Měli jsme hodně štěstí, uvědomuje si Ondřej Martiník, posila nováčka z Frýdku-Místku

Přestože hráči druholigového nováčka z Frýdku-Místku nepředvedli na vsetínském Lapači bůhvíjaký výkon, na Valachy to tentokráte stačilo. Dvě branky ve vlastním oslabení, z toho jedna dokonce při dvojnásobné přesilovce domácích, to asi opravdu čekal málokdo. I když Frýdeckomístečtí před sezonou svůj kádr výrazně posílili, jejich výhra v úvodnu soutěže je přece jen velkým překvapením.

Hostům se sice už po 11 minutách rozpadl elitní útok Gelačák-Martiník-Pavlas (po zranění Zavrtálka vysokou holí musel předčasně pod sprchy Libor Gelačák), ale ani tato ztráta nezanechala na jejich psychice stopy. Pod taktovkou Ondřeje Martiníka, nejlepšího muže na ledě, vyškolili Vsetín ve střelecké efektivitě. Vytáhlý centr pak předvedl některým domácím hokejistům, jak důležité je podělit se s kotoučem také s ostaními spoluhráči.

Ondro, přiznám se, že když jsem před začátkem sezony viděl vaše jméno na soupisce Frýdku-Místku, poněkud mě to překvapilo?
„Ve Valašském Meziříčí jsem měl, řekněme, „tvůrčí neshody“. Pak se naskytla příležitost hrát ve Frýdku-Místku, tak jsem ji využil.“

Neobával jste se, že tento tým bude hrát někde úplně jinde, než Valašské Meziříčí?
„Šel jsem tak trochu do neznáma, ale myslím, že momentálně je ve Frýdku také už kádr dostatečně kvalitní. Dneska jsme ale vyhráli se štěstím.“

Ano, kádr jste posílili, ale dneska se vám Libor Gelačák brzy vyfauloval?
„No, ten přijel jenom na výlet… Bylo to nepříjemné. Celou přípravu hrála naše lajna ve stejném složení a dnes nám to skoro od začátku rozhodilo celý systém. Naštěstí jsme to ukopali i takto. Ale jak říkám, měli jsme štěstí.“

První gól vám Vsetín doslova daroval. Vzpomínáte si na podobnou situaci?
„Zase taková výjimka to není. Po takovém odrazu puku je úplně jedno, jestli hrajete pět na pět nebo tři proti pěti.“

Jednoznačně jste domácí přehráli jednodušším a rychlejším přechodem do útoku. Byla výhoda hrát proti útočnému soupeři?
„Myslím, že za stavu 2:1 měl Vsetín myslet víc na obranu. Nevím, jestli se hráči nechali strhnout diváky, ale pořád hráli tak, jakoby potřebovali dát gól. Místo aby hráli na brejky a my se museli tlačit do nich, dostávali jsme se do brejků my a oni se tlačili do plných.“

Myslíte, že za stavu 2:1 a navíc proti nováčkovi mohli domácí zatáhnout obranu?
„Jenom bránit ne, ale hrát dozadu zodpovědněji. My jsme se dostávali do situací tří na jednoho a to by se stávat nemělo. Myslím, že už náš vedoucí gól Vsetínské hodně zmrazil. Do druhé třetiny měli dobrý nástup, ale myslím, že po druhém gólu paradoxně jakoby přestali hrát.“

Hodně vám pomohla vyrovnávací branka, znovu v oslabení?
„Určitě, dvě branky v oslabení mužstvo zvednou.“

Myslím, že jste Vsetín překvapili i tím, že po druhém, rychle inkasovaném gólu jste nerezignovali?
„My jsme byli z přípravy zvyklí na to, že prohráváme… Ten stav nás nezaskočil.“

V přípravě jste ale začínali s úplně novým mužstvem a vaše výsledky se postupem času zlepšovaly?
„Ano, v každém utkání hrála jiná sestava a obrana se poskládala vlastně až týden před startem soutěže. Přišli dva kluci, obrana je úplně jiná, než na začátku přípravy.“

Dá se po prvním zápase usuzovat, kde byste se mohli pohybovat v tabulce?
„Věřím, že střed tabulky bychom mohli hrát. Nechci rozhodně Vsetín podceňovat, ale ještě jsme neměli konfrontaci s nikým z první čtyřky loňské základní části, ani v přípravě ne. Ale znovu říkám – i když jsme dnes Vsetín porazili, asi jsme nebyli lepším týmem. Hodně nám pomohlo štěstíčko.“

Nebude se vám lépe hrát venku? Soupeři vás mohou podcenit, zatímco doma budete asi muset hrát více dopředu?
„Myslím, že než my budeme „muset“, to bude trvat ještě hodně dlouho. Zatím půjdeme do každého zápasu s tím, že „nemusíme“.“