Messier překonal legendu. Nedá se s ním nepočítat!

Zní to až neuvěřitelně, ale Mark Messier to opravdu dokázal. Dvaačtyřicetiletý kapitán NY Rangers včera gólem do prázdné branky pečetil vítězství Jezdců nad Dallasem 3:0 a dostal se tak v historických tabulkách před legendárního Gordieho Howea. Na svém kontě má nyní 1851 bodů (682+1169) a je druhým nejproduktivnějším hráčem NHL všech dob. Před sebou má už jen nedostižného Waynea Gretzkyho, na kterého nyní ztrácí 1006 bodů.

Howe byl dlouhá léta na čele tabulky tohoto hodnocení, až v říjnu 1989 jej překonal právě Gretzky. „Mr. Hockey“ na svých 1850 bodů potřeboval odehrát v základní části soutěže 26 sezón a 1767 zápasů. Messier působí v NHL pětadvacet let a k překonání Howeho výkonu mu stačilo o 76 utkání méně.

"Nesmírně si Gordieho vážím. Můj táta byl v padesátých letech členem farmářského mužstva Detroitu a v několika exhibičních zápasech si s Howem zahrál. Věděl jsem tak z první ruky, jak výborný je to hokejista. Howe byl v našem domě velmi respektovaným hráčem i osobou," uvedl Messier, jenž před utkáním ztrácel na Howea jeden bod.

Těsný rozdíl smazal už ve 22. minutě, kdy pátým gólem sezóny otevřel skóre utkání. Famózního milníku dosáhl pět sekund před závěrečnou sirénou. Vyprodaná Madison Square Garden (17.625 diváků) vybuchla nadšením a zahrnula svého kapitána frenetickým aplausem. Během slavnostní ceremonie se na světelné tabuli promítaly záběry nejlepších okamžiků jeho kariéry. Mezi přítomnými gratulanty nechyběl Messierův otec Doug ani zástupce rodiny Gordieho Howea, syn Mark.

Mark John Douglas Messier pochází z hokejové rodiny. Jak už bylo řečeno, otec Doug hrál ve farmářském mužstvu Detroitu a platil zde za jednoho z nejtvrdších obránců. Později se dal na trenérskou práci a v juniorském týmu St. Albert Saints pečlivě připravoval oba své syny. Starší Paul nastoupil v NHL jen k devíti utkáním s klubem Colorado Rockies, načež se vydal dobývat starý kontinent. Druhorozený Mark se projevil jako větší talent. Už v sedmnácti letech se stal profesionálem, byť jen v konkurenční WHA. Pět zápasů odehrál v Indianopolisu, a když místní Racers zbankrotovali, dohrával sezónu v Cincinnati Stingers. Po skončeném ročníku se WHA rozpadla a na Messiera si vzpomněli v rodném Edmontonu, jenž si spolu s dalšími třemi kluby skomírající ligy zaplatil licenci v NHL.

Zpočátku si vzrostlý, nicméně trochu vrtošivý mladík nabídnuté šance v lize lig příliš nevážil. Chodil pozdě na tréninky i k odletům na utkání. Byla jen otázka času, kdy trenéru Satherovi dojde trpělivost. Ten však všechny jeho přestupky řešil pouze cestou drobných postihů a dal mu nezvykle velký časový prostor na “zklidněnou”. Místy až bohorovná trpělivost nakonec snesla sladké ovoce. Messier zlepšil přístup k tréninku i ostatním pracovním povinnostem a na jeho hře to bylo znát.

Málokdo dnes asi ví, že začínal jako rváč na levém křídle Gretzkyho útoku. Postupem času šly ale jeho výkony tak strmě nahoru, že se kouč Sather odhodlal k jednomu ze svých nejlepších tahů a postavil jej do středu druhé útočné řady. Messiera nový post inspiroval k vynikajícím výkonům a bez jakékoliv nadsázky lze říct, že se stal hlavním strůjcem prvního triumfu Oilers ve Stanleyově poháru (1984), právem oceněným Conn Smythe Trophy pro nejlepšího hráče play off. Ačkoliv tehdy poprvé vystoupil ze stínu "Velké jedničky" a zároveň své přezdívky "The Other One" (Ten druhý), žít v Gretzkyho stínu mu nikdy nevadilo.

Odjakživa tvrdil, že nastupovat s Waynem v jednom týmu je pro něj obrovská čest. Stejný respekt opětoval Gretzky, když v roce 1996 přestoupil k Jezdcům, navzdory nižší gáži, především kvůli možnosti hrát znovu se starým kamarádem.

Také díky nelíčenému přátelství dvou klíčových postav týmu to Edmontonu v osmdesátých letech šlapalo na jedničku a obě hvězdy se tak mohly radovat ještě z dalších tří společných prstenů za vítězství ve Stanley Cupu (1985, 87, 88).

Důraz v osobních soubojích, zarputilost, skvělá střela zápěstím, cit pro přihrávku - to je jen krátký výčet Messierových největších předností, jimiž dlouhá léta udivoval na klubové i reprezentační úrovni. Jeho zaujetí pro hru vždy vzbuzovalo respekt a strach zároveň. Vznětlivá povaha však často ústila v nemalé problémy. Tak jako při utkáních o provincii Alberta s Calgary Flames. V jednom takovém derby přerazil čelist Jamie Macouna, což jej stálo distanc na deset utkání. Hezky na něj nevzpomíná ani Rich Sutter z Vancouveru, jemuž "Mess" vyrazil šest zubů a lékaři mu před započetím "nápravných" prací museli nejprve z dásně odstranit zbytky pásky Messierovy hole. Na Kanadském poháru 1984 pro změnu poslal loktem ruského útočníka Kovina na kliniku pro pětadvacet stehů. Stejný ne zrovna vybíravý kousek použil při likvidaci jiného ostrého hocha, Dariuse Kasparaitise, na Světovém poháru 1996.

Přestože nikdy nepatřil mezi "bitkařskou" elitu, našlo se jen málo protivníků ochotných se mu postavit. Když v srpnu 1988 opustil Edmonton Wayne Gretzky, vzal sebou i svého bodyguarda Martyho McSorleyho. Vzájemné zápasy těchto dvou týmu pak dostaly nádech bratrovražedných bojů. Jedna taková krvavá řežba se konala 28. února 1990, v Los Angeles. Poté co Olejář Glenn Anderson brutálně zlomil čelist Tomasu Sandströmovi, pustili se do sebe právě někdejší spoluhráči, Messier s McSorleym. Jejich bitka odstartovala hromadnou rvačku, po níž rozhodčí udělil rekordních 85(!) trestů. Horká krev v žilách a drsná hra prostě výrazně ovládala Markovo tělo. Na druhou stranu platil odnepaměti za příkladného týmového vůdce.

Největší slávu a uznání mu přinesly dvě vítězství ve Stanley Cupu z roku 1990 a 1994. V prvním případě dokázal vrátit pohár do Edmontonu už bez Gretzkyho pomoci. Ve druhém se přičinil o pohárový triumf NY Rangers po dlouhých čtyřiapadesáti letech. Především v těchto dvou ročnících byl Messier tím pravým lídrem a to jak na ledě, tak mimo něj. Trenér Edmontonu John Muckler vystihl velmi pěkně tento fakt, když prohlásil: "Mark působí vlastním příkladem. Hraje s takovým nasazením, že nutí ostatní vydat ze sebe naprosto všechno. Wayne o hře víc přemýšlí, Messier do toho jde po hlavě."

Jeho trenér z dob prvního (1991-97) úspěšného působení u Rangers, Mike Keenan, rovněž nešetřil komplimenty. Svého chráněnce svého času prohlásil ze nejlepšího kapitána profesionálního sportu. Tento fakt jen podtrhli ve Vancouveru, kde jej ihned po příchodu do mužstva v roce 1997 poctili kapitánským céčkem. To vše, přestože dosavadní lídr Trevor Linden dělal kapitána již šest let a v týmu nadále působil. Jakmile se v roce 2000 vrátil na Manhattan, Brian Leetch mu - jak jinak - trikot s céčkem na hrudi opět bez mrknutí oka přenechal.

Během tříleté anabáze ve Vancouveru jej měl možnost vést i mladý ambiciózní kouč, Marc Crawford: "Jeho vliv v klubu nějakou dobu zůstane. Spoluhráčům ukazoval, jak se mají chovat. Vždycky vystupoval jako šampión."

Byť se Messier po celou dobu své hokejové cesty snažil veškeré schopnosti odevzdávat ve prospěch kolektivu a je úplně jedno, zda šlo o klub nebo národní tým (Canada Cup 1984, 87, 91; World Cup 96; MS 1989; Team NHL při Rendez Vouz 87), dočkal se také několika významných individuálních ocenění. Dvakrát získal Hart Memorial Trophy (1990, 92) udělovanou nejužitečnějšímu hráči NHL novináři a Lester B. Pearson Award (1990, 92), jež získává nejlepší hokejista sezóny vzešlý z hlasování samotných hráčů. V roce 1984 se pak, jak již bylo řečeno, radoval z Conn Smythe Trophy pro nejlepšího hráče play off.

Díky včerejšímu brankovému příspěvku zaujímá zkušený čtyřicátník stříbrnou pozici už ve třech historických statistikách National Hockey League. Kromě kanadského bodování je na druhé příčce také v počtu odehraných zápasů (zatím 1691) a sezón (25). V obou případech je před ním Gordie Howe, který strávil na stadiónech NHL dvacet šest let.

"Vždycky jsem si myslel, že je těžké dosáhnout něčeho takového. Moc dobře si uvědomuji, že je to velké ocenění pro všechny, se kterými jsem kdy hrál i pro hokej samotný. Snažil jsem se nemyslet na to, že překonám rekord právě dnes. Zpravidla, když máte možnost se předvést, tak to nevyjde. Ale nechci lhát, určitě jsem chtěl rekord překonat právě tady - v Madison Square Garden," řekl dlouholetý kapitán Rangers ve svůj slavný den.

Opomenout nelze ani Messierův otisk ve statistikách vyřazovacích bojů. Žádný jiný hokejista v nich neodehrál víc utkání než Messier (236). Ve všech ukazatelích produktivity je před ním pouze Wayne Gretzky, ovšem v počtu dosažených branek na něj Mess ztrácí už "jen" 13 ran do černého (Gretzky byl úspěšný 122x), což není nikterak propastný rozdíl. Pokud se Jezdcům podaří po šesti neúspěších konečně probojovat do nadstavbové části ligy, a dlužno dodat, že Mark tento vysněný cíl fanouškům stále dluží, může i zde řádně zamíchat kartami.

"Myslím, že každý, kdo kdy přijde do NHL, se chce v lize prosadit, pomoci k úspěchům týmu a samozřejmě získat Stanley Cup. To je to, na co myslí každý kluk, který se dá na hokej. V tu dobu neuvažujete o tom, kolik kdy vstřelíte branek, nasbíráte asistencí nebo zda snad někdy vstoupíte do Síně slávy," uzavírá Mark Messier, druhý nejproduktivnější hráč National Hockey League.