, hospodáře i maséra. Má na starost svaly hráčů, výstroj i jejich dobrou náladu. S kolegou Petrem Ondráčkem začínali na Slovensku 2011, už předtím vyháněli únavu z těl juniorů do 20 let. Letošní sezona je pro ně zatím maximální, po olympijských hrách v Soči jede národní tým na další velký turnaj. Tentokrát na šampionát do Minsku. "Připravovali jsme se na něj měsíc, příprava začala už 1. dubna," hlásí chlapík původem z Plzně.

Jako svazový hospodář má Šmíd na starost veškeré vybavení. "Je toho spousta. Nedělám si sice žádný seznam, všechno si ukládám do hlavy. Ale nikdo nejsme neomylný. Pokud bychom náhodu něco zapomněli, není problém věc dokoupit v dějišti turnaje. Případně si vypomůžeme s kolegy z jiných zemí. Funguje mezinárodní družba, třeba kluci z Finska jsou perfektní. Jednou zachráníme my je, jindy naopak oni vyjdou vstříc nám," připomíná.

Šmíd má u národního týmu sehrané parťáky. "Petr Ondráček byl s Kometou Brno ve finále play off, pak se hned připojil," povídá. Dlouholetý kamarád hned naznačuje, že bez něj Šmíd nemohl být. "Jak jsem přijel, Zdenda spinká jako miminko," směje se. Ti dva jsou neustále ve střehu, připraveni udělat pro hráče první poslední. Hýří dobrou náladou a vtípky, stejně tak třetí člen podpůrného týmu Jaroslav Kugler - jinak masér extraligové Plzně.

Když se elitní výběr chystá na mistrovství světa, je to velká stěhovací akce. "Ani nespočítám, kolik kilogramů tohle všechno má," ukazuje Šmíd na velké bedny, přepravky a další bagáž s výstrojí. "Letíme speciálem, takže nemusíme každé zavazadlo pečlivě vážit. Ale snažíme se, aby to nebylo extrémní. Za ty roky už máme váhu i množství docela v oku," pochvaluje si. Směr Minsk dnes vyrazili nejen čeští reprezentanti, ale také jejich výstroj, vybavení pro trénink na ledě i na suchu. Dresy, nože, spousta dalších věcí. "Bereme s sebou svoji brusku a nýtovačku, sušáky na rukavice. Samozřejmě také kávu, čaj, iontové nápoje, izolačky, pásky, sáčky, emulze, šampóny, holení.... Je toho fakt mraky," potvrdí.

Součástí správné výzbroje masérů jsou také sladkosti, letos má Zdeněk Šmíd po ruce jednu specialitku. "Na olympiádu jsme poprvé vezli sušenky Mila a klukům moc chutnaly. Jednoznačně se chytly, Jarda Jágr nám říkal: kluci, to jste mi udělali radost. Bylo jasné, že Mila nebude chybět ani v Minsku. Hráči ji mají rádi, nejčastěji si ji dávají před zápasy nebo tréninky ke kávě. Já také, jedl jsem ji už jako malý kluk. Tahle sušenka bude naším talismanem, snad pomůže v Minsku k úspěchu," dodává.

Součástí vybavení je samozřejmě také muzika do kabiny. Když přípravu zahájil Tomáš Rolinek, lehce si postěžoval, že v české šatně slyší málo našich písniček. "Teď už je to lepší. Přišli starší kluci, takže se pouští Kája Gott, Vondráčková, Zagorová, ale i Petr Spálený nebo třeba Kabáti," povídá Šmíd. Českou muziku mají rádi také trenéři. "Jarda Špaček nám tam občas dá něco pěkného," zmíní.

Zdeněk s kolegy potvrzují, že v národním týmu panuje výborná atmosféra. "Jsou tady vynikající kluci, musím říci, že perfektní je i Jarda Jágr. Petr Ondráček mu pořád běhá s bruslemi k brusce, chudák z toho nespí. Né, to je legrace. Jarda je úžasný, kdykoli potřebuje, volá moje jméno. Dokonce mi navrhl, že by mě vzal do New Jersey. Ale musel jsem se omluvit, mám totiž platnou smlouvu na hokejovém svazu," směje se.

Letošní mistrovství světa hostí poprvé v historii Bělorusko, konkrétně hlavní město Minsk. Většina výprav míří trošku do neznáma, nikoli však Zdeněk Šmíd. "Sice jsem tam také nebyl, ale představu mám. S veterány hrál v Minsku Josef Řezníček, měli stejnou kabinu, jaká teď čeká na nás. Bude prostorná, pro naše potřeby dostatečná. Co vím, ani bychom se neměli během základní části stěhovat, maximálně bude trénink v menší hale. Ale hlavní šatna nám zůstane. Snad to tedy bude v pohodě," uzavírá.