Měli jsme mnoho vyloučených, musíme hrát disciplinovaněji, hořekoval Rostislav Martynek

Třinečtí Oceláři mají v letošní sezoně smůlu na českobudějovický HC Mountfield. Prohráli s ním doma 1:2 v prodloužení, venku 2:4, znovu doma 0:2 a naposledy ve 41. kole O2 extraligy na jihočeském ledě 3:5. Pro zlomení nepovedené série přitom dělali maximum. Do dějiště zápasu přijeli o den dřív a na svého soupeře se koncentrovali v nejvyšší možné míře. Ve druhé třetině dokonce budějovický tým výrazně přestříleli, v úvodu třetí stáhli tříbrankovou ztrátu na rozdíl jediného gólu, ale porážka je znovu neminula. Enormní snaha přišla vniveč.

Nad příčinami čtyřnásobného kolapsu proti Jihočechům se zamýšlel postavou malý, ale srdcem velký bojovník Rostislav Martynek. „Budějovice hrají výborně dozadu,“ vykládal. „Praktikují systém jedna – čtyři, který nám evidentně nesvědčí. Porážky jsou důkazem, ta dnešní to jenom potvrdila. Proti tvrdému hokeji se čtyřmi hráči dozadu jsme se strašně těžko prosazovali. Co bylo dalším společným jmenovatelem těchto zápasů? Řekl bych, že pokaždé jim parádně zachytal gólman,“ ulevil si křídelník třetího útoku.

Zlomovým momentem čtvrtého duelu na jihu Čech zřejmě byl Květoňův zákrok na Pletku ve 45. minutě, kdy hosté prohrávali rozdílem jediného gólu. David Květoň vyfasoval trest na pět minut plus do konce utkání a Jihočeši v závěru pětiminutové přesilovky zvýšili na 4:2.

Rostislav Martynek inkriminovanou situaci příliš nerozebíral. „Nechtěl bych to sám komentovat, protože jsem nic pořádně neviděl a ani na kostce to potom neukazovali. Nemůžu posoudit, jestli Venca Pletka měl v tu chvíli puk na holi nebo neměl, opravdu k tomu nic neřeknu,“ omlouval se. „Vyloučení na naší straně ale v každém případě bylo mnoho a to by se nemělo stávat, zvláště když hrajeme venku. Musíme to omezit, po chybách potom zbytečně inkasujeme.“

Nepříjemnou skutečností, která výkon Ocelářů určitě ovlivnila, byla nutnost velkých improvizací v sestavě. Hned v úvodu zápasu se zranilo levé křídlo první lajny Martin Růžička, v dalším průběhu odpadl obránce Malec. V závěru druhého dějství usedli společně za katr na deset minut Bonk a Peterek, předčasně pod sprchy šel David Květoň.

„Přišli jsme o tři stěžejní útočníky, dva z nich hrají prakticky všechna oslabení. Moc nám chyběli, bylo to velké mínus. Nějak jsme to ubránili, ale potom jsme dostali čtvrtý gól a to byla velká škoda. Myslím, že do té chvíle jsme sahali alespoň po bodu,“ ulevil si Martynek.

Třinečtí paradoxně korigovali v době, kdy měli dva vyloučené s osobními tresty a mohli nasazovat pouze tři přeházené řady. Na přelomu druhého a třetího dějství po herní stránce evidentně tahali za kratší konec. „Rychlý gól osm vteřin po začátku poslední třetiny nás hodně zvedl a říkali jsme si, že by to ještě mohlo vyjít,“ svěřil se Martynek. „Jenže pak skóroval soupeř, který se hodně uklidnil a pro nás už to bylo strašně těžké,“ zalitoval.

Přesto se Moravané nevzdali a necelých pět minut před sirénou snížili na 3:5. Trochu se štěstím, Tomasovu trefu musel potvrdit videorozhodčí. „Relativně nám zbývalo dost času, abychom s výsledkem ještě něco udělali,“ kýval hlavou Martynek. „Ale poslední minutu a půl jsme zase dohrávali v oslabení se čtyřmi hráči. V takové situaci se těžko dávají góly. Těch vyloučení z naší strany mělo prostě být méně, musíme hrát disciplinovaněji,“ uzavřel své hodnocení třinecký forvard.