Michal Bulíř režíroval liberecké vítězství. Bez spoluhráčů bych to nedokázal, mínil

Liberečtí hokejisté vstoupili do extraligového čtvrtfinále vítězně, když v prvním duelu zdolali na svém ledě českobudějovický Mountfield 4:3. Hrdinou zápasu se stal útočník severočeského celku Michal Bulíř (na snímku). Dvacetiletý hokejista naskočil v dresu prvního týmu Bílých Tygrů do play off vůbec poprvé v kariéře a uvedl se parádně. Měl podíl na všech trefách svého celku. K hattricku mu stačily necelé dvě třetiny, přidal také asistenci.

V loňské sezóně bojoval převážně v juniorce, dostal prostor také na farmě v Benátkách nad Jizerou. Letos je ale situace jiná, Bulíř po odchodu několika zkušenějších hráčů zaujal své místo v extraligovém týmu a zatím se rozhodně neztrácí. Dravý mladík na sebe již několikrát upozornil v základní části, do vyřazovacích bojů vtrhl jako uragán. „Užívám si to,“ rozzářil se.

Lepší vstup do nejdůležitější části sezony si snad ani nemohl přát, po své třetí trefě vyhnal gólmana Kováře z branky. Po každém zásahu neskrýval své radostné emoce. „V euforii mi nejprve ani nedošlo, že jsem dal hattrick. Chvilku mi trvalo, než jsem si to uvědomil. Puk jsem si poté schoval až dodatečně,“ vykládal. „Super pocit, skvělá atmosféra. Výborní diváci, za všechny góly ale vděčím spoluhráčům. Bez nich bych nic podobného nedokázal,“ podotkl skromně.

„Můj životní zápas? Zatím asi ano,“ rozplýval se. Bezprostředně poté, co šikovný forvard oslavil svůj třetí úspěch, přilétlo na ledovou plochu podle zámořského zvyku několik kšiltovek. „Ani nevím, kolik jich bylo,“ dodal s úsměvem.

Po dovršení svého díla pohlédl také ke stropu liberecké Tipsport areny, kde visí dres jeho zesnulého dědy, bývalého hokejisty, Jaroslava Kasíka. Právě on přivedl svého vnuka k populární kolektivní hře. „Vše je hlavně jeho práce, hattrick jsem mu věnoval,“ řekl.

Severočeši ale nezahájili utkání nejlépe. Ve třetí minutě šli jako první do vedení hokejisté Mountfieldu. „Důležité bylo, že jsme se nepoložili. Věděli jsme, že jedna branka nic nezmění. Měli jsme před sebou ještě skoro celý zápas, bojovali jsme dál,“ vyprávěl.

Po dvou třetinách bylo vše jinak. Svěřenci trenéra Kalouse vedli o tři branky a nezdálo se, že by měli o své vítězství přijít. Jenže Jihočeši vlétli do poslední části s odplatou, snížili na rozdíl jediné trefy a nechybělo jím mnoho ani k vyrovnání. „Dvě třetiny byly super, každý z nás hrál zodpovědně a důrazně. Ale pak jsme polevili, především u naší brány jsme nechodili tolik do těla,“ hledal příčiny herního výpadku. Modrobílí však nakonec svůj těsný náskok uhájili.

Ani tým Bílých Tygrů se v play off nevyhnul několika zvykům, které mají mužstvo více semknout. Kromě tradičního zarůstání tváří si liberecký výběr upravil také vlasovou pokrývku. „Většina z nás se buď ostříhala dohola nebo si nechala nabarvit modrý pruh,“ odtajnil dvacetiletý útočník, jenž zvolil druhou variantu. „Všichni si to užíváme, snad dojdeme co nejdál,“ uzavřel.