Měli bychom si vynadat, takhle nemůžeme hrát, zlobil se i přes výhru Vladimír Sičák

V poslední minutě zápasu mezi Pardubicemi a Kladnem se už zdálo, že vyrovnaný mač půjde do prodloužení. Domácí ale v závěru rozpoutali v útočném pásmu peklo, na branku Středočechů pálili jeden puk za druhým a přetížená obrana nakonec tlak neustála. Devět vteřin před koncem napřáhl na modré Vladimír Sičák (na snímku) a bombou pod břevno rozhodl. Pardubický bek zaklekl a radoval se, úleva byla cítit na kilometry.

Pardubice totiž nesehrály vůbec povedený zápas, což ostrými slovy po zápase doložil trenér Hynek. „V první třetině jsme hráli slušně, dobrý hokej. Ve druhé jsme byli často oslabení, což nás sráželo dolů. A třetí třetina, to bylo něco hrozného,“ stručně bilancoval Sičák, jehož závěrečná část viditelně namíchla.

„Nedokázali jsme zachytávat hráče, kteří sjížděli před branku. Prostě to nebylo dobré!“ sypal ze sebe. Vadily mu hlavně individuální chyby, přístup jednotlivých hráčů, plnění osobních úkolů. „Každý má svojí práci a měl by začít si ji dělat, protože takhle nemůžeme hrát hokej,“ nešetřil kritikou Sičák, přestože Pardubice braly tři body a již devět utkání v řadě střídají pravidelně výhru a prohru.

„Snažili jsme se být trochu pozitivní, ale to nejde. Kladno mělo v posledních pěti minutách střelnici, kdybychom prohráli 5:2, nikdo by se nedivil,“ uvedl třicetiletý zadák. Na otázku, čím si vysvětluje výpadek týmu, odpověděl jednoduše a vtipně.„Jelikož jsem obránce, tak to svedu na útočníky,“ rozesmál přítomné, pak už ale zvážněl.

„Často se nám vrací vyhozené kotouče okamžitě zpátky, pak si špatně přebíráme hráče a máme v tom zmatek,“ navázal už konkrétněji. „Vždycky si řekneme, že se na to podíváme na videu, ale to zatím nepomáhá. Myslím, že bychom si měli pořádně vynadat a ne stylem: hele, možná si to támhle mohl udělat trošku jinak,“ přidal i možné řešení Sičák. Přitom Pardubice v létě v rámci European Trophy předváděly kvalitní hokej a poradily si i se soupeři z Finska a Švédska.

„Mezi hokejem, který jsme hráli v létě a tím nynějším, je obrovský rozdíl. Musíme s tím něco udělat. My dostaneme jeden gól a začneme hned bláznit. Potápíme se pak víc a víc,“ kroutil hlavou Sičák, který si vybral ideální čas pro to, kdy se poprvé v sezóně trefit. Do té doby remízový zápas s Kladnem rozhodl devět vteřin před koncem.

„Myslím, že kladenští hráči zůstali na ledě trochu déle. Útočili a pak nestihli vystřídat, tak jim chyběly síly. Já jsem to měl na střelu asi třikrát, pokaždé jsem to nahrával, ještě k tomu špatně. Do toho řval kotel, proč už nestřílím… Pak už mi nic jiného nezbývalo, tak to tam padlo,“ vylíčil barvitě rozhodující minutu.

„Byl jsem rád už jen kvůli tomu, že jsem přišel jako posila. I když jsem obránce a nedostávám tolik gólů, tak o tom to není. Občas musím udělat něco navíc pro tým, abychom získávali body,“ připouští si velké nároky Sičák. „Slyšel jsem, že mě to bude stát tisícovku,“ dodal ještě s tím, že se mu v klubu na východě Čech líbí, náladu mu kazí jen nestálé výkony.

„Cítím se tu hrozně dobře, akorát mě štvou ty výsledky jako na houpačce. Po letní přípravě, kdy jsme přehrávali skoro všechny, jsem si v nadsázce říkal, že vyhrajeme v klidu titul,“ vrátil se ještě o dva měsíce zpátky. „Myslím, že zlom nastal v zápase se Spartou. Tam jsme to trošku podcenili, oni nám dali ze všeho gól a prohráli jsme 2:6. Od té doby to není ono. Když ale budeme makat jako dneska poslední minutu, tak se to otočí. I kdybychom měli zvítězit 2:1, tak musíme vyhrávat,“ dodal závěrem Vladimír Sičák.