Michal Sup se bude věnovat rodinné firmě, u hokeje by rád zůstal prostřednictvím syna

Hned v úvodu nedávno skončeného ročníku O₂ extraligy překonal hranici devíti set odehraných utkání mezi tuzemskou elitou, krátce po změně letopočtu pak vstoupil do Klubu hokejových střelců deníku Sport. Útočník Michal Sup pomohl Mladé Boleslavi k záchraně v nejvyšší soutěži, další extraligové starty ani góly už ovšem nepřidá. V šestatřiceti letech se totiž někdejší reprezentant rozhodl pro ukončení aktivní hráčské kariéry. „Přemýšlel jsem o všem delší dobu, protože s přibývajícím věkem si člověk uvědomuje, že se konec blíží. Definitivní verdikt však padl až po skončení sezony, tedy po udržení extraligy v Mladé Boleslavi,“ prohlašuje.

Co konkrétně jej k tomu kroku vedlo, však účastník mistrovství světa v letech 2003 a 2004 neprozrazuje. „Probral jsem to ze všech stran, roli hrálo víc věcí,“ reaguje Michal Sup. „Důvody si ale nechám pro sebe,“ doplňuje bez váhání.

K pokračování bohaté kariéry jej nezlákala ani možnost dosáhnout na metu tisíce odehraných zápasů v domácí nejvyšší soutěži. „Nemělo by smysl držet se v týmu za každou cenu jen kvůli té tisícovce, na rekordy jsem nikdy moc nedbal,“ přibližuje.

„Přece nejde jen o čárku v kolonce startů, když bych neměl ze hry radost a dobrý pocit,“ připojuje následně. Čtyřciferný počet extraligových zápasů tedy Michal Sup u svého jména mít nebude, naopak mezi členy Klubu hokejových střelců deníku Sport jej příznivci hokeje najdou bez problémů.

Přestože v uplynulé sezoně O₂ extraligy mu stačilo vstřelil jen čtyři góly, mezi uznávané kanonýry s více než dvěma sty padesáti přesnými zásahy v národním týmu a domácí nejvyšší soutěži se zařadil až v polovině ledna tohoto roku. „Cením si toho, ale góly jsem si nikdy nehlídal,“ líčí.

„Na prvním místě pro mě bylo vždy vítězství a úspěch týmu. Dokonce ani teď jsem si nijak nepřipouštěl, že mi chybí pár tref. Kdyby si ze mě lidé nedělali srandu, že čekám už docela dlouho, vůbec bych si to neuvědomoval,“ dodává.

V paměti mi nejvíc zůstanou mistrovské tituly a účast na světovém šampionátu

Mezi dospělými působil Michal Sup pouze ve čtyřech klubech. Ze Sparty si na ročník 1991/1992 odskočil do kanadského juniorského celku Kamloops Blazers ve WHL, aby v létě 1996 přestoupil do Slavie. V sešívaném dresu vydržel až do roku 2008, kdy se podruhé vydal do zahraničí. Na rok zakotvil v německém Duisburgu.

Při loňském návratu zamířil do Mladé Boleslavi, kde nakonec bojoval o holé bytí a nebytí v O₂ extralize. „Baráž jsem hrál poprvé a nikomu bych něco podobného nepřál,“ ohlíží se. „Je to opravdu nepříjemné, jelikož na rozdíl od play off můžete hodně ztratit, pokud sérii prohrajete,“ nepřekvapuje.

Nově zamýšlený model se dvěma celky z extraligy a dvěma zástupci ze druhé nejvyšší soutěže zatím Michal Sup hodnotit nechce. „Uvidíme za rok, co z toho vzejde,“ říká opatrně. Letos hrál baráž, v předešlých letech však zažil i mnohem slastnější okamžiky.

„Určitě si nejvíc budu pamatovat oba světové šampionáty a mistrovské tituly,“ připomíná vítěz posledního ročníku federální ligy se Spartou a majitel dvou zlatých se Slavií. Má-li vybrat jeden, který staví o něco výš, dlouho váhá.

„Těžko se dá rozlišovat, který titul byl lepší. Každý představuje velký úspěch. Možná bych o kousek výš postavil ten z roku 2003, kdy jsem rozhodl sedmý zápas v Pardubicích,“ poví přece jen po chvilce.

Za vrchol kariéry pak považuje možnost obléknout reprezentační dres. „Od mládí až po dospělé podle mého nemůže hráč dosáhnout větší pocty,“ vyznává se Michal Sup a zároveň se vyjadřuje k aktuálnímu tématu ohledně omluvenek z reprezentace na mistrovství světa.

Jako spolumajitel budu dělat nejspíš úplně všechno

„Jde o zapeklitou situaci, na niž má každý svůj názor,“ začíná odpověď. „Těžko hodnotit, když do toho člověk úplně nevidí. I tak si ale myslím, že by reprezentaci nikdo neměl odmítat, pokud opravdu není zraněný,“ pokračuje. „Jarda Jágr má pravdu, že by kluci z NHL měli jezdit. O trenérovi si můžu myslet co chci, ale pořád se jedná o národní tým,“ dokončuje.

Jednu kapitolu uzavřel, tu další bude v následujících dnech, týdnech a měsících pomalu otevírat. „Už jsem se zapojil do rodinné firmy s otcem a bratrem,“ připomíná vyhlášené vršovické řeznictví SUP a synové.

„Jako spolumajitel budu mít na starosti asi úplně všechno,“ usmívá se Michal Sup zazní-li otázka, jaké kompetence dostane přiděleny. Sám následně uznává, že podnikání mu minimálně v začátcích zabere drtivou většinou času.

Postupně by se to však mohlo zlepšit natolik, aby se nezdolný bojovník a opravdový dříč zase vrátil k hokeji. „Syn hraje ve Slavii za třetí třídu a já bych mu chtěl pomoct růst. Až půjdou na led, rád bych zapojil jako asistent hlavního trenéra,“ plánuje Michal Sup závěrem.