Michal Mikeska oslavil návrat do sestavy, Jiří Šimánek přerušil střelecký půst

Hokejisté českobudějovického Mountfieldu zřejmě prožili velmi příjemné vánoční svátky. Od té doby totiž pouze jednou ztratili všechny body a jednou byli neúspěšní po nájezdech, zbylých šest zápasů vyhráli a nashromáždili v nich sedmnáct bodů. Ve 40. kole Tipsport extraligy je nezastavil ani vedoucí celek Vítkovic, který sice přijel do jihočeské metropole den před utkáním, ale odvezl si příděl 1:6. Díky excelentnímu výkonu i výsledku se Budějovičtí posunuli na šestou příčku tabulky před Slavii, kterou přivítají v příštím kole.

Z prvního gólu ve vítkovické kleci se svěřenci kouče Františka Výborného radovali už po minutě a půl díky zdařilé spolupráci Martynka s Kašpaříkem. Potom nechali zkušeného Ujčíka v přesilovce vyrovnat, ale víc soupeři nedovolili. „Padalo nám to tam od začátku do konce, takže to byly velice příjemně strávené dvě hodiny,“ mnul si ruce Michal Mikeska (na snímku), který si spolu s Viktorem Ujčíkem odnesl cenu pro nejlepší hráče utkání.

Domácí nikterak nekalkulovali s tím, že soupeř prohrál v předchozím kole na třineckém ledě 1:6 a bude chtít za každou cenu tento nezdar odčinit. „Snažíme se soustředit na náš vlastní výkon, abychom v domácím utkání od začátku diktovali tempo a dostávali protivníka pod tlak. Snažíme se střílet, dorážet, tečovat,“ vysvětloval Mikeska. „Vždycky je důležitý gól na začátku, dneska jsme ho dali hnedka zkraje. Od prvních minut jsme měli převahu a hráli jsme i dost přesilovek, což je také důležité. Vítkovice jsme prostě zatlačili a z toho potom pramenily góly,“ nepochyboval.

Centr prvního útoku Mountfieldu chyběl v sestavě při posledním domácím vítězství s Libercem. Po jednozápasové pauze se vrátil na led a hned zazářil gólem a přihrávkou. „Za prvé je příjemné, že se vyhrálo,“ pochvaloval si. „Potom je příjemné když se člověk trefí a nějak přispěje k dobrému výsledku. Že jsem nakonec dostal ten soudek pro nejlepšího hráče je to poslední, ale také příjemné,“ pravil s širokým úsměvem.

O zdravotních potížích se však Mikeska rozpovídat nechtěl. „To se přece v moderní době nezveřejňuje,“ ohradil se. „Vždycky se mluví jen o blíže nespecifikovaném zranění horní části těla. Pravdou je, že mě něco trápí už hodně dlouho a vždycky jednou za čas je to nesnesitelné, tak si musím orazit. Ale není to nic velkého,“ za žádnou cenu nechtěl rozplétat záhadu.

Po střele obránce Vydareného dával Michal Mikeska gól na 2:1 v 16. minutě utkání. Z jeho přihrávky potom o deset minut později zvyšoval na 3:1 Jiří Šimánek. „Byl tam nahozený puk do levého rohu,“ popisoval situaci úspěšný střelec. „Podlejda to píchl do druhého rohu, Mikeš to posunul kousek od mantinelu, já jenom vystřelil a naštěstí to tam propadlo,“ vylíčil Šimánek závěr akce.

Českobudějovický křídelník čekal na přesný zásah od 10. prosince, kdy se jedním gólem podílel na střeleckých manévrech doma proti Mladé Boleslavi. Devět příštích zápasů jenom sledoval, jak se trefují spoluhráči. „Oddychl jsem si, už to bylo bez gólu dlouhé. Alespoň jeden je tam,“ prohlásil se znatelnou úlevou.